Když koně táhnou dřevo z lesů, chvěje se půda pod nohama, líčí kočí

  6:38aktualizováno  6:38
Tradičními pomocníky při likvidování kalamitního dřeva jsou v lesích na Žďársku i koně. Díky nim se dostává pokácená a očesaná kulatina citlivěji k hlavním cestám. Za směnu zvládne jeden kůň odtahat i pětadvacet kubíků dřeva. Názoru, že jsou zvířata při takové práci týrána, se kočí jen směje.

„Tamhle tu paseku udělal Kyrill, tu další Marta a tady Herwart,“ ukazuje kolem sebe hajný Jan Kesner, který spravuje lesy kolem Velkého Dářka na Žďársku. Zmiňuje přitom větrné smrště z poslední dekády.

Hluboké hvozdy v okolí největšího rybníka Vysočiny, který je oblíbený nejen mezi nadšenci do vodních sportů, ale také třeba mezi houbaři a cykloturisty, v posledních letech hodně prořídly. A podle lesníků bude hůř.

Můžou za to nejen vichřice, ale také lýkožrout neboli kůrovec, který se do stromů - oslabených navíc velkým suchem - v posledních letech pustil. A nepřestává.

„Někdo říká, že za pět let bude po lesích. My máme nohy, kůrovec křídla,“ rozhazuje rukama Josef Trávníček. Sedmapadesátiletý chlapík s knírkem sice jezdí hlavně na vyvážecí soupravě, ale jinak je to koňák každým coulem. Doma v maštali v Hamrech u Hlinska má celkem dvanáct tažných koní.

Pro Kinské, kterým patří lesy v okolí Velkého Dářka, pracuje nejčastěji.

„Tady máme výhodu celoroční práce. Hodně děláme také pro Diecézní lesy Hradec Králové. Sem tam pro obce. Ale ze státních lesů se ozvou, jen když jim teče do bot,“ srovnává Trávníček.

Dřevo tahají šest hodin

Jednu jeho partu tvoří vyvážecí souprava s řidičem a kůň s kočím. Při reportáži pracovali v lokalitě u radostínské lesní cesty na hranici národní přírodní rezervace Dářko dva černí koně s bujnou hřívou a statným tělem a nohama.

„Tady je devítiletý českomoravský belgik Blesk a tohle sedmiletý norik Denny,“ představuje Josef Trávníček svoje pracanty, když v pauze na svačinu vyleze z kabiny vyvážecí soupravy.

Fotogalerie

Kůň vycvičený pro práci v lese stojí od 80 do 100 tisíc korun. „Když je dobrý i povahově,“ zmiňuje chovatel. Nerozhodí je ani řev motorových pil nebo rachot „vyvážečky“.

Dřevorubec s pilou označený strom pokácí, zbaví větví a nařeže na požadované délky. Kočí s koněm pak kulatinu přiblíží k cestě, kam už se dostane těžká technika.

„Za směnu narovná kůň kolem pětadvaceti kubíků dřeva, záleží hlavně na obtížnosti terénu. Denně děláme zhruba šest hodin, pak už toho má kůň dost a člověk taky,“ říká Trávníček.

I když je práce víc než dost, koně přetěžovaní nejsou. „Střídáme je, do lesa se každý dostane dvakrát až třikrát týdně,“ vysvětluje majitel. „Velká výhoda je i v tom, že je do lesa vozíme. Když za pantáty jeli koně po kopytech, dostali nejvíc zabrat už cestou,“ tvrdí.

Když je kůň v tahu, je cítit, jak se chvěje půda pod nohama. „To je tou rašelinou, co je všude okolo, podle hajného je tady klidně i desetimetrová vrstva,“ vysvětluje David Král. Tento třiatřicetiletý kočí střídá při práci tři koně, další zaučuje.

Tentokrát tvoří sehranou dvojici s norikem Dennym. „Na to, že je to hřebec, je to strašný kliďas. Ve výběhu si pozici dělá, ale v lese nebo ve vozíku je úplně klidný, nejde po druhých koních,“ oceňuje svého parťáka.

Když šikovně prokličkuje mezi stromy, pochvalně ho poplácá. „Koně už vědí, najdou si cestu mezi stromy někdy lépe než my,“ říká Král.

Raději koně než harvestor

Čas od času si kočí od kolemjdoucích vyslechnou slovní výpady, že zvířata týrají. „Jedna maminka taky líčila dětem, že takhle se dřevo zpracovávalo v době kamenné,“ rozesměje se kočí.

Tento tradiční způsob má u Kinských pořád zelenou. „Koně jsou pro náš podrostní způsob hospodaření vhodnější. Neděláme velké holiny, pokud za nás nehospodaří vítr nebo kůrovec,“ vysvětluje lesní rada společnosti Kinský Žďár Miroslav Matoušek.

Situace je však vážná, v boji proti kůrovci chybí voda. „Broukovi jsme v patách, šancí mu moc nedáváme, ale stromy nejsou schopné se samy ubránit, jako bývaly za běžných srážek,“ varuje lesní rada.

Úbytek vody je patrný i kolem Dářka. „Dříve se na rašelině pracovalo, jen když zamrzlo, teď se tam dostaneme i s mašinou,“ porovnává Trávníček.

Porosty už jsou navíc z minulých let hodně narušené bořivými větry a nyní hůře odolávají i slabším poryvům. Práce pro koně bude pořád dost. „Je jí spousta, ale moc nás nezbylo a nikdo nový není,“ tvrdí chovatel z Hlinecka.

Autor:

Nejčtenější

Příslušník StB se marně snažil překazit natáčení filmu Císařův pekař

Cisařův pekař

V zájmu dělnické třídy není vhodné, aby film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem vznikl. Jeho ideová hodnota...

Dodnes mě děsí vzpomínka na provaz z šibenice, vypráví politický vězeň

Zemědělec, politický vězeň, traktorista a spisovatel Miloslav Růžička

Řadový dům z opuky stojí na náměstí ve Vilémově už tři sta let. Sedmdesáticentimetrové zdi v létě chladí a v zimě drží...

Jihlava vyhrála posedmé v řadě a na vedoucí Budějovice ztrácí jediný bod

Momentka z prvoligového duelu Jihlava vs. Kladno (modrobílá)

Jihlavští hokejisté si ve 24. kole první ligy poradili s Litoměřicemi 5:2 a díky sedmé výhře v řadě ztrácejí na vedoucí...

První liga: Kladno prohrálo s Kadaní, Budějovice a Jihlava uspěly venku

Radost jihlavských hokejistů

Lídr z Českých Budějovic si v 25. kole první hokejové ligy dojel pro suverénní výhru 4:0 do Ústí, druhá Jihlava uspěla...

Lidé si koupili nové byty, stavba ale kvůli insolvenci firmy PSJ stojí

Toto je pohled na budoucí Rezidenci Vrchlického, jež má sousedit s krajským...

Na místě bývalých Štefánikových kasáren v Jihlavě má vyrůst 63 bytů. I když už je většina z nich prodaných, práce ve...

Další z rubriky

Sport park u Jihlavy nebude, nájemce procitl ze sna o Čeřínku a končí

Před zimní sezonou byl areál na Čeřínku ve stadiu kompletní renovace. Ta...

Jedna sezona stačila, aby se nový nájemce lyžařského areálu na Čeřínku u Jihlavy přesvědčil, že středisko není...

Penzista jezdí těšit lidi flašinetem, města si vybírá podle nálady

S flašinetem objíždí Jan Novák města zhruba šest let. Své štace si vybírá podle...

O jihlavském Masarykově náměstí se říká, že nežije. Politici a úředníci si lámou hlavy s tím, jak centrální...

Plány na vězení před lety zmařili, teď je zámek srdcem Pacova

V expozici nově mají i kroje, které byly v minulosti pro Pacovsko typické.

Ještě krátce po roce 1989 byl pacovský zámek veřejnosti nepřístupnými kasárnami. Vojáci už ho ale dávno opustili a do...

V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly
V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly

V již šestém ročníku grantového programu Komerční banky a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zvítězil výrobek Mamavis – univerzální zábal, který přináší nemocnému komfortní využití tradiční léčebné metody Vincence Priessnitze.

Najdete na iDNES.cz