Už víc než padesát let vlastní rodina Jitky Tesařové větrný mlýn holandského typu. Stojí na Zrádném kopci v Budišově na Třebíčsku. Majitelé se teď snaží o jeho rekonstrukci.
Vedle budišovského mlýna se nachází bývalá krupárna, kterou její stávající majitelé využívají k rekreačním účelům.
„Strávila jsem zde kus života, má to tady zvláštní atmosféru,“ popisuje Jitka Tesařová. A sní o tom, že se 180 let starému mlýnu podaří jednou vrátit jeho původní podobu.
Jenže zatím marně pátrá po obrázku, na němž by byla památka ve své původní podobě. Na její dosavadní výzvy zatím nikdo nezareagoval.
„Jsem přesvědčená, že ten obrázek někde existuje. Pokud o něm někdo ví, může nám ho poslat třeba anonymně jen naskenovaný,“ nabízí možnost Jitka Tesařová.
Po opravě by ve mlýně mohla být galerie nebo malé muzeum
Existuje totiž možnost, že kvůli poválečným událostem v Budišově může mít někdo obavy přihlásit se k tomu, že má doma materiály vztahující se k zámku. Pod panství jeho někdejších majitelů totiž mlýn patřil už v 19. století. Nachází se 300 metrů od zámeckého parku. Vedla k němu alej.
Blízko mlýna nechali majitelé vyrobit informační ceduli, kde se návštěvníci dozvědí dostupné informace doplněné archivními snímky.
„Zatím bychom mlýn rádi aspoň dostali do stavu, aby dál nechátral,“ doplnila majitelka. Kdo se na něj chce podívat zblízka, tomu to už nyní umožňuje po předchozí domluvě. Blízko mlýna také nechali majitelé vyrobit informační ceduli, kde se návštěvníci dozvědí dostupné informace doplněné archivními snímky.
„Po opravě by tady mohla být zpřístupněná galerie nebo malé muzeum mlynářství, to se přímo nabízí,“ uvažuje Jitka Tesařová.
Existují jen snímky dokazující, že na přelomu 19. a 20. století sloužila stavba jako rozhledna. Dnes už se z ní pohled do dáli nenabízí, protože jsou v okolí větrníku stromy. Kdyby se obrázek dávné podoby podařilo najít, usnadnilo by to jeho opravu třeba i za pomoci dotace.
Když stavbu kupovali, bylo to zbořeniště zarostlé kopřivami
Mlýn byl postaven v roce 1838 pro potřebu budišovského velkostatku. Tehdy byl majitelem zámku a celého panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Bohužel se ani v obecní kronice nenašel žádný zápis o jeho stavbě či provozu. Ze soukromých archivů se podařilo zjistit, že mlýn poháněl dvě pily. Vyráběly se tam i kroupy. V Budišově se traduje, že činnost mlýna skončila v roce 1866, kdy ho údajně vypálilo pruské vojsko.
Čtyřpodlažní objekt je vysoký deset a půl metru, na jeho špici nyní vlaje česká vlajka. Na vrcholu je průměr stavby čtyři metry. Síla zdi je dole 120 centimetrů, směrem nahoru se postupně ztenčuje až na čtyřicet centimetrů. Za pozornost stojí kulatá a elipsovitá okénka lemovaná kamenným ostěním.
Rodiče Jitky Tesařové koupili mlýn v roce 1967. O rok později byl zapsán jako kulturní památka. Předtím bydlela na tomto pozemku rodina, kterou tam postihl začátkem 60. let požár. „Když to rodiče koupili, tak to bylo zbořeniště s vysokými kopřivami,“ popsala majitelka, která má vedle mlýna rekreační domek.
