V Jihlavě bývala tajemná zahrada, kterou 35 let budoval Leopold Fritz

  15:58aktualizováno  15:58
Jihlavský lékař, mecenáš a lidumil Leopold Fritz ve druhé polovině devatenáctého století v místech dnešní Tolstého ulice pěstoval vzácné stromy a rostliny. Tajemná zahrada s ještě tajemnějším domkem a obehnaná vysokým plotem tehdy budila velkou pozornost Jihlavanů.

Dne 4. 7. 1932 byly fotoateliérem Čára v Jihlavě pořízeny fotografie z dnes už zaniklé zahrady jihlavského lékaře a buditele Leopolda Fritze, která bývala na ulici Tolstého. | foto: Repro foto: Státní okresní archiv v Jihlavě

Jen těžko si lze představit, že v blízkosti dnešní Tolstého ulice v Jihlavě byla rozsáhlá nezastavěná oblast, které se říkalo Kmínová pole. Nejezdila tam auta, natož trolejbusy. Noblesní měšťané chodili na toto Špitálské předměstí Jihlavy na vycházky do přírody tak, jako se dnes procházejí třeba k rybníku Borovinka.

Fotogalerie

A dnešní obyvatel města si stejně obtížně ve fantazii vykreslí, že právě v těchto místech ve druhé polovině 19. století, tedy na místě nynějšího DIODu a někdejší budovy Okresního ředitelství KSČ, stála - vysokou zdí obehnaná - rozlehlá a výjimečná zahrada významného obyvatele Jihlavy, buditele MUDr. Leopolda Fritze.

Dobový tisk k této zahradě napsal: „...žádná květina a žádný strom, ať domácí, či cizozemský, neroste všedně a dle pravidel ostatních druhů svých. Jakoby spolčen s přírodou, vypěstoval zde zkušený odborník samé zvláštnosti, pestře skvrnité listí, bohaté, plné květy jindy chudých rostlin, samé odchylky a samé výjimky….“

Na tento už dávno neexistující kout Jihlavy přibližně před 25 lety poprvé upozornil badatel a archivář Ladislav Vilímek. Při procházení listin jihlavského archivu narazil ve starých novinách na zmínku o tajemné zahradě Leopolda Fritze, jež zde byla pečlivě budována od roku 1849.

Zahrada s vysokou zdí dávala už na začátku 20. století prostor bujné fantazii obyvatel Jihlavy. Lidi zajímaly nejen cizokrajné dřeviny, ale i zvláštní zahradní domek, kde Fritz často a rád přebýval, ač bydlel v domě na Benešově ulici.

Malý skleník a bývalé kněžské vězení

Jak popsaly Jihlavské listy v roce 1935, domek měl pouze tři okna otočená do dnešní Tolstého ulice, všechna ostatní včetně pavlače, kde měl Fritz malý skleník, byla otočena do zahrady. To ostatně dokumentují i fotografie, které se zachovaly. Podle pověsti měl dům v minulosti sloužit jako kněžské vězení, čemuž mělo napovídat několik malých místností připomínajících cely.

Ladislav Vilímek se teď po letech k tématu Fritzovy zahrady důkladněji vrací v připravovaném V. dílu knižního cyklu I domy umírají vstoje, který by měl vyjít v příštím roce. V knihách mapuje zmizelou podobu Jihlavy.

„Když jsem před 25 lety prohrábl archivy, byl jsem sám překvapený, jaká romantická a zajímavá místa se v Jihlavě vyskytovala. To už dnes bohužel není,“ posteskl si Vilímek, kterému letos Kraj Vysočina udělil za jeho zásluhy kamennou medaili. „Vím, že se lidé o tato místa zajímají. Proto o tom budu psát až do samotného vyčerpání,“ je rozhodnutý.

Probral se řadou dalších archivních materiálů a k zahradě objevil nové poznatky. „Přišel jsem například na to, kdo pracoval na místě zahradníka. Leopold Fritz mu po smrti odkázal 500 zlatých, což byl tehdy opravdu velký obnos peněz. Značí to, že si tohoto muže velmi považoval,“ líčí Ladislav Vilímek.

Řadu dřevin pokáceli, stopadesátiletý tis převezli

V roce 1931 zahradu koupil Sokol a již v roce 1935 zde postavil na části pozemku sokolovnu. Při její stavbě byla řada dřevin vykácena, některé však měly být přesazeny do blízkého okolí. „Údajně stopadesátiletý tis byl s velkým balíkem hlíny převezen do zahrady tabákové továrny, dnes podnik Tesla v Havlíčkově ulici,“ dodal Vilímek.

Podle vedoucí odboru životního prostředí Kateřiny Ruschkové se však žádná dřevina z této zahrady do dnešních dnů zřejmě nedochovala. „Nevím o žádné takové. Především je velký problém vzrostlé stromy přesadit. V dnešní době a se současnými poznatky by se ty stromy musely na tento krok připravovat alespoň deset let. V té době by to bylo tak neadekvátní vynaložení energie, že si vůbec nedokážu představit, že by se k tomu naši předkové uchýlili,“ přemítá.

A tak ani jinan dvoulaločný, který roste v blízkém parčíku u Horáckého zimního stadionu a jehož spojitost se zahradou by se nabízela, z Fritzovy botanické pozůstalosti nepochází. „Kdepak, tento jinan je mnohem mladší. Je mu asi 60 let,“ připomíná Ruschková.

„Jediné dva starší stromy, které by teoreticky mohly tomuto období odpovídat a nacházejí se poblíž, jsou na dvorku jednoho z domů na třídě Legionářů. Ze zajímavějších dřevin to pak ještě je cukrový javor, který roste mezi budovou policejní školy a Vysokou školou polytechnickou, tedy téměř naproti tehdejší zahradě. Jeho původ ale neznáme a při svém přesazení by musel být velmi maličký,“ vysvětlila.

Ani historii zmiňovaného a přesazovaného tisu se nepodařilo dohledat. „Ten by teoreticky přesazení mohl přežít. Ale v současné době tam už žádný není a já si ani nepamatuji, že by tam někdy stál. Pokud ano, vzal už za své,“ dodává Kateřina Ruschková.

Další část zahrady zanikla při stavbě tehdejší výškové budovy Okresního výboru KSČ, lidově označované jako „Kreml“.

„Jestli tam po okolí bylo někde něco přesazeno, nějaká dřevina nebo rostlina, bylo by to hezké. Ale kdo ví? To už dnes nezjistíme. Třeba si někdo ze sousedů odtud něco vyrýpnul a kus této úžasné zahrady tak přece jenom někde ještě přežívá,“ říká Vilímek.

Jeho slova nepřímo potvrzuje Jiří Musel, jenž se na výstavbě budovy v 80. letech podílel. „Ještě než se to všechno zavalilo sutí, vyrýpl jsem si tam potají jednu sazeničku. Myslel jsem si, že to jsou konvalinky, ale nakonec se ukázalo, že to byl medvědí česnek. V té době nebyl vůbec známý. A mám ho na zahradě pořád. Pěkně se mi rozrostl,“ usmívá se letošní pětasedmdesátník.

Do zahrady Fritz zval studenty - milovníky botaniky

Lékař Leopold Fritz (1813–1895) byl ve své době jednou z hlavních osobností jihlavského společenského a politického života. Rovněž byl významným mecenášem českých škol a spolků, ale třeba i zakladatelem Ústředního hřbitova na dnešní Žižkově ulici nebo jihlavské Besedy. Pracoval jako praktický a soudní lékař i jako pomocný učitel českého jazyka a literatury na jihlavském gymnáziu.

Jeho velkou zálibou byla botanika. A tak v květnu 1849 koupil dům s velkou zahradou v Rámové ulici 13, později Soukenické, dnes Tolstého ulici, kde zamýšlel vybudovat gymnazijní botanickou zahradu. Dále se staral také o další botanickou zahradu u Pístova. Ani po té už není ani památka.

„Byl to pro věc velmi zapálený člověk, ale také lidumil. Zval si do zahrady žáky gymnázia, kteří měli botaniku v oblibě. Dříve měli kantoři zájem na vzdělanosti svých studentů. Když viděli ve třídě žáka nadaného, který k určité oblasti vědění projevoval náklonnost, snažili se jej rozvíjet,“ připomněl badatel Ladislav Vilímek, kterému se podařilo dohledat, s jakými osobnostmi se Fritz stýkal, a našel i album fotografií, které zahradu i domky, jež v lokalitě stály, dokumentují.

V zahradě na dnešní Tolstého ulici Fritz pěstoval řadu vzácných dřevin a rostlin. Jak Vilímek objevil v archiváliích, rostl tam například šedesátiletý liliovník, japonské kdoule, několik obrovských tújí, červeně kvetoucí kaštan, vysoká borovice vejmutovka, břízy se zvláštními lupeny, ale i japonský jinan dvoulaločný známý jako ginkgo. Nechyběla ani velká americká líska, červený buk, cedr, ale i vzácné javory a duby.

Když Leopold Fritz v roce 1895 zemřel, zahrada byla odkázána Spolku pro zřízení české opatrovny a zahradní domek obývaly chudé rodiny a později byl zbourán.

Nejčtenější

Za tragický pád mostu dostal vězení stavbyvedoucí, devět lidí zproštěno

Obžalovaní v případu tragického pádu mostu ve Vilémově přicházejí k...

Jeden trest v podobě čtyřletého vězení s následným pětiletým zákazem činnosti, devětkrát zproštění obžaloby. Tak zní...

VIDEO: Chodník se míjí o dva metry. Přibude cyklostezka, brání se Jihlava

Dvě části jednoho chodníku v okrajové části Jihlavy na sebe zdánlivě nesmyslně...

V Jihlavě mají novou raritu. V průmyslové zóně v městské části Hruškovy Dvory byl položen nový chodník, jenže náhle z...

Na jaře začne nejtěžší část přestavby D1, rozšíří se most nad Meziříčím

Most Vysočina je nejvyšší mostem na D1, překlenuje Velké Meziříčí.

Bude to jedna z nejnáročnějších akcí modernizace dálnice D1. Během ní se do roku 2020 rozšíří i most nad Velkým...

Osobní auto narazilo na D1 zezadu do nákladního, spolujezdkyně zemřela

Na D1 u Jihlavy narazil osobní vůz zezadu do nákladního. Spolujezdkyně z...

Na dálnici D1 u Jihlavy ráno zemřela žena. O život přišla při dopravní nehodě na 115. kilometru ve směru na Brno....

Pilot „čmeláka“ letěl před pádem na svatbě moc nízko, potvrdilo vyšetřování

Při svatbě se na Havlíčkobrodsku zřítilo malé letadlo na dům a stodolu. (29....

Za pád práškovacího letadla, které se zřítilo na konci června u Klokočovské Lhotky na Havlíčkobrodsku při svatbě, může...

Další z rubriky

Sv. Martina slavily v jeho kostele nové varhany, kompletní budou do Vánoc

Zvuk nových varhan zaplněnému kostelu představil varhanní odborník Ondřej...

Kostel svatého Martina v Třebíči má nové varhany. Měly by být jedny z nejkvalitnějších, jaké je možné na Vysočině...

Primátorka Jihlavy odmítla čínské pozvání. Mám důležitější věci, řekla

Karolína Koubová se stala historicky vůbec první primátorkou Jihlavy. Před ní...

Nová primátorka Jihlavy Karolína Koubová odmítla pozvání do partnerského čínského Wuhanu, které na magistrátu leží už...

Sklář i filozof z Vysočiny. To byli předkové amerického astronauta Blahy

John Blaha byl v Herálci i na konci října před 17 lety. Během návštěvy se stal...

Na začátku listopadu uplynulo čtvrt století od chvíle, kdy se astronaut John Blaha vrátil s raketoplánem Columbia zpět...

Prodej bývalého hotelu na hlavním…
Prodej bývalého hotelu na hlavním…

Masarykovo náměstí, Bystřice nad Pernštejnem, okres Žďár nad Sázavou
12 760 000 Kč

Najdete na iDNES.cz