Do bitvy o Británii před sedmdesáti lety se zapojili i piloti z Vysočiny. Někteří zahynuli. V úterý večer se v Horáckém divadle v Jihlavě konal slavnostní večer, který připomenul zejména vysočinské válečné hrdiny.
Brigádní generál Karel Miroslav Kuttelwascher, jemuž je věnováno nové muzeum v Lazebnické ulici, se narodil v roce 1916 ve Svatém Kříži u Havlíčkova Brodu. Byl naším nejúspěšnějším stíhačem v řadách britského letectva – Royal Air Force. Do Jihlavy z Velké Británie přijely jeho dvě dcery Vee Darlington a Mari Rowe.
"Otce si pamatuji. Brával nás do parku, dával nás na houpačku a houpal tak, že jsme si mohly připadat, jako že létáme," řekla jedna z dcer Kuttelwaschera. Jejich otec zemřel 17. srpna 1959 v anglickém městě Truro.
Na jiného hrdinu, plukovníka Viléma Götha, přijel zavzpomínat do Jihlavy jeho synovec Čestmír. Göth se narodil v Brně, ale během 30. let minulého století žil v Jihlavě. "Bojoval v bitvě o Británii, během níž dosáhl dvou vítězství. Krátce poté však jako šestý z našich letců položil život za svou vlast," připomněla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
Vzpomínkovou akci na letce uspořádal kraj ve spolupráci s organizací Czech Spitfire Club. "Angličané vzdávají letcům včetně těch českých hold. Můj děda, a tedy otec Viléma Götha, byl po válce, v červenci 1947, pozván anglickým králem Jiřím VI. do Westminsterského opatství. Bylo pozváno 197 pozůstalých, z toho dvacet Čechů," řekl Čestmír Göth.
"Děda navštívil i hrob svého syna, třetí den cesty strávil v Londýně. Viděl pobořené čtvrti, pobořené ulice. Po roce 1948 už nebyl v Československu zájem nic o letcích v bitvě o Británii zveřejňovat," doplnil Göth.
Třetí osobností, která byla v Horáckém divadle připomínána, je Imrich Gablech. Ten přišel do divadla osobně, žije v Havlíčkově Brodě. "Jsem šťastný, že jsem se dostal na tak krásný vzpomínkový večer," řekl muž, který je od loňska držitelem Řádu bílého lva.
V životě si toho prožil opravdu hodně. Za druhé světové války bojoval nejprve v Polsku, ale po zajetí Sověty strávil dva strastiplné roky v gulagu. "Na den muselo stačit 300 gramů chleba. Na konci jsem vážil kolem 40 kilogramů," řekl Gablech.
V roce 1942 se díky naší diplomacii dostal do Anglie, kde působil jako dispečer letového provozu. Po únorovém převratu v roce 1948 byl Imrich Gablech perzekvován komunisty – byl například vyhozen z armády i z bytu. Za totality musel vykonávat pomocné práce.
Pilot Emil Boček létal na stroji Spitfire. "Byl to jeden z nejúspěšnějších letounů druhé světové války. To bylo krásné polétáníčko," řekl Boček. "Kdo s takovým strojem létal, nezapomene na to," dodal muž, který se narodil v roce 1923.
Váleční piloti za komunismu trpěli. Skutečně svobodně žít začali až po sametové revoluci. Připomínat jejich odvahu i to, jak s nimi tehdejší socialistické Československo zacházelo, je potřeba budoucím generacím. Také proto se ve středu v Jihlavě otevřelo malé muzeum.
