Stalo se to hodinu před půlnocí. Stejně jako o uplynulém víkendu byla i tenkrát před dvaceti lety ve Žďáru tradiční pouť. Město žilo dlouho do noci. Skupina čtyř skinheadů z Havlíčkobrodska se tehdy v jedné ze žďárských hospod domluvila, že „pudou na Cikány“.
Následně vnikli do domku romské rodiny v Zahradní ulici, kde začali demolovat nábytek. Majitel domu Tibor Berki měl pověst bezproblémového a pracovitého člověka. Snažil se násilníkům v řádění bránit, což ho stálo život.
Jeden z útočníků ho několikrát udeřil baseballovou pálkou do hlavy. Dvaačtyřicetiletý otec pěti dětí po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. „Tehdy to vyvolalo emoce v celém městě. Nikdo nevěděl, jestli to nebude mít pokračování,“ vzpomíná Luboš Skřivánek, zástupce vedoucího městské policie. U strážníků pracoval už tehdy.
Vražda Tibora Berkiho
|
V době útoku byl teprve krátce starostou Žďáru Jaromír Brychta. Rasovou vraždu považuje za nejotřesnější zážitek celého svého působení v čele radnice. Tři skinheadi byli zadrženi následující den, čtvrtý se policii přihlásil sám.
Hlavnímu aktérovi případu, Zdeňku Podrázskému, uložil soud třináctiletý trest. Z toho mu nakonec bylo prominuto 652 dnů a mohl podmíněně na svobodu. Zároveň mu byl stanoven dohled a zkušební doba v trvání pěti a půl roku.
Martin Komár odešel ze soudní síně s dvacetiměsíčním nepodmíněným trestem. Další dva útočníci byli jako mladiství odsouzeni k několikaměsíčním podmíněným trestům. Jako rasově motivovaný čin však soud označil vraždu až po odvolání krajského státního zástupce.
Na případ ostře reagoval prezident Václav Havel. Tehdejší premiér Václav Klaus svolal mimořádnou schůzku ministrů vnitra a spravedlnosti, na níž byl dohodnut tvrdší postup proti tuzemským rasistům. Romský poslanec Ladislav Body vyzval své krajany, aby nespoléhali na sliby úřadů a bránili se před násilím sami.
Pohřeb Berkiho ve Žďáru nad Sázavou se stal protestem proti rasismu. Obřadu se zúčastnili představitelé státní správy i samosprávy, politických stran a hnutí a romských iniciativ. Přijel například ministr bez portfeje Igor Němec.
Asistenti dohlíží i na docházku dětí
V přestavěné Veselské a Zahradní ulici se už dnes nedá najít místo činu, rodina Tibora Berkiho však ve městě zůstala. Manželka zavražděného žije v jedné ze svobodáren na sídlišti zvaném Stalingrad.
Obyvatelé města na útok dodnes vzpomínají a případ z paměti jen tak nezmizí. Jak moc ovlivnil dobu, dokazuje i to, že jako zpravodajská „vsuvka“ pronikl do jednoho z dílů retro seriálu Vyprávěj.
Současný šéf strážníků ve Žďáře Martin Kunc pracoval před 20 lety u policie v Praze. Případ rasové vraždy sledoval jen zpovzdálí. „Bylo to tehdy velice vypjaté,“ říká. Dnes je podle něj situace stabilizovaná z několika důvodů.
Hejtmanství podává každoročně zprávu o stavu romské menšiny. V té za loňský rok se píše, že k problémovému soužití dochází zejména v jedné lokalitě Žďáru nad Sázavou. Podle informací MF DNES je to sídliště Stalingrad.
„Necelé dva roky u nás působí asistenti prevence kriminality. Přímo ve Žďáru máme tři. Jsme jediní v kraji, kteří je mají. Zkušenosti jsou výborné. Naši chlapi se tam opravdu těm lidem věnují. Už od rána dohlíží na docházku dětí do školy,“ popisuje vedoucí městské policie.
Asistenti mluví s místními obchodníky, procházejí sídliště a sledují různé drobné přestupky. „Když dětem končí škola, tak se jim věnují. Odpolední směna je tam do osmi hodin,“ pokračuje Kunc. Zvlášť v pátek odpoledne a večer asistenti vědí, že je dobré být v terénu.
Počet příslušníků romské menšiny je v kraji přes pět tisíc
Současný žďárský místostarosta Josef Klement studoval před 20 lety v době útoku skinheadů vysokou školu v Brně. „Naší snahou nyní je, aby se situace nezhoršovala. Pokračujeme v krocích bývalého vedení radnice v této oblasti,“ uvedl. Z různého shlukování osob může mít podle něj někdo různé pocity. „Ale samotný shluk lidí ještě nemusí znamenat něco špatného,“ dodal Klement.
A podporuje, aby ve městě dál působili asistenti prevence kriminality. Z poslední krajské roční zprávy vyplývá, že na základě kvalifikovaného odhadu byl počet příslušníků romské menšiny v Kraji Vysočina v roce 2014 stanoven na téměř 5 200 obyvatel. O rok dříve to bylo 3 550. „Z tohoto počtu se může jednat o padesát až osmdesát procent sociálně vyloučených,“ uvádí nejnovější zpráva.
Dle výsledků sčítání se k romské národnosti přihlásilo na Vysočině v roce 2011 pouze 131 osob. „Jak je známo, takto zjištěný údaj nedokumentuje skutečný počet a rozmístění příslušníků romské národnosti,“ píše se v krajském materiálu.
Nejznámějším rasově motivovaným útokem proti Romům z posledních let v České republice zůstává případ z dubna 2009, kdy čtveřice pravicových extremistů vhodila do domku ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Tři lidé utrpěli zranění, nejvážněji plameny postihly tehdy ani ne dvouletou Natálii. Dítě mělo popáleniny na 80 procentech těla. Přežití je dílem štěstí a dílem špičkové lékařské péče, má však trvale poškozené zdraví. Extremisté šli na 20 až 22 let do vězení.
