Muzeum československých letců RAF oživilo zámek. Už je známé i v Anglii

Jeden rok stačil, aby se o muzeu věnovaném československým letcům sloužícím v druhé světové válce u britské RAF vědělo široko daleko. Na zámek do Police na Třebíčsku jezdí mnohem víc turistů než dřív. Dokonce i z Anglie. O víkendu rozšířené muzeum zahájilo novou sezonu.

„Zámek patří obci 22 let. Posledních jedenáct let je otevřen. Ale teprve nyní se nám ho podařilo více oživit. Od loňska, kdy bylo muzeum letců RAF otevřeno, vzrostla jeho návštěvnost pětinásobně,“ pochvaluje si starosta Police Karel Janoušek.

Na zřízení muzea v Polici se podílí obec, Czech Spitfire club a Nadační fond Air maršála Karla Janouška - letce, který za druhé světové války v Anglii organizoval tvorbu československých leteckých jednotek RAF. „Je to jen shoda jmen, ale už kvůli tomu bylo zřízení muzea pro nás povinnost,“ směje se polický starosta Janoušek.

„Na západě za druhé světové války bojovalo obrovské množství našich lidí. Nešlo jen o letce, ale i pozemní personál. Ti všichni mají spoustu rodinných příslušníků, kamarádů a známých. A ti byli nešťastní, že se pro ně od roku 1948 nedalo nic dělat. Až do pádu komunismu se o jejich hrdinských činech nemohlo mluvit,“ dodal Jiří Stanislav, převor Řádu Křižovníků s červeným srdcem - cyriaků, jež za zřízením muzea stojí. Podle něho už je muzeum dobře známé i v Anglii.

Síň slávy se věnuje perutím, v nichž působili českoslovenští letci

Muzeum se letos rozrostlo o jednu expozici nazvanou Síň slávy. „Je věnovaná pěti perutím, v nichž nejvíce působili českoslovenští letci,“ podotkl předseda Czech Spitfire clubu Zdeněk Sadecký.

Návštěvníci v ní najdou informace o jednotlivých letcích, fotografie, knížky i třeba prapory. Vystavené jsou malé modely jejich letadel i řada osobních věcí a vyznamenání.

„Jsou muzea, kde jsou vystavena letadla a motory. Je to dobré, poučující, ale tato část je o lidech. Není to o tom, kolik kulometů bylo na křídlech. Chceme, aby lidé věděli, co to bylo za lidi, odkud pocházeli, proč šli bojovat, proč umírali,“ doplnil Stanislav.

V síni slávy se například lidé dozvědí, že českoslovenští letci 68. peruti sestřelili celkem 18,5 nepřátelských strojů.

„V Británii měli důmyslný systém počítání sestřelů. Když dvě letadla zasáhla a sestřelila bombardér, každému byla připočítána půlka. Když se na sestřelení podílela třeba tři letadla, měl každý třetinu,“ vysvětlil průvodce a čestný člen Czech Spitfire clubu Pavel Slavík.

Letecký pluk působil v týle nepřítele, v Piešťanech zničil 30 strojů

Ve vedlejší vitríně je zmíněn neblahý osud 311. bombardovací perutě. Na strojích Wellington létali například Karel Batelka z Jihlavy jako přední střelec nebo Vladimír Dominik z Batelova jako radiový operátor.

„Jenže peruť měla obrovské ztráty dosahující 51 procent a už nebylo kým je nahrazovat. Byla proto převedena k pobřežnímu letectvu a přezbrojena na letouny Liberator. Ty pak létaly na protilodní a protiponorkové hlídkování,“ vypráví Slavík.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Zmíněn je tu i ojedinělý příběh jednadvaceti československých pilotů, kteří v roce 1944 dobrovolně přešli do Sovětského svazu a tam vytvořili první letecký stíhací pluk, který byl později nasazen do Slovenského národního povstání. Působili v týlu nepřítele a dokázali napáchat velké škody.

„Je to pravděpodobně ojedinělý případ ve druhé světové válce, zahrnujeme-li do pojmu letecký partyzán kompletní organickou jednotku přesunutou do týlu nepřítele z hlavní fronty,“ cituje slova jejího velitele Františka Fajtla popisek u exponátů.

„Britové a Američani létali do okupovaných zemí s jedním či dvěma letadly a dělali výsadky. Ale aby celý pluk přistál v týlu nepřítele, tam několik týdnů působil a pak zase odlétl, to bylo skutečně unikátní,“ potvrdil Slavík. S osmi letadly se letci dokázali dostat k německé letecké základně v Piešťanech a poničit třicet strojů nepřítele.

Celé patro severní části zámku bude věnováno parašutistům

Otevření Síně slávy není jedinou letošní novinkou muzea RAF. Otevřena byla i expozice historických motocyklů. A ani tím to nemusí končit. Ještě na podzim by mohlo připravit zcela novou část věnovanou parašutistickým výsadkům. Tu však návštěvníci nejspíš uvidí až příští rok.

„S panem starostou jsme se rozhodli, že jim vyčleníme první poschodí v celé severní části zámku. Budou to důstojné prostory, kde návštěvníci naleznou vše o parašutistických výsadcích v naší zemi v období druhé světové války. Lidé najdou vše na jednom místě, nebudou muset nikam cestovat,“ popsal Jiří Stanislav.

Cyriaci zároveň plánují v kapli, která na zámku je, vypsat jména všech letců, kteří padli během války, ale i těch, kteří zemřeli v komunistických lágrech či uranových dolech. „Nechceme se mstít. Chceme jen pravdu, aby se vědělo, co se s těmi lidmi dělo a jak trpěli během války i po ní,“ dodal převor.

Spitfire club chystá další repliky, chce ukázat letiště RAF

Muzeum letců RAF sídlí na zámku v Polici na Třebíčsku. V jeho zahradě nalezla nový domov i replika letounu Spitfire, který vyrobili členové Czech Spitfire clubu.

Exponáty, které jsou v muzeu k vidění, patří Czech Spitfire clubu. I když jejich shromažďování původně nebylo cílem klubu, nakonec se stalo jednou z hlavních činností. Hned vedle stavby replik letadel. Jak slibuje předseda klubu Zdeněk Sadecký ke Spitfiru se brzy přidá i replika letadla Piper.

V muzeu RAF je několik stovek různých exponátů. Odkud jsou?
Jsou to všechno naše věci, naše exponáty. Tak nějak u tohoto muzea zajišťujeme odbornou stánku věci.

Jsou to všechno originály skutečně po československých letcích?
Několik opravdu ano. Ale ne všechno. Mnoho věcí po nich nezbylo a dnes už se velice špatně shání, takže ne všechno byly třeba osobní věci těch konkrétních československých letců.

Shromažďovat památky po československých letcích a vytvořit z nich muzeu bylo jedním z cílů Czech Spitfire clubu?
Dělat takové muzeum naší původní myšlenkou rozhodně nebylo. Hlavní pro nás bylo dělat jakousi osvětu, přiblížit dobu a osud československých letců. Na různé akce vozíme na ukázku množství historických předmětů. Ale není snadné to někde skladovat. Takže z toho to muzeum tak nějak vyplynulo a teď se stává jednou z našich nejdůležitějších aktivit.

Pokud vím, Czech Spitfire club se v minulosti hodně stěhoval. Takže teď už máte stálé sídlo?
To je pravda, fungujeme deset let a už jsme na pátém místě. Byli jsme v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Jihlavě a Jemnici. Ale tady v Polici je to parádní. Doufáme, že tady zakotvíme na desítky let. Pan starosta nám vychází vstříc, je to pěkná symbióza na pěkném místě. Časté stěhování nám moc nevyhovuje, je to práce a exponáty při tom trpí.

Velkým lákadlem Czech Spitfire clubu je replika letounu Spitfire v britských barvách a v měřítku 1:1. To asi není jednoduché neustále přemisťovat.
Na akce ji vozíme. Ale jinak plánujeme, že zůstane tady v Polici. Jen pro ni musíme vybudovat přístřešek. A doufáme, že v něm dlouho tato replika nezůstane osamocená.

Chystáte výrobu další repliky?
Připravujeme repliku letounu Piper v britských barvách. V samotné válce jich Britové moc neměli, ale po válce se to stalo velmi významné výcvikové letadlo. I v československu. Koupilo jich asi 200 a stalo se to základem výcviku nové generace československých pilotů. Bude mít originální motor Continental a věřím, že se bude líbit.

To už budete mít skoro malé letiště.
Ano, to plánujeme.. Opravdu je naším cílem, když to někam přivezeme, abychom vytvořili improvizované letiště RAF. Bude tam víc věcí, použijeme i dobové stany, které máme. Třeba na podzim nebo příští rok na Henčově bychom mohli něco ukázat. A chceme do budoucna vytvořit i třetí repliku. Ale co to bude za letoun, je zatím tajemství.