Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vinařství na Sádku odhalí největší lis z dob císařství. Je mu 172 let

  19:51aktualizováno  19:51
Jediný vinohrad na Vysočině pod Sádkem na Třebíčsku se bude pyšnit technickým unikátem z roku 1843. Slavnostně tu odhalí raritní historický vinařský lis, patrně jeden z největších na území někdejšího Rakouska-Uherska. Stroj se dochoval v nedaleké stodole.

Historický lis byl jedním z největších v Rakousko-Uhersku. A díky použití kvalitního dřeva je i nyní v překvapivě dobrém stavu. Na snímku je i majitel vinařství Lubomír Lampíř. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Takzvaný kládový lis byl vyroben v roce 1843 a původně zřejmě sloužil v blízkosti rakouského města Krems u Dunaje.

„Lis se dochoval proto, že posledních 70 let ležel v suché stodole v Lipníku u Třebíče, kde byl uložen od konce druhé světové války. Tehdy tam byl zřejmě odvezen po odsunutých Němcích. Tam už se po válce asi nikomu nehodil a tady si někdo řekl, že ho uschová,“ řekl majitel sádeckého vinohradu Lubomír Lampíř.

Lis pod přístřeškem ve vinicích odhalí v sobotu ve 14 hodin. Poté ho požehná páter Václav Kříž ze Šebkovic.

„Podobných, ale menších lisů je hodně v Rakousku, na jižní Moravě například zdobí řadu návsí vinařských obcí. Nejsou to ale lisy této velikosti. Největší obří lis z obce Diváky u Hustopečí, který je nyní v mikulovských sklepích, má rameno o délce osm metrů, stejně jako tento náš lis,“ podotkl Lampíř.

Byl z kvalitního dřeva, odolal všem vinným kyselinám

„Takto velké lisy bychom na Moravě, Slovensku a v Rakousku spočítali na prstech jedné ruky,“ odhaduje sádecký vinař. Lis je funkční, ve vinohradu však bude jenom vystaven.

Fotogalerie

Původní části lisu jsou z bukového či dubového dřeva, náhrady nedochovaných částí vyrobili truhláři z Mikulovic z modřínu. Také proto, že je vyroben z kvalitního dřeva, přežil lis dodnes i v agresivním prostředí hroznových šťáv s obsahem vinných kyselin.

Po skončení obřadu odhalení lisu bude následovat přednáška Chrámy vína profesora Petra Dýra z VUT Brno o největších vinohradnických stavbách světa.

Historie kládových lisů sahá až do Řecka před dvěma tisíciletími, podle Lampíře však tehdejší lisy měly spíše menší rozměry. Lisy bývaly umístěny u sklepů nebo přímo ve sklepích, aby vinný mošt připravený k fermentaci odtékal rovnou do sudů.

Takovou silou hrozny nevylisují ani moderní přístroje

Zařízení využívá váhu balvanu na konci páky z mohutné klády. Žulový kámen v tomto případě váží 1700 kilogramů, každá z hlavních klád kolem tuny, konstrukce lisu má hmotnost kolem tří tun.

„Ke konci jsou třepiny, semena a slupky stlačené natolik, že je tak nevylisují ani dnešní moderní lisy. Říká se, že nejkvalitnější vinný mošt prý byl z tohoto posledního vytáčení,“ řekl Lampíř.

Podobné lisy byly na Moravě budovány vinaři z řad německé menšiny, sádecký lis po první světové válce sloužil ve vinařské obci Hnanice u Znojma. Odtud se po odsunu Němců dostal do zmíněného Lipníku.

Vinaři ze Sádku plánují, že po celou sezonu budou u lisu vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu v podvečer pořádat pravidelné degustace tuzemských vín.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Osobitou festivalovou architekturu tvoří letos na Masarykově náměstí tato...
Mečiar, Macron, Babiš. Festival dokumentů letos sází na politická témata

Jihlava odpočítává poslední minuty do zahájení 21. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2017. Během šesti dnů návštěvníci uvidí 342...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.