Návštěvníci jihlavské zoologické zahrady mohou obdivovat mláďata pštrosů.

Návštěvníci jihlavské zoologické zahrady mohou obdivovat mláďata pštrosů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V jihlavské zoo se narodili „malí“ pštrosi. A už se těší na sourozence

  • 2
V jihlavské zoo mohou lidé obdivovat mláďata pštrosů afrických. Jde o první odchov letošního roku. Ptáčata jsou stará pár týdnů a obývají Africký pavilon. Pět šedivých opeřenců brzy dostane sourozence. Jejich rodiče mají ve výběhu osm dalších vajec a v sezení na nich se střídají.

"Těžko říci, zda z nich něco bude. Ale když jsme viděli, že se vejce snaží vysedět, několik jsme jich tam nechali. Malí pštrosi se jinak líhnou v inkubátoru, tenhle postup volíme poprvé," vysvětluje zoolog Jan Vašák.

U ptáků běžců, mezi něž pštrosi patří, se o potomstvo starají převážně samci - na vejcích sedí právě oni. Pštros africký je ale v tomhle směru výjimkou. "U nich se starají páry. Na vejcích sedí kohout i slepice," říká Vašák.

Zajímavý příběh se pojí k otci mláďat, samci Edovi, který pochází ze soukromého chovu a do zoo se dostal ve svých dvou letech. Teď je mu šest. "Vyhrála ho paní v tombole. Měla ho doma v kurníku, ale on jim z něj vyrostl, tak mu sháněla domov. Tady zrovna žádný samec nebyl, tak jsme ho sem vzali," popisuje Edův příběh mluvčí zoo Martin Maláč.

Matka mláďat je přibližně šestiletá samice a pochází z farmy z Brna. Původně do zoo přišla ještě s další samicí. "Tu ale ten pár nakonec vyhnal, tak je nyní ve výběhu se zebrami," podotýká zoolog.

Pštros má ohromnou sílu v nohou. Kopem by zabil člověka

Pštros se pyšní velkou silou v nohách. Dokonce tak velkou, že by v ohrožení dokázal i zabít člověka. "Každé zvíře má nějakou obranu, buď se někam schová, nebo musí bojovat. Pštros se nikam neschová a zobákem vám maximálně udělá ostružinu na nose, tak se musí nějak bránit," dodává k tomu Vašák.

Ve volné přírodě, když se blíží nebezpečí, ale zvíře většinou raději utíká. Takový pštros je podle zoologa pěkně rychlý, běhá totiž až rychlostí 70 kilometrů v hodině.

V zoo pštrosy krmí míchanicí pro drůbež. Ta se skládá ze strouhané zeleniny, šrotu, granulí a hodně sekaného zeleného, tedy trávy nebo vojtěšky.

"Vojtěšky sní poměrně dost, tu mají rádi. Pštrosi mají dlouhé nohy, a proto potřebují dostatek vápníku, aby je měli v pořádku. Dostávají krmný vápenec. Vápník obsahují i granule a bohatá je na něj právě i vojtěška," vysvětluje zoolog.

"Afričani" se ve volné přírodě vyskytují v Africe a na Arabském poloostrově. Dožívají se zhruba dvaceti až pětadvaceti roků a dospělí jsou přibližně ve dvou letech. "Už v jednom roce jsou přitom pštrosi docela velcí," dodává zoolog.