Pálenice Hospodářský dvůr v Bohuslavicích na Jihlavsku. Na snímku Josef Urbánek

Pálenice Hospodářský dvůr v Bohuslavicích na Jihlavsku. Na snímku Josef Urbánek s "mačem" na pálení. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Počasí ovoci nepřálo, alkoholu bude méně, hlásí v pálenicích na Vysočině

  • 2
Pěstitelské pálenice odstartovaly novou sezonu. Jaká bude? Podepíše se na ní deštivé počasí s nedostatkem slunce, které panovalo od srpna. Alkoholu tak kvůli tomu poteče méně.

Majitel pěstitelské pálenice v Bítovčicích na Jihlavsku Čestmír Hrdlička už má plné ruce práce. Jako každý rok otevíral 1. srpna. Letošní sezona prý ale nevypadá moc slibně.

„Švestky coby nejoblíbenější materiál k pálení kvůli dešťům praskají a napadají je plísně. A navíc v tomto roce nejsou moc sladké, proto bude méně alkoholu,“ podotkl Hrdlička.

Podle něj, ale i podle řady dalších majitelů pálenic například na Třebíčsku, se původně zdálo, že úroda nebude špatná. Stromy jsou většinou obsypané.

„Jenže posledními dešti naředěné ovoce i kvůli absenci slunce nedá deset litrů z metráku, ale třeba jen osm litrů. Množství pálenky je přímo úměrné cukernatosti,“ vysvětlil majitel pálenice ve Starči na Třebíčsku Martin Čech.

Čechovi vozí materiál na vypálení hlavně lidé z Třebíče. S výrobou destilátů začal na konci července. Třešně a meruňky, které zákazníci dodali nejdřív, už jsou vypálené.

Když teče jahodovice

„Jedna parta přátel mi sem dopravila dokonce jahody. To tedy bylo něco. Nejluxusnější, voňavá kořalka. Úplná špička. Teď jsou v kurzu jablka, hrušky a ryngle,“ vypočítal Čech.

Pak přijdou na řadu právě nejoblíbenější a nejtradičnější švestky, kterých je víc než loni. I když se to může lišit místo od místa. Kde byly jarní mrazíky nebo lokálně špatné počasí, tam je jich málo.

„Jablka nejsou po vypálení kdovíjak voňavá jako třeba třešňovice, slivovice nebo meruňkovice. Lidi si ale dokážou vymýšlet způsoby, jak to vylepšit. Přihodí třeba do lahve s pálenkou z jablek na několik měsíců dubové hobliny, destilát chytne barvu a vůni trochu jako whisky,“ popsal Čech. Jiní prý zase přidávají med nebo propolis. Anebo různé bylinky.

Čestmír Hrdlička z Bítovčic v srpnu přijímal trochu třešní a také několik várek meruněk.

„Bylo toho letos pomálu. Spíš jsem otevřel, aby lidi ke mně neztratili cestu,“ podotkl. Skoro pokaždé v minulosti někdo přivezl vypálit černý jeřáb.

„To bývala taková netradiční pálenka od nás. Letos ale nepřijel nikdo, asi jeřáb na jaře špatně odkvetl, tak není z čeho pálit,“ zmínil Hrdlička. Na přípravu kvasu nemá být v ovocném materiálu hniloba, tráva, hlína a nemají tam být ani stopky.

Martin Čech říká, že na jablkovici mají být plody samozřejmě zralé, na hruškovici až přezrálé.

A švestky je dobré zakvašovat až v době, kdy dochází ke scvrkávání plodů u stopky a jsou přezrálé. Plody jsou silně aromatické, obsahují nejvíce zkvasitelných cukrů. Nejlépe se hodí pozdní odrůdy. Z pološvestek Zimmerova, Wagenheimova a Bülská.

Nezralé ovoce do kvasných nádob nepatří, protože obsahuje málo nebo žádný cukr, zvyšuje obsah kyselin a špatně kvasí.