„Ve velkém rozsahu dochází podél vodárenské nádrže k poškození lesů hmyzími škůdci. To může mít za následek odlesnění rozsáhlých lesních částí se všemi negativními důsledky na kvalitu povrchových vod ve vodárenské nádrži,“ upozornil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Jak dodal, kůrovcem napadené lesní porosty činí momentálně už desítky až stovky hektarů. Často jsou to porosty situované na svažitých terénech, orientovaných směrem k vodárenské nádrži.
„Kůrovcová kalamita tam je rozjetá a v tuto chvíli je na mnohých takových místech hotovo. Nic moc zdravého už tam není. Povodí Vltavy se nedivím, že má strach,“ konstatuje i ředitel Lesního družstva obcí Ledeč nad Sázavou Martin Souček.
Pokud totiž od vodní plochy lesy zmizí, bude to mít velmi negativní vliv na kvalitu vody. U nádrže, která zásobuje pitnou vodou více než milion lidí v Praze, středních Čechách a na Vysočině, je na to povodí velmi citlivé.
Lesy chrání půdu před erozí a ovlivňují kvalitu i množství vody
„Lesy podél nádrže plní významnou ochrannou funkci, omezují rizika spojená s přívalovými srážkami, zajišťují ochranu půdy před povrchovou vodní erozí, před splaveninami a fungují jako významný ekologickostabilizační faktor v členité údolní morfologii terénu vodárenské nádrže,“ vysvětluje Roldán.
„V okamžiku, kdy stráně budou bez porostu, o to větší bude úbytek vody v přehradě. Potoky se nenapijí, voda se tam neudrží a bude to problém,“ dodává Souček.
Jenže velká potíž je pro vlastníky lesů už samotné hospodaření na březích Želivské přehrady. Porosty jsou zde v širokém ochranném pásmu vodního zdroje. A hospodaření se zde musí řídit přísnými pravidly.
Nesmí se zde používat znečišťující látky, v lesní technice se smí používat výhradně biologicky odbouratelné oleje a hydraulické kapaliny. Do vody se nesmí dostat zbytky po kácení, nesmí je tam například splavit déšť.
Dostat od nádrže kůrovcovou hmotu je prakticky nemožné
Komplikovanější je pohyb po březích. Veškeré dřevo se musí tahat nahoru po stráních, což je ve sněhu a lanovkovém terénu téměř nemožné. „Dostat z těch míst kůrovcovou hmotu je tak obrovský náklad, že se to v životě nevrátí. Musí tady přijít nějaká pomoc státu, protože hlavně malí vlastníci to nemohou zadotovat,“ upozornil Martin Souček.
Do toho vstupuje i mnohem nižší cena kůrovcového dřeva. „Prodávali jsme dřevo třeba za 2 500 korun a dnes je nejvyšší cena kolem sedmi osmi stovek. Ztráta tam je obrovská,“ uvedla pro Český rozhlas například starostka Hořic Alena Přívratská.
S problémy se nepotýkají jen drobnější vlastníci, ale i velký státní podnik Lesy České republiky. Ty kolem vodní nádrže Švihov, v jejím ochranném pásmu, vlastní přibližně třicet procent porostů.
„Vyhledat a zpracovat kůrovcem napadené stromy je naší prioritou. Nyní v místě těžíme na velmi obtížně dostupné stráni, v kamenitém a příkrém svahu. Je to takzvaný ochranný les a les zvláštního určení,“ podotýká mluvčí podniku Eva Jouklová.
Některé souše jsou už sterilní. Přesto se dřevo zpracovat musí
I tak má ale velký státní podnik jiné finanční možnosti než drobnější vlastníci. Ti nyní žádají o finanční pomoc ministerstvo zemědělství. Vlastníci lesů dostávají dotace na pěstební činnost, ale kůrovcová kalamita jde daleko nad rámec normálu.
„Dřevo se stejně musí zpracovat. A to i přesto, že některé souše jsou už sterilní. Je otázka, v jaké době to bude a kdo to zaplatí, protože ten vlastník to není schopný utáhnout,“ dodává ředitel lesního družstva obcí.
„Je zřejmé, že postupná obnova lesů podél nádrže Švihov na Želivce bude dlouhodobá, v řádu několika desítek let, a pro vlastníky lesů vysoce nákladná,“ souhlasí Hugo Roldán.
Lesníci jsou proto velmi zvědaví, jaký bude z pohledu kůrovce letošní rok. „Kalamita se může zpětinásobit. A nebo může kůrovec zmizet úplně. Už jsme zažili obě varianty,“ poznamenal Martin Souček.
