Rodák z Vrchlabí Petr Čepelka je doma v Přerově, kde působil na vrtulníkové základně. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Na misi v Afghánistánu málem zemřel, v Americe pak životy zachraňoval

  • 4
Vypadá o deset let mladší. Když ale promluví, má respekt. Původně vrtulníkář z dříve konkurenčního přerovského letiště Petr Čepelka se ve 47 letech stal velitelem jednoho z nejdůležitějších letišť v Česku. Toho u Náměště nad Oslavou.

V jeho životopise je několik zajímavostí, které překračují rámec všedního dne. Dokud se ho ovšem člověk výslovně nezeptá, nebaví se o nich.

„Myslím, že to není potřeba víc rozebírat,“ reaguje například na dotazy směřující k záchraně dvou lidských životů. Za tento čin přitom dostal medaili americké armády.

Má zkušenosti z mise v Afghánistánu. Tehdy vrtulník, v jehož posádce se Čepelka nacházel, s velkým štěstím unikl zásahu nepřátelské rakety. A byl také v konvoji vrtulníků, který v nebezpečné zóně doprovázel afghánského prezidenta.

„Mládí jsem strávil u letiště. Tím byl můj budoucí směr daný,“ říká muž, který převzal velení v neklidném období, kdy se oči veřejnosti stále víc upínají ke schopnostem českých vojáků v případě potřeby bránit svou zemi.

Petr Čepelka po roce stráveném v americké válečné škole za pochodu přebírá svou funkci.

V době, kdy mají ministerští úředníci rozjednaný nákup nových vojenských vrtulníků místo dosluhujících sovětských.

V době, kdy hrozí teroristické útoky.

V době, kdy paradoxně začínají prosakovat informace o tom, že by v zájmu bezpečnosti – v reakci na aktuální mezinárodní dění – nebylo od věci oživit provoz na přerovském letišti. Aby byl lépe chráněn taky prostor severovýchodní části republiky.

Tam, kde má novopečený náměšťský velitel Čepelka kořeny díky rodině, která za ním na Třebíčsko nepřesídlila, ani to nemá v plánu. „Já, manželka a naše dvě děti máme v Přerově stále domov, nebudeme se stěhovat sem na Vysočinu. Přes týden zůstávám pracovně na Třebíčsku, na víkendy jezdím domů,“ popsal. Rychle ale zdůraznil, že ho zprávy o možném oživení přerovského letiště nechávají chladným.

Podruhé se narodil

Čepelka se narodil ve Vrchlabí. Pochází z Hronova a na tamním letišti přičichl k létajícím strojům. Úspěšně vystudoval vojenskou leteckou školu v Košicích a postupně v armádní hierarchii stoupal vzhůru.

Má za sebou tři mise v Afghánistánu. Při té v roce 2010 zažil něco, na co on a ­jeho kolegové do smrti nezapomenou. „Byl to cvičný let s afghánskými piloty. Mentorovali jsme je. Nacházeli jsme se poblíž hranic s Pákistánem. Drželi jsme se v zóně, která byla v dostatečné vzdálenosti od předělu mezi oběma zeměmi, tak nám to afghánští kolegové důrazně doporučili.“

Přesto v jednu chvíli posádka zjistila, že je zle. K vrtulníku se rychle blížila červená žhavá koule. Nepřátelská raketa. Jako zázrakem explodovala ještě předtím, než dosáhla úrovně skupiny vrtulníků, v níž byl i ten s Petrem Čepelkou. Čepelka se vlastně podruhé narodil. „Měli jsme velké štěstí,“ říká.

V souvislosti s nákupem nových armádních vrtulníků se mluví o několika kandidátech. Má jít o víceúčelové stroje. Mezi nimi je i americká legenda Black Hawk. Je možné, že se zrovna tento letoun objeví někdy v letech 2018 až 2019 na náměšťském letišti?

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

„Byla by to pro nás zajímavá alternativa, ale jsou i další,“ naznačuje Čepelka s tím, že v tomto stroji už letěl. V bojových konfliktech podle jeho slov Black Hawk působí bez větších problémů, má dobrou logistiku. „Už jsem pilotoval víc vrtulníků. Musím ale říct, že Mi-24/35 je prostě jedinečný,“ podotýká přesvědčivě na adresu bitevního stroje, který spolu s transportním Mi-171 Š má domovskou základnu právě na letišti u Náměště.

A jak se stalo, že mezi desítkou vyznamenání, která už Petr Čepelka za svou činnost u armády obdržel, má i medaili velitele vzdušných sil americké armády? „Může“ za to jedna náhodná procházka kolem velkého, volně přístupného bazénu v Montgomery, kde jako jediný Čech v uplynulém roce studoval válečnou školu.

U bazénu se vyskytl ve chvíli, kdy se tam topili dva lidé. „Byl jsem oblečený, nešel jsem si zaplavat. Návštěvníci okolo nereagovali, ti dva přitom skoro utonuli. Viděl jsem, že potřebují pomoct, tak jsem prostě pomohl. Víc k tomu nemám co říct.“

Letiště, to je i spousta hluku a nepříjemností s tím spojených. Velitel říká, že už rozeslal starostům obcí v okolí úvodní dopis. Osobně se s nimi plánuje setkat ještě před zářijovým cvičením Ample Strike 2016, aby si vzájemně vyjasnili požadavky.

Personální čistky na letišti, které má tisícovku zaměstnanců, prý nechystá. „Kdo pracuje dobře, se o své zaměstnání bát nemusí. Mám příslib, že příští rok tu bude prostor pro výcvik dalších čtyř až sedmi nových pilotů,“ prozradil.