Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo odmítá tvrzení, že chce těžit uran u Brzkova do pěti let

  17:27aktualizováno  17:27
Ministerstvo průmyslu podle ekologů navrhne vládě, aby státní podnik Diamo mohl začít připravovat těžbu na ložisku Brzkov a Horní Věžnice, a to i přes odpor tamních obyvatel. Tvrdí to sdružení Calla s odkazem na interní zdroje z ministerstva. Resort však toto tvrzení odmítá.

V obci Dolní Rožínka na Žďársku funguje poslední uranový důl v Česku i celé EU. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nový uranový důl by se mezi Polnou a Přibyslaví na Vysočině podle tvrzení ekologů měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z údajného dokumentu pro vládu, který se spolkům podařilo získat ze zdrojů z ministerstva.

Diskuze v Polné

Spolek Naše budoucnost bez uranu připravil debatu o problematice „Těžba uranu na ložisku Brzkov?“ a to na 13. 11. 2014 od 18 hodin v Městském kině v Polné a na 14. 11. 2014 od 17 hodin v zasedací místnosti MěÚ v Přibyslavi.

„Platná surovinová politika České republiky s novou těžbou uranu nepočítá. Návrh ministra Mládka je tak s touto koncepcí v příkrém rozporu,“ uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. 

Ministerstvo ale tvrzení odmítá. „V materiálu do vlády se hovoří pouze o legislativní přípravě zahájení možné těžby, tedy vůbec ne o vlastním zahájení těžby. O jejím případném zahájení přitom, jak již současná vláda několikrát sdělila, v rámci svého volebního období vůbec rozhodovat nebude,“ reagoval na tvrzení ekologů mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Kynčl.

Starostové okolních obcí a spolky odmítající těžbu uranu však už dříve podepsali společné memorandum, v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu. 

Obyvatelé okolí se obávají ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, devastace krajiny, i navýšení těžké nákladní dopravy.

„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí,“ uvedla Marie Vencová ze spolku Naše Budoucnost bez uranu.

Rovněž 1 700 lidí připojilo svůj podpis pod petici odmítající těžbu uranu na Vysočině, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. I ten totiž před časem vyjádřil podporu znovuobnovení těžby (více čtěte zde). 

„Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ uvedl Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce (více zde).

Podle Sequense ale ani Sobotkův argument s vyřešením dalšího osudu horníků v nedaleké Dolní Rožínce neobstojí.

„Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě,“ dodal.

Uran z Brzkova jaderné elektrárny nezasytí

Jaderná elektrárna Dukovany a Jaderná elektrárna Temelín potřebují pro roční provoz cca 610 tun uranu. Odhadovaná kapacita těžby v novém dole v Brzkově je 200 tun ročně,

„Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2 940 až 4 440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. I při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou,“ uvádí ve společném tiskovém prohlášení odpůrci těžby uranu.

„Podle současných výsledků průzkumu ložiska je skutečně ověřena existence 4 400 tun uranu. To však neznamená, že se jedná o konečné číslo. Součástí případné těžby se stanou i práce související s doprůzkumem ložiska, zejména ve větších hloubkách. A podle zkušeností z minulosti, například u ložiska v Dolní Rožínce, lze předpokládat, že se tímto způsobem ověří existence dalšího množství ´těžitelného´ uranu, který by těžbu prodloužil o další roky či desítky let,“ tvrdí Kynčl. „Do úvahy je přitom nutné vzít, že i stávající geologické metody neumožňují skutečný rozsah ložiska určit s větší přesností,“ dodal.

Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik Diamo vlastní peníze. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.

Podle odpůrců těžby navíc bude muset být ze státního rozpočtu financována také sanace a rekultivace dolu Rožná a chemické úpravny.

Starosta Brzkova podal stížnost

V územním plánu v okolí naleziště uranu u Brzkova nedaleko Přibyslavi by měla být stavební uzávěra. Jenže takový krok by znamenal, že se obec nebude moci dál rozvíjet. Ta při tom chce lákat investory a připravovat pozemky pro rodinné domy.

„Připravujeme územní plán a pokud by nám do něj vložili stavební uzávěru, zbrzdí to rozvoj Brzkova,“ nelíbí se starostovi Aleši Bořilovi. Krajští radní už letos v červenci dali souhlas s vymezením lokality pro budoucí případnou těžbu uranu.

„Způsob ochrany ložiskového území pro případnou těžbu by mělo stanovit ministerstvo průmyslu a obchodu,“ sdělil  v pondělí odpoledne radní Kraje Vysočina Martin Hyský, který dokument předložil v červenci krajským radním ke schválení. „Rada kraje vydala souhlasné stanovisko, šlo o vymezení území pro stanovení ochrany,“ vysvětlil Hyský.

 „Podával jsem proto stížnost na jednání rady Kraje Vysočina,“ nelíbí se starostovi Brzkova. A krajští zastupitelé o tomto tématu budou jednat. „Na základě dohody na minulém zastupitelstvu bude 18. listopadu předána informace o lokalitě Brzkov, v této věci je mezi zastupiteli očekávána diskuze,“ reagovala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

U Brzkova se těžilo v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné jámě. Vzniklo tehdy celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno.



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

Další z rubriky

Kdo bude řídit dopravní podnik v Jihlavě? Konkurz vypíšou až v září

Ředitel jihlavského dopravního podniku Josef Vilím.

Jihlava hledá nového výkonného ředitele dopravního podniku. Ten současný Josef Vilím se do výběrového řízení hlásit už...

Z hvězdárny v akci Z zbyla věž čaroděje Merlina, jíž se Třebíčané vyhýbají

Úpatí třebíčského kopce Strážná hora je oblíbeným místem vycházek. Už tři...

Úpatí kopce Strážná hora v Třebíči dominuje už tři desetiletí torzo nedostavěné cihlové věže. Někteří lidé jí říkají...

Atomy potřebuje vidět jen vědec, ne člověk ve fabrice, tvrdí Romanovský

„Pokud bychom za jádro atomu považovali třeba tuto desku, označující střed...

Jihlavský rodák Vladimír Romanovský instaluje a opravuje mikroskopy za miliony korun. Už jedenáct let pracuje pro...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Najdete na iDNES.cz