Příkladem dobré péče o krajinu i památky je podle rektorky Danuše Nerudové hospodářství Kinských na Žďársku. Otec Constantina Radslav Kinský (1928 - 2008) získal po sametové revoluci zpátky žďárský zámek a další majetky, na kterých začal hospodařit.
Kinští jsou s 5 700 hektary největšími soukromými vlastníky lesů na Vysočině, kromě toho obhospodařují také 750 hektarů rybníků včetně Velkého Dářka coby „Moře Vysočiny“.
Constantin Kinský upozornil, že i když panuje pesimistická doba, je třeba nebát se něco měnit.
„Máme tři principy, kterými bychom se měli řídit. Zaprvé naše minulost je pramenem budoucnosti. Zadruhé společnost, která tvoří, žije. Pokud nepodpoříme tvořivost další generace, svět se nezmění. Třetí princip zní, že rakev nemá kapsy. Máme dva životy, ten druhý začne, až si uvědomíme, že máme jen jeden,“ řekl Kinský.
Constantin Kinský se narodil v roce 1961 ve Francii, kam jeho otec odešel do emigrace a oženil se s původem gruzínskou šlechtičnou Thamarou Amilakvari.
Vytvořili první přírodní rezervace na soukromých pozemcích
V Brně vzpomněl svoje prarodiče Zdenko Radslava a Eleonoru Kinské a jejich lesního radu inženýra Bakeše. Právě oni mezi dvěma světovými válkami vytvořili první dvě přírodní rezervace na soukromých pozemcích v Československu.
První z nich, Žákova hora, je prales rozkládající se na dvanácti hektarech. Toto území od doby svého vzniku neprošlo žádnými zásahy.
„Díky tomu můžeme pozorovat, jak si příroda poradila při vývoji od čistě smrkového porostu po bohatý a nádherný ekosystém,“ zmínil Kinský.
Druhá přírodní rezervace Dářko se nachází poblíž obce Radostín a největšího rybníka Vysočiny. Jde o boreální les vyrostlý na rašeliništi.
„V době jeho vzniku ho málokdo považoval za významný, zatímco dnes se na něj pohlíží jako na vysoce chráněný a cenný porost. Obdivuji prozíravost svých předků a jsem vděčný za jejich inspirující příklad,“ dodal Kinský.
Oceněný potomek starobylého šlechtického rodu zmínil také Jaroslava Švarce. Ten u Kinských začínal jako lesnický učeň a později se stal jedním z nejuznávanějších odborníků na lesnictví a docentem brněnské vysoké školy.
Mendelova univerzita s Kinskými dlouhodobě spolupracuje. Radslav Kinský, který v Brně před emigrací studoval, byl později členem vědecké rady Lesnické a dřevařské fakulty. Do žďárských lesů často jezdí na praxi nebo terénní výuku studenti této brněnské školy.
