Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Nepustili ho do vlaku, tak zatarasil trať. Ve vězení stráví tři roky

  • 17
Svérázně se pomstil za vykázání z vlaku dvaadvacetiletý Jiří Hlavnička ze Želiva. Na lokální trať z Havlíčkova Brodu do Humpolce nastražil překážky, do nichž vlak narazil. Nikomu se sice nic nestalo, okresní soud mu však za obecné ohrožení vyměřil tři roky vězení.

Mladý muž chtěl v květnu cestovat vlakem z Havlíčkova Brodu do Humpolce. Nezakoupil si však patřičnou jízdenku a ještě na brodském nádraží ho strojvedoucí z motorové soupravy vykázal. A tak se Hlavnička rozhodl, že půjde pěšky po kolejích. A při tom se mu v hlavě urodil nešťastný nápad.

Postupně na třech místech nastražil vlaku na koleje překážku. Na jednom místě zavalil kolej kameny, z nichž ten největší vážil 64 kilogramů. O kus dál vyvrátil u přejezdu výstražný kříž a položil ho přes koleje. Na dalším místě dotáhl na jednu z kolejí kmen stromu.

„Vlaky mě vždycky fascinovaly,“ vysvětloval svůj klukovský čin Hlavnička před soudem. „Zajímalo mě, co všechno dokáže vlak z kolejí smést,“ dodal. Na videu prý viděl, jak velké předměty dokázala z kolejí radlicí odtlačit parní lokomotiva. A chtěl zkusit, zda to zvládne i moderní motorový vlak.

Strojvedoucím, který ten den dopoledne po trati z Brodu do Humpolce pendloval, byl Josef Jambor. Při zpáteční cestě z Humpolce i přes použití rychlobrzdy do dvou překážek narazil, do třetí při další cestě do Humpolce.

„Zkontroloval jsem vždy cestující i soupravu. Nikomu se nic nestalo, ani vlak nebyl nikterak poškozen. Proto jsme po chvíli pokračovali v cestě,“ vypovídal jako svědek před havlíčkobrodským soudem. O překážkách na trati informoval dispečera po dojetí do cílové stanice. Ve vlaku při obou jízdách cestovalo na dvě desítky lidí.

Obhajoba se proti verdiktu ihned odvolala

Právě proto, že nikdo neutrpěl žádnou újmu na zdraví a vyjma zničené dopravní značky za necelých deset tisíc korun, nenastala ani žádná další škodě, navrhovala obhájkyně obžalovaného překvalifikovat čin na poškození cizí věci.

To ale soudkyně Hana Doubková odmítla. „Obžalovaný z malicherné příčiny ohrozil cestující ve vlaku. Bylo mu jedno, co se stane. Potřeboval si vybít zlost,“ konstatovala v odůvodnění rozsudku. Podle Jambora totiž už při pouhém použití rychlobrzdy padají cestující i zavazadla a bylo jen štěstí, že se nikomu nic nestalo.

Hlavničku poslala soudkyně na tři roky do věznice s dozorem. Navíc musí obžalovaný Správě železniční dopravní cesty uhradit škodu za vyvrácenou a zničenou dopravní značku. Rozsudek není pravomocný, proti výši trestu se obhajoba hned v soudní síni odvolala.

„Nejsem osoba, která by byla schopná vydržet ve vězení. Není to léčitelné?“ namítal obžalovaný a ptal se soudního znalce, který posuzoval jeho stav.

Podle znalců z oborů psychiatrie a psychologie se obžalovaný v mládí léčil na psychiatrii. Označili ho za člověka s podprůměrnými rozumovými schopnostmi a intelektem a za muže s poruchou osobnosti. Ani jeden ale nenavrhl léčení. „Spíš než medicínské by na něj mohlo mít pozitivní vliv pedagogické působení,“ shodli se.

U soudu, ačkoliv se přiznal a projevil lítost, uškodila Hlavničkovi jeho minulost. Dvaadvacetiletý mladík byl totiž v podmínce, v minulosti byl dvakrát soudně trestán za krádeže. A jeho tvrzení, že ho zajímalo, jak vlak překážky překoná, on sám bleskově vyvrátil. „Nečekal jsem na něj. Tlačil mě čas, spěchal jsem do Humpolce,“ přiznal.