Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Jihlavě bývala tajemná zahrada, kterou 35 let budoval Leopold Fritz

  15:58aktualizováno  15:58
Jihlavský lékař, mecenáš a lidumil Leopold Fritz ve druhé polovině devatenáctého století v místech dnešní Tolstého ulice pěstoval vzácné stromy a rostliny. Tajemná zahrada s ještě tajemnějším domkem a obehnaná vysokým plotem tehdy budila velkou pozornost Jihlavanů.

Dne 4. 7. 1932 byly fotoateliérem Čára v Jihlavě pořízeny fotografie z dnes už zaniklé zahrady jihlavského lékaře a buditele Leopolda Fritze, která bývala na ulici Tolstého. | foto: Repro foto: Státní okresní archiv v Jihlavě

Jen těžko si lze představit, že v blízkosti dnešní Tolstého ulice v Jihlavě byla rozsáhlá nezastavěná oblast, které se říkalo Kmínová pole. Nejezdila tam auta, natož trolejbusy. Noblesní měšťané chodili na toto Špitálské předměstí Jihlavy na vycházky do přírody tak, jako se dnes procházejí třeba k rybníku Borovinka.

Fotogalerie

A dnešní obyvatel města si stejně obtížně ve fantazii vykreslí, že právě v těchto místech ve druhé polovině 19. století, tedy na místě nynějšího DIODu a někdejší budovy Okresního ředitelství KSČ, stála - vysokou zdí obehnaná - rozlehlá a výjimečná zahrada významného obyvatele Jihlavy, buditele MUDr. Leopolda Fritze.

Dobový tisk k této zahradě napsal: „...žádná květina a žádný strom, ať domácí, či cizozemský, neroste všedně a dle pravidel ostatních druhů svých. Jakoby spolčen s přírodou, vypěstoval zde zkušený odborník samé zvláštnosti, pestře skvrnité listí, bohaté, plné květy jindy chudých rostlin, samé odchylky a samé výjimky….“

Na tento už dávno neexistující kout Jihlavy přibližně před 25 lety poprvé upozornil badatel a archivář Ladislav Vilímek. Při procházení listin jihlavského archivu narazil ve starých novinách na zmínku o tajemné zahradě Leopolda Fritze, jež zde byla pečlivě budována od roku 1849.

Zahrada s vysokou zdí dávala už na začátku 20. století prostor bujné fantazii obyvatel Jihlavy. Lidi zajímaly nejen cizokrajné dřeviny, ale i zvláštní zahradní domek, kde Fritz často a rád přebýval, ač bydlel v domě na Benešově ulici.

Malý skleník a bývalé kněžské vězení

Jak popsaly Jihlavské listy v roce 1935, domek měl pouze tři okna otočená do dnešní Tolstého ulice, všechna ostatní včetně pavlače, kde měl Fritz malý skleník, byla otočena do zahrady. To ostatně dokumentují i fotografie, které se zachovaly. Podle pověsti měl dům v minulosti sloužit jako kněžské vězení, čemuž mělo napovídat několik malých místností připomínajících cely.

Ladislav Vilímek se teď po letech k tématu Fritzovy zahrady důkladněji vrací v připravovaném V. dílu knižního cyklu I domy umírají vstoje, který by měl vyjít v příštím roce. V knihách mapuje zmizelou podobu Jihlavy.

„Když jsem před 25 lety prohrábl archivy, byl jsem sám překvapený, jaká romantická a zajímavá místa se v Jihlavě vyskytovala. To už dnes bohužel není,“ posteskl si Vilímek, kterému letos Kraj Vysočina udělil za jeho zásluhy kamennou medaili. „Vím, že se lidé o tato místa zajímají. Proto o tom budu psát až do samotného vyčerpání,“ je rozhodnutý.

Probral se řadou dalších archivních materiálů a k zahradě objevil nové poznatky. „Přišel jsem například na to, kdo pracoval na místě zahradníka. Leopold Fritz mu po smrti odkázal 500 zlatých, což byl tehdy opravdu velký obnos peněz. Značí to, že si tohoto muže velmi považoval,“ líčí Ladislav Vilímek.

Řadu dřevin pokáceli, stopadesátiletý tis převezli

V roce 1931 zahradu koupil Sokol a již v roce 1935 zde postavil na části pozemku sokolovnu. Při její stavbě byla řada dřevin vykácena, některé však měly být přesazeny do blízkého okolí. „Údajně stopadesátiletý tis byl s velkým balíkem hlíny převezen do zahrady tabákové továrny, dnes podnik Tesla v Havlíčkově ulici,“ dodal Vilímek.

Podle vedoucí odboru životního prostředí Kateřiny Ruschkové se však žádná dřevina z této zahrady do dnešních dnů zřejmě nedochovala. „Nevím o žádné takové. Především je velký problém vzrostlé stromy přesadit. V dnešní době a se současnými poznatky by se ty stromy musely na tento krok připravovat alespoň deset let. V té době by to bylo tak neadekvátní vynaložení energie, že si vůbec nedokážu představit, že by se k tomu naši předkové uchýlili,“ přemítá.

A tak ani jinan dvoulaločný, který roste v blízkém parčíku u Horáckého zimního stadionu a jehož spojitost se zahradou by se nabízela, z Fritzovy botanické pozůstalosti nepochází. „Kdepak, tento jinan je mnohem mladší. Je mu asi 60 let,“ připomíná Ruschková.

„Jediné dva starší stromy, které by teoreticky mohly tomuto období odpovídat a nacházejí se poblíž, jsou na dvorku jednoho z domů na třídě Legionářů. Ze zajímavějších dřevin to pak ještě je cukrový javor, který roste mezi budovou policejní školy a Vysokou školou polytechnickou, tedy téměř naproti tehdejší zahradě. Jeho původ ale neznáme a při svém přesazení by musel být velmi maličký,“ vysvětlila.

Ani historii zmiňovaného a přesazovaného tisu se nepodařilo dohledat. „Ten by teoreticky přesazení mohl přežít. Ale v současné době tam už žádný není a já si ani nepamatuji, že by tam někdy stál. Pokud ano, vzal už za své,“ dodává Kateřina Ruschková.

Další část zahrady zanikla při stavbě tehdejší výškové budovy Okresního výboru KSČ, lidově označované jako „Kreml“.

„Jestli tam po okolí bylo někde něco přesazeno, nějaká dřevina nebo rostlina, bylo by to hezké. Ale kdo ví? To už dnes nezjistíme. Třeba si někdo ze sousedů odtud něco vyrýpnul a kus této úžasné zahrady tak přece jenom někde ještě přežívá,“ říká Vilímek.

Jeho slova nepřímo potvrzuje Jiří Musel, jenž se na výstavbě budovy v 80. letech podílel. „Ještě než se to všechno zavalilo sutí, vyrýpl jsem si tam potají jednu sazeničku. Myslel jsem si, že to jsou konvalinky, ale nakonec se ukázalo, že to byl medvědí česnek. V té době nebyl vůbec známý. A mám ho na zahradě pořád. Pěkně se mi rozrostl,“ usmívá se letošní pětasedmdesátník.

Do zahrady Fritz zval studenty - milovníky botaniky

Lékař Leopold Fritz (1813–1895) byl ve své době jednou z hlavních osobností jihlavského společenského a politického života. Rovněž byl významným mecenášem českých škol a spolků, ale třeba i zakladatelem Ústředního hřbitova na dnešní Žižkově ulici nebo jihlavské Besedy. Pracoval jako praktický a soudní lékař i jako pomocný učitel českého jazyka a literatury na jihlavském gymnáziu.

Jeho velkou zálibou byla botanika. A tak v květnu 1849 koupil dům s velkou zahradou v Rámové ulici 13, později Soukenické, dnes Tolstého ulici, kde zamýšlel vybudovat gymnazijní botanickou zahradu. Dále se staral také o další botanickou zahradu u Pístova. Ani po té už není ani památka.

„Byl to pro věc velmi zapálený člověk, ale také lidumil. Zval si do zahrady žáky gymnázia, kteří měli botaniku v oblibě. Dříve měli kantoři zájem na vzdělanosti svých studentů. Když viděli ve třídě žáka nadaného, který k určité oblasti vědění projevoval náklonnost, snažili se jej rozvíjet,“ připomněl badatel Ladislav Vilímek, kterému se podařilo dohledat, s jakými osobnostmi se Fritz stýkal, a našel i album fotografií, které zahradu i domky, jež v lokalitě stály, dokumentují.

V zahradě na dnešní Tolstého ulici Fritz pěstoval řadu vzácných dřevin a rostlin. Jak Vilímek objevil v archiváliích, rostl tam například šedesátiletý liliovník, japonské kdoule, několik obrovských tújí, červeně kvetoucí kaštan, vysoká borovice vejmutovka, břízy se zvláštními lupeny, ale i japonský jinan dvoulaločný známý jako ginkgo. Nechyběla ani velká americká líska, červený buk, cedr, ale i vzácné javory a duby.

Když Leopold Fritz v roce 1895 zemřel, zahrada byla odkázána Spolku pro zřízení české opatrovny a zahradní domek obývaly chudé rodiny a později byl zbourán.




Nejčtenější

Karlovy Vary slaví návrat do extraligy, Kladno ztratilo šanci na postup

Hráči Karlových Varů slaví návrat do extraligy.

Baráž o hokejovou extraligu se přiblížila svému rozuzlení předposledním 11. kolem. Vedoucí Karlovy Vary získaly...

Barážová hádanka, blíží se rozuzlení. Jágrovo Kladno cítí křivdu

Kladenští trenéři Pavel Patera (vlevo) a Miloslav Hořava přihlížejí společně s...

Do konce baráže o hokejovou extraligu zbývají už jen tři kola, ale situace je stále zamotaná. Jak tohle dopadne? Hodně...



Karlovy Vary jsou blízko extralize. Litvínov ožil a drží druhé místo

Litvínovský Jakub Černý slaví gól se spoluhráčem Markem Baránkem

Hokejisté Karlových Varů jsou blízko návratu do extraligy. Západočeši se k postupu mezi elitu přiblížili dvě kola před...

D1 na Prahu za Měřínem šest hodin stála kvůli vážné nehodě tří kamionů

Nehoda tří kamionů, která v pondělí uzavřela na 121. kilometru dálnici D1 ve...

Nehoda tří kamionů ráno uzavřela na 121. kilometru D1 na Prahu. Jednoho z řidičů museli hasiči z kabiny vyprostit,...

Výtvory musí z chodeb pryč, zaveleli hasiči ve školkách. Jsou hořlavé

Takto nyní vypadají stěny vstupní chodby MŠ Pastelka v Riegrově ulici....

Z chodeb mateřských škol v Jihlavě musely zmizet obrázky i další výrobky dětí. S ohledem na riziko požáru to požadují...

Další z rubriky

V honosném secesním domě našel nový vlastník poklad z dob renesance

Dům s číslem popisným 64 na žďárském náměstí vyniká na první pohled svou...

Z chátrající budovy někdejšího slavného hotelu Veliš s hospodami a hernou je díky novým majitelům opět skvost náměstí...

Sestup? Je to jen sport, hájí jihlavskou Duklu vedení města

Jihlavští Josef Kořenář (vpravoú a Tomáš Čachotský se loučí s extraligou.

Po pouhém roce působení v extralize spadli jihlavští hokejisté zpět do druhé nejvyšší soutěže. Majitel klubu, kterým je...

Stavbě obchvatu Kamene ustoupila alej, k zemi šly dvě stovky stromů

Cestu směrem do Nízké Lhoty už nelemuje alej vzrostlých stromů (na snímku z...

Dlouho očekávaná stavba obchvatu výrazně mění obec Kámen na Pelhřimovsku. A to hned po svém začátku. Dřevorubci už...

Advantage Consulting, s.r.o.
OBCHODNÍ ZÁSTUPCE S AJ

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 30 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz