Přípravy nových modelů začaly v zajímavém momentu. „V podstatě to bylo hned po tom, co jsem objevila maminčin vyšívaný ručník,“ říká Rajská. Od té doby uplynuly téměř dva roky.
Jak to po objevení ručníku šlo s vaší novou kolekcí dál?
S grafikem Tomášem Dočkalem jsme „přetavili“ výšivku MS, což jsou iniciály mojí maminky za svobodna, do B jako Beata. Následně se vyšívalo, tkaly se „rífy“ látek, pletla se i zplsťovala vlna... A já například škrobila sukně. Kolekce nese název RÍF 2017, ríf je totiž stará délková míra a rovná se jednomu lokti.
Proč jste zvolila právě téma lidových tradic?
Jak jsem se již zmínila, inspirovalo mě, když se mi dostal do ruky maminčin vyšívaný ručník. Maminka mě k šití vedla svými dovednostmi. Jinak mě ale od šicích strojů odtahovala. Její první šaty jsem rozstříhala na svou sukni v páté třídě a v deváté třídě jsem si ušila z domácího plátna první „bílý džíny“.
Při našem minulém povídání jste zmínila, že co se týče folkloru, je občas problém vyhnout se připodobňování. Jak se z vašeho pohledu vše zdařilo v této kolekci?
První hezkou odměnou bylo, že při první prezentaci modelů v butiku chtěly všechny moje mladé kolegyně i modelky nějaký model. U bundičky bomber (původně bundy pro letce, dnes módní záležitost - pozn. redakce) jedna modelka navrhovala, jestli by taková nemohla být povinně pro každého v týmu Beaty Rajské.
Beata Rajská
|
Uváděla jste, že také netradičně nepoužijete červenou barvu, ale naopak lidé mohou v kolekci čekat základní žlutou a modrou...
Dodržela jsem i barvy. Červenou v kombinaci s lahvově zelenou mám jen v první řadě jako doplňkovou barvu. Ale žlutou a modrou obsahuje važecký kroj, který jsem měla několikrát na sobě jako žákyně, a tyto barvy jsou opravdu těmi hlavními v mé současné kolekci.
Musela jste třeba i vyhledat nějakou odbornici na „starou“ techniku?
Umím celkem dost ručních prací, ale ruce mám jen dvě. Takže pro mě je úžasné, že z této kolekce si třeba moje holky zapamatují speciální techniku žabičkování. O zplsťování, které já nedělám, se nepostarala žádná stará babička, jak by se možná dalo čekat, ale studentka Šárka Musilová. Křížková výšivka je dílem paní Kotkové z Vracova.
Četla jsem rozhovor, kde jste říkala, že by muži měli partnerkám občas „pustit korunu“, aby si mohly udělat radost novým kouskem do svého šatníku. Jak to máte vy, koupí vám muž něco na sebe?
Otázka na tělo (úsměv). Můj manžel mi za naší společné existence koupil jedno luxusní tričko v obchodě ESO. A plavky v Rakousku před 24 lety. Dodnes je archivuji, tenkrát stály „majlant“. Dostávám šperky, knihy, hodinky, ale ne oblečení. On ví, že nosím vše od Beaty Rajské.
