Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo odmítá tvrzení, že chce těžit uran u Brzkova do pěti let

  17:27aktualizováno  17:27
Ministerstvo průmyslu podle ekologů navrhne vládě, aby státní podnik Diamo mohl začít připravovat těžbu na ložisku Brzkov a Horní Věžnice, a to i přes odpor tamních obyvatel. Tvrdí to sdružení Calla s odkazem na interní zdroje z ministerstva. Resort však toto tvrzení odmítá.

V obci Dolní Rožínka na Žďársku funguje poslední uranový důl v Česku i celé EU. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nový uranový důl by se mezi Polnou a Přibyslaví na Vysočině podle tvrzení ekologů měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z údajného dokumentu pro vládu, který se spolkům podařilo získat ze zdrojů z ministerstva.

Diskuze v Polné

Spolek Naše budoucnost bez uranu připravil debatu o problematice „Těžba uranu na ložisku Brzkov?“ a to na 13. 11. 2014 od 18 hodin v Městském kině v Polné a na 14. 11. 2014 od 17 hodin v zasedací místnosti MěÚ v Přibyslavi.

„Platná surovinová politika České republiky s novou těžbou uranu nepočítá. Návrh ministra Mládka je tak s touto koncepcí v příkrém rozporu,“ uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. 

Ministerstvo ale tvrzení odmítá. „V materiálu do vlády se hovoří pouze o legislativní přípravě zahájení možné těžby, tedy vůbec ne o vlastním zahájení těžby. O jejím případném zahájení přitom, jak již současná vláda několikrát sdělila, v rámci svého volebního období vůbec rozhodovat nebude,“ reagoval na tvrzení ekologů mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Kynčl.

Starostové okolních obcí a spolky odmítající těžbu uranu však už dříve podepsali společné memorandum, v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu. 

Obyvatelé okolí se obávají ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, devastace krajiny, i navýšení těžké nákladní dopravy.

„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí,“ uvedla Marie Vencová ze spolku Naše Budoucnost bez uranu.

Rovněž 1 700 lidí připojilo svůj podpis pod petici odmítající těžbu uranu na Vysočině, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. I ten totiž před časem vyjádřil podporu znovuobnovení těžby (více čtěte zde). 

„Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ uvedl Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce (více zde).

Podle Sequense ale ani Sobotkův argument s vyřešením dalšího osudu horníků v nedaleké Dolní Rožínce neobstojí.

„Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě,“ dodal.

Uran z Brzkova jaderné elektrárny nezasytí

Jaderná elektrárna Dukovany a Jaderná elektrárna Temelín potřebují pro roční provoz cca 610 tun uranu. Odhadovaná kapacita těžby v novém dole v Brzkově je 200 tun ročně,

„Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2 940 až 4 440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. I při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou,“ uvádí ve společném tiskovém prohlášení odpůrci těžby uranu.

„Podle současných výsledků průzkumu ložiska je skutečně ověřena existence 4 400 tun uranu. To však neznamená, že se jedná o konečné číslo. Součástí případné těžby se stanou i práce související s doprůzkumem ložiska, zejména ve větších hloubkách. A podle zkušeností z minulosti, například u ložiska v Dolní Rožínce, lze předpokládat, že se tímto způsobem ověří existence dalšího množství ´těžitelného´ uranu, který by těžbu prodloužil o další roky či desítky let,“ tvrdí Kynčl. „Do úvahy je přitom nutné vzít, že i stávající geologické metody neumožňují skutečný rozsah ložiska určit s větší přesností,“ dodal.

Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik Diamo vlastní peníze. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.

Podle odpůrců těžby navíc bude muset být ze státního rozpočtu financována také sanace a rekultivace dolu Rožná a chemické úpravny.

Starosta Brzkova podal stížnost

V územním plánu v okolí naleziště uranu u Brzkova nedaleko Přibyslavi by měla být stavební uzávěra. Jenže takový krok by znamenal, že se obec nebude moci dál rozvíjet. Ta při tom chce lákat investory a připravovat pozemky pro rodinné domy.

„Připravujeme územní plán a pokud by nám do něj vložili stavební uzávěru, zbrzdí to rozvoj Brzkova,“ nelíbí se starostovi Aleši Bořilovi. Krajští radní už letos v červenci dali souhlas s vymezením lokality pro budoucí případnou těžbu uranu.

„Způsob ochrany ložiskového území pro případnou těžbu by mělo stanovit ministerstvo průmyslu a obchodu,“ sdělil  v pondělí odpoledne radní Kraje Vysočina Martin Hyský, který dokument předložil v červenci krajským radním ke schválení. „Rada kraje vydala souhlasné stanovisko, šlo o vymezení území pro stanovení ochrany,“ vysvětlil Hyský.

 „Podával jsem proto stížnost na jednání rady Kraje Vysočina,“ nelíbí se starostovi Brzkova. A krajští zastupitelé o tomto tématu budou jednat. „Na základě dohody na minulém zastupitelstvu bude 18. listopadu předána informace o lokalitě Brzkov, v této věci je mezi zastupiteli očekávána diskuze,“ reagovala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

U Brzkova se těžilo v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné jámě. Vzniklo tehdy celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.