Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mlýn přečkal válku i znárodnění. A dnes mele mouku tak, jako kdysi

  9:38aktualizováno  9:38
Řemeslo, které se dědí z generace na generaci, oprášil ve Střížově nedaleko Brtnice na Jihlavsku s pomocí rodiny František Křepela. Ten se na počátku devadesátých let rozhodl obnovit provoz mlýna, který u Střížova ve třicátých letech vybudoval jeho dědeček Karel Vidourek.

"Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat," dodal mlynář Křepela. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Rodině původních majitelů byla budova mlýna vrácena díky restitucím komunisty zabaveného majetku v roce 1992. Z funkčního mlýna však po desetiletích komunismu zůstala ruina.

Fotogalerie

"Majetek nemovitý se vydával bez náhrady ve stavu, v jakém byl. Takže jsme začali se zdevastovanou budovou, kde místy chyběly i podlahy," vypráví František Křepela, vnuk zakladatele mlýna. Po dědovi mu ve mlýně zůstala jen váha decimálka a dřevěný rudlík.

"Jinak tu ze strojního zařízení nezbylo vůbec nic," dodal Křepela. Že se ve mlýně znovu začala mlít mouka, vděčí i své babičce, vdově po zakladateli mlýna, a zejména svému strýci. "V době restituce můj strýc, který byl vyučený mlynář a syn Karla Vidourka, šel do důchodu. Tak jsme na sebe mrkli, že bychom mlýn znovu zprovoznili," řekl Křepela.

Je mu 83 a nosí pytle s moukou

Strýc Karel Vidourek dodnes ve mlýně pracuje, v obchůdku s moukou i dalšími výrobky z ní. "Dnes je mu 83 a je schopen si hodit pytel na rameno a seběhnout s ním schody," dodal s úsměvem František Křepela.

Obnova mlýna však nebyla jednoduchá. "Byli jsme před rozhodnutím, jestli pořídit nové stroje. Tenkrát by to byla investice kolem deseti milionů. Anebo zkusit sehnat starší stroje a z nich mlýn poskládat. A vidíte sami, co vyhrálo, jsou tady stroje většinou předválečné, a meleme tím způsobem, jakým mleli naši dědové," vyprávěl při provázení mlýnem Křepela.

Poctivá řemeslná práce prvorepublikových strojařů je ve mlýně znát. V devadesátých letech už takřka muzejní exponáty střížovští mlynáři sháněli v zastavených mlýnech.

"V té době byla spousta mlýnů, ze kterých zbylo torzo, majitelé už nechtěli mlýn obnovovat a někteří byli ochotní stroje za rozumnou cenu prodat," vysvětlil nynější majitel mlýna. Předválečné stroje podle mlynáře navíc mají až neskutečnou životnost.

"Člověk musí smeknout před jejich konstrukcí a tím, jak jsou fortelně zhotovené. A nejsou až tak složité, aby se nedaly udržovat a opravovat. Pokud strojům dáte údržbu, kterou potřebují, tak se vám odvděčí bezchybnou funkcí," dodal.

"Tenkrát, kdybychom koupili nové stroje, musela by se hrnout výroba, abychom je zaplatili. Takhle můžeme mít větší radost z toho našeho řemesla a i po dvaceti letech z něj tu radost pořád mám," dodal. Znovu s rodinou mlýn uvedli do chodu v roce 1994. Ne vždy je však vše růžové a s úsměvem přiznává, že jsou chvíle, kdy by s tím nejraději praštil.

"V momentě, kdy začnete počítat hodiny, tak zjistíte, že by bylo možné se živit snáz, ale pak zpětně zase vidíte ten smysl, když si lidé mouku chválí," dodal. "Lidem přestává být jedno, co kupují. Přestože mouka u nás ve mlýně je dražší než v hypermarketech, tak lidem stojí za to sednout do auta, přijet k nám a nakoupit u nás," řekl mlynář.

Všechno má svůj čas. I mletí mouky

V čem je tedy rozdíl? "Prvním předpokladem rozdílu je kvalitní surovina. Potom technologie zpracování, už dávno bylo napsáno, že všechno má svůj čas. A i ta mlynařina se nedá uchvátat. V dnešní době se mele zhruba desetkrát rychleji, než se mlelo před padesáti lety. Ten rozdíl je poznat, kdyby nebyl, lidé k nám nebudou jezdit, a je jich čím dál víc," dodal s tím, že do mlýna dojíždí lidé z okruhu padesáti kilometrů.

"Někteří dojíždějí i z větší dálky, ale to už se pak domluví třeba celá vesnice a vyšle jednoho nákupčího," dodal.

Původní provoz vyhořel. Toho nového si dlouho neužil

Mlýn byl postaven v letech 1936 a 1937 Karlem Vidourkem, když původní mlýn v Doubkově, který je asi o kilometr níž v údolí řeky Brtničky, vyhořel. "Můj děda se po požáru rozhodl mlýn postavit na přístupnějším místě u silnice. Bohužel ho ale dlouho neužil, protože zemřel v září roku 1939. Bylo mu pouhých 32 let," zmínil Křepela s tím, že jeho babička na všechno zůstala sama se čtyřmi malými dětmi a přes válku tedy mlýn pronajala.

Další pohroma přišla v roce 1944, kdy nacistické jednotky SS v okolí zřídily střelnici a rodina místo musela opustit. Když se po válce vrátili domů, podařilo se jim objekt obnovit, byť na obou budovách byly velké škody. Mlýn se po válce ale znovu rozběhl, avšak ne na dlouho, v roce 1952 ho znárodnili komunisté a provoz zlikvidovali. V budově nejprve bylo skladiště obilí a později v něm zemědělské družstvo skladovalo krmné směsi. Mlýn zatím chátral.

Vrchol mlynařiny byl podle Křepely v předválečných letech. "Pak se pouze zvyšoval výkon na stávajícím zařízení. A to je ke škodě, naši dědové dobře věděli, kam se až dá zajít, nebylo to o technických limitech," dodal zkušený mlynář.

Do mlýna však je třeba stále investovat. "Pořád je co předělávat a vylepšovat, naposledy jsme udělali nové zásobníky na mouku, je to poctivá práce ze dřeva. Když děláte mlynařinu, musíte být taky trochu truhlář, trochu strojař..." dodal vnuk zakladatele mlýna.

Do mlýna v pantoflích

Ve mlýně nemají žádné zaměstnance, o chod soustavy strojů se stará pouze rodina.

"Jsme malý mlýn, děláme kolem deseti tun týdně, to je rozumné množství, které jsme schopni zabalit a prodat," dodal. A ve mlýně dnes s rodinou i bydlí.

"Je to velká výhoda, že do mlýna ráno přijdete v pantoflích, rozhýbete stroje a pak si uvaříte kafe. Pak je ale určitá nevýhoda v tom, že máte práci sice doma, ale vlastně spíš bydlíte v práci," porovnal klady a zápory své živnosti s tím, že alespoň v zimě si dopřává týden dovolené na lyže. "V létě je to horší, protože začíná sezona, i když mlynařina dnes není sezonní řemeslo, mele se pořád," dodal.

Z oken mlýna má kromě lesů a malebného údolí říčky Brtnice paradoxně výhled na žlutě rozkvétající lány řepky, které s mlýnem bezprostředně sousedí.

"Je to škoda, ale není nevratná, po roce se místo ní dá zasít něco jiného. Horší to je, když se projedete po dálnici, ta půda, kterou zabraly nové haly, je už v nenávratnu. Myslím, že mladší generace už pozná, že ta půda bude chybět. Je škoda, že toho nejcennějšího, co máme, jsme se takhle lacino zbavili," dodal prorocky.



Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...

Spolupráci s Čínou vítal kraj s nadšením, po čtyřech letech vystřízlivěl

ČEZ zaplatil devítidenní výlet do Číny skoro dvaceti starostům z okolí

Čtyři roky spolupracuje Kraj Vysočina s čínskou provincií Hubei. Co se na začátku jevilo jako velká šance, se postupně...



Jeden špatný klik myší a firma dala omylem Třebíči superlevnou elektřinu

Ilustrační snímek

Třebíč bude pro své organizace v příštích dvou letech odebírat nezvykle levnou elektřinu. A to jen díky tomu, že...

Mikloško kritizuje: Spousta trenérů u nás si myslí, že jsou ti nejchytřejší

Luděk Mikloško

O tom, proč do velkých klubů v cizině odchází stále méně fotbalistů, o nutnosti sjednocení tréninkové metodiky i o...

VIDEO: Nad Jihlavou se večer rozsvítila oblaka, objevil se letní úkaz

Noční svítící oblaky, jak je zachytil fotograf v pondělí kolem 23. hodiny...

Nad Jihlavou se v pondělí večer objevil nevšední meteorologický úkaz. Lidé mohli krátce po setmění na severní obloze...

Další z rubriky

Dřel by pořád, trenér ho musí krotit. Čti mapu, radí orientačnímu běžci

Snem mladého jihlavského sportovce je probojovat se na závody v Evropě. Zároveň...

Běžecké boty, mapa a buzola. Tři věci, které dohromady spojuje jeden sport, orientační běh. Právě ten si jako svůj...

Novinka jihlavské nemocnice odhalí nádor a zjistí, jak pracují orgány

Moderní přístroj umí diagnostikovat i zánětlivé procesy v těle a odhalit,...

Jihlavská nemocnice se pyšní novým tomografem za 18 milionů korun. Lékaři díky němu dokážou stanovit přesnější...

Rozkopaným Pelhřimovem budou o prázdninách jezdit autobusy MHD zdarma

Kritickou zprávou jednoho z řidičů jihlavského dopravního podniku, kterou si...

Dopravní situace v Pelhřimově je v posledních měsících pro řidiče kvůli množství uzavírek a nových jednosměrek tak...

Najdete na iDNES.cz