Projekt Větrný park Sever, jehož investorem jsou obce Hardegg, Weitersfeld a Langau spolu s Rakouskými spolkovými lesy, je ve stadiu záměru. Dolnorakouská vláda do 14. února sbírá podněty a připomínky. V květnu rozhodne, zda jej schválí.
Na české i rakouské straně je řada nespokojenců. Doporučení nedala správa parku Podyjí. Společný postup proti chystají starostové celého regionu.
Toto pondělí vznikla elektronická petice na stránkách petice24.com s názvem Zachraňme krásné Podyjí před obrovskými větrníky. V pátek ráno měla skoro čtrnáct set podpisů.
Větrníky v pohraničí
|
Petici podepsal taky starosta Jemnice Miloslav Nevěčný. "Bytostně nesnáším tyto bestie, do krajiny u nás to vůbec nepatří. Překvapuje mě, že to vůbec někoho v Rakousku napadlo, asi je tam silná větrná lobby. Dělají s námi společné projekty přeshraniční spolupráce, horují pro krásné Podyjí, a pak přijdou s tímto. Neuvěřitelné," kroutí hlavou starosta.
Na Jemnicku v minulosti několik projektů výstavby větrných parků či jen samostatných větrných elektráren neuspělo.
V komentářích pod peticí je však i souhlas s větrníky. Jeden z diskutujících upozorňuje: "Jestli mají nahradit uhelnou elektrárnu, ať mi stojí třeba na zahradě. Aktivistům, co protestují proti všemu, bych vypnul proud a ať se předvedou. Každý by chtěl elektřinu, ale když má někdo záměr postavit větrnou, vodní nebo solární elektrárnu, o jaderné ani nemluvě, všichni všude protestují."
Jiří Kacetl z Okrašlovacího spolku ve Znojmě uvedl pod petici adresu a respondenty oslovil, aby se do konce ledna vyjádřili. "Vaše připomínky i protesty necháme přeložit do německého jazyka a nejpozději do 14. února zašleme Zemské vládě Dolního Rakouska a také Ministerstvu životního prostředí ČR do Prahy, které je pro dolnorakouskou vládu odpovídajícím partnerem podle mezinárodního práva," uvádí Kacetl.
Stanovisko českému ministerstvu životního prostředí nedávno zaslala taky správa parku Podyjí. "Doporučení jsme nedali. Aspektů proti je z našeho pohledu několik," uvedl šéf Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
"Mají to být obrovské stavby, které jsou tu nevhodné jak z environmentálních důvodů, tak i proto, že je zde chráněná památková zóna," upozornil Rothröckl. Narážel na fakt, že se nad Dyjí vypínají hrad Bítov a zámek Vranov. Pohled na ně by větrníky hyzdily. Stožáry by škodily i ptactvu, netopýrům a vadily by velkým savcům.
Schůzka starostů
Na 29. ledna se chystá ve Vranově nad Dyjí schůzka 21 starostů obcí z mikroregionu Vranovsko. "Pozváni jsou starostové Jemnice, Písečné a Slavonic, přijede starosta Znojma i zástupce krajské rady. A řada významných podnikatelů. Budeme se domlouvat na společném postupu proti větrnému parku," uvedl vranovský starosta Lubomír Vedra.
Podotkl, že se osobně dobře zná se starosty Hardeggu a Langau, a tudíž předpokládá, že se s nimi v dohledné době domluví na setkání, aby si "vše osobně vyříkali z očí do očí".
"Na základě prozatímních dostupných informací jsme toho názoru, že případné vybudování větrného parku Sever je nepřijatelné. Požadujeme, aby byly vypořádány veškeré připomínky uvedené ve vyjádřeních, která jsou v příloze tohoto dopisu, a předložená zpráva o vlivech na životní prostředí aby byla doplněna o odborná vyhodnocení," uvádí se mimo jiné v dokumentu tuzemského ministerstva životního prostředí z loňského roku při řízení SEA, tedy posouzení vlivu koncepce na životní prostředí.
MŽP dalo své stanovisko na vědomí českému ministerstvu zahraničních věcí. To zatím v současné době nevede na diplomatické úrovni žádná rakousko-česká jednání v této záležitosti.
Větrný park Sever (Windpark Nord) má podle záměru tří rakouských obcí vyrůst v lesích na samotné hranici Národního parku Podyjí (NP Thayatal) a v těsné blízkosti moravsko-rakouské hranice u Vranova nad Dyjí, Podmyčí, Šafova, Stálek, Nového a Starého Petřína, Jazovic a Lančova.
