Tříletý program Vracíme vodu lesu, největší v historii státního podniku Lesy České republiky, má za sebou první rok, během nějž se povedlo dokončit sedm desítek staveb, na sto třiceti dalších se pracuje a 150 se projekčně připravuje. Investováno již bylo 230 milionů z plánované více než miliardy korun.
„Stále se prohlubující sucho je velký problém, který ovlivňuje i stav našich lesů a je jednou z příčin rozsáhlé kůrovcové kalamity. Proto vítám a podporuji každou iniciativu pro boj se suchem,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman při obhlídce revitalizované nádrže Ježkovec na Jihlavsku.
Zdůraznil také, že diskutovaný záměr ministerstva budovat větší vodárenské nádrže nebude rozhodně jediným opatřením.
„V prvé řadě je třeba zadržovat vodu v krajině, a to jak v lesní, tak zemědělské. Podporujeme proto i výstavbu a obnovování menších vodních děl,“ dodal Toman.
V regionu letos Lesy zahájí devět dalších staveb
Vysočina patří v České republice k oblastem nejvíce postiženým kůrovcovou kalamitou a extrémním suchem. Odumírají tam smrkové porosty, které vlivem počasí v posledních letech ztratily vitalitu. Lesy České republiky proto v tomto kraji pracují na opatřeních, jež mají vodu v přírodě efektivně akumulovat.
Od zahájení programu byla dokončena rekonstrukce devíti vodních nádrží a vybudování hned několik tůní, celkem za 64 milionů korun.
Jedním z obnovených děl je například právě nádrž Ježkovec u Krasonic na Jihlavsku.
„Stejně jako u většiny obdobných staveb jsme z retenčního prostoru odstranili nánosy, opravili hráz, výpustný objekt a bezpečnostní přeliv, vše za 4,3 milionu korun,“ vysvětlil Tomáš Hofmeister, vedoucí Odboru vodního hospodářství podniku.
Jako v mnoha jiných lokalitách vzniklo i osm samostatných tůní pro obojživelníky. „Letos v tomto regionu zahájíme devět dalších staveb a sedm z nich dokončíme, dvě zbývající v příštím roce, a to například na Třebíčsku, Jihlavsku nebo Dačicku,“ doplnil Hofmeister.
Kromě zmiňovaného Ježkovce prošly díky projektu obnovou třeba ještě rybníky Šilhan Roštýn, Pařezitý Roštýn nebo Malý pařezitý na Jihlavsku, kde vznikly rovněž tůně v Roštýnské oboře.
Deštivější květen lesům prospěl, ale nezachrání je
Záchranou před suchem a kůrovcem podle lesníků nebude zřejmě ani letošní poměrně příznivé květnové klima, byť poměrně chladné a deštivé počasí kůrovcovou kalamitu s největší pravděpodobností alespoň zpomalí.
„Lesům to samozřejmě prospělo a zatím to vypadá, že se nebude opakovat rok 2018, kdy byly opravdu extrémně příznivé podmínky pro vývoj kůrovce. Letos snad dojde jen ke dvěma rojením. Ale je to příroda, s jistotou to nelze nikdy předjímat, účty budeme dělat až na konci roku,“ konstatoval Josef Vojáček, generální ředitel Lesů České republiky.
Ještě v roce 2018 se na Vysočině vytěžilo přibližně 1,2 milionu kubíků dřeva v porostech této státní organizace.
„Z toho se o kůrovcové dříví jednalo ze zhruba osmdesáti procent, zbytek tvořila hlavně těžba po vichřicích či po zimě. Loni to bylo 3,1 milionu kubíků a letos počítáme se zhruba 3,5 až čtyřmi miliony, půjde-li vše optimálně,“ vyčíslil František Holenka, ředitel krajského ředitelství podniku.
