V jihlavském podzemí by v budoucnu mohla vzniknout další prohlídková trasa. Ilustrační foto

V jihlavském podzemí by v budoucnu mohla vzniknout další prohlídková trasa. Ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Labyrint chodeb pod Jihlavou možná ožije, studie na jeho využití je na světě

  • 0
Některé domy v historickém centru Jihlavy by mohla v budoucnu propojit podzemní turistická trasa. Lidé by tak při působivé procházce katakombami navštívili výstavu v Domě Gustava Mahlera, čajovnu nebo třeba vinárnu. S nápadem na využití dosud nepřístupné části jihlavského podzemí přišel podnikatel Miroslav Tomanec.

Podzemní labyrint pod historickým jádrem Jihlavy se po Znojmě pyšní druhým nejrozsáhlejším spletencem podzemních chodeb v Česku. Z asi 25 kilometrů podzemních chodeb je dnes ve městě veřejnosti přístupná jen 200 metrů dlouhá část systému. Ostatní štoly byly buď zasypány, přerušeny příčkami či třeba výstavbou vodovodů a dalších sítí.

V budoucnu by se ale podle projektu Tomance mohl zpřístupnit i další okruh v jižní části historického centra města. "Projekt by otevřel vedle stávajícího zpřístupněného podzemí další trasu s expozicemi, které bychom chtěli v této části chodeb vybudovat," nastínil Tomanec.

"Návštěvník by podzemím došel třeba do vinných sklepů a vinárenského provozu, osa projektu by ale měla být to, že lidé budou chodit po expozicích tematicky rozdělených," dodal autor myšlenky.

Co trasa nabídne

Vstup z Hradební ulice – expozice městské středověké pevnosti – tajemná svítící chodba – malý labyrint (ukázka hospodářského využití podzemí v historii města) – Lihovar (soustava sklepů pod domy na Znojemské 7 a Čajkovského 48 ) – středověká studna – Dům Gustava Mahlera (přímý vstup z podzemí do domu) – prosklený vstupní objekt z náměstí – Galerie (vstup přes sklepení galerie) – pivovarská expozice (sklepy pod domy na Masarykově nám. č. 21 a 22 ) – Úzká ulice (bývalá Švejkova zahrádka – pozvánka k dalším zajímavostem města).

Úprava podzemí by vyšla na asi 30 milionů korun

"Měl by to být prohlídkový okruh, který bude schopen na sebe komerčními aktivitami i vydělat, podle propočtů by návratnost byla do 18 let provozu," nechal si spočítat Tomanec.

O tom, že projekt myslí vážně, svědčí fakt, že jen za zhruba čtyřsetstránkovou studii proveditelnosti, kterou má MF DNES od Tomance exkluzivně k dispozici, už jeho firma utratila 300 tisíc korun.

Na celý projekt by pak bylo ale třeba zhruba stokrát víc, asi 30 milionů korun. To už je suma, kterou by muselo platit více stran. Podle jihlavského architekta Martina Laštovičky, který projekt zpracovával, by v případě zajištěného financování mohl být projekt dokončen do pěti let.

Návštěvníci by viděli podzemní studnu i Mahlerův dům

Nově přístupný labyrint chodeb by ústil v hradebním parkánu téměř naproti hlavnímu vchodu do City Parku. Odtud by pak zájemce čekala 350 metrů dlouhá procházka podzemní částí Znojemské ulice a pokračující spodní částí Masarykova náměstí.

Návštěvníci by po vstupu do podzemí z dnes nevyužitého vchodu z Hradební ulice prošli kolem expozice středověké pevnosti a tajemnou svítící chodbou, podobnou té, která je přístupná ve zprovozněném okruhu, se dostali pod Znojemskou ulici.

Pod Znojemskou ulicí by historickými štolami návštěvníky trasa navedla kolem expozic ve sklepení domu v Čajkovského ulici k dalšímu vchodu do podzemí – z Domu Gustava Mahlera. Nedaleko odtud je v podzemí ukrytá středověká studna. I ta by byla přístupná.

Trasa by dál pokračovala pod spodní část Masarykova náměstí, kde projekt navrhuje dva nové vstupy do podzemí. Jedním by mohl být nový prosklený vchod téměř na rohu náměstí a Znojemské ulice. Další vstup do katakomb by ústil v domě, ve kterém je mimo jiné čajovna.

Některé části podzemí by se musely upravit

Po vypracování studie proveditelnosti se ale projekt zastavil. "Návratnost měla být 18 let, radní nám ale nabídli dobu pronájmu pouze standardních pět let," vysvětlil Tomanec.

"Radní zřejmě na základě špatných zkušeností s dlouhodobými nájemními smlouvami u městského majetku pro tuto variantu nehlasovali," domnívá se primátor Jaroslav Vymazal. Jemu samotnému se ale nápad líbí. "Pro město by projekt jistě byl prospěšný, město by mělo hledat cesty k tomu, aby mohl být proveden," dodal Vymazal.

K ideji se ve studii už vyjádřili mimo jiné i památkáři a městský architekt. "Projekt v tuto chvíli není detailně dopracovaný, ale samotný nápad se mi velice líbí. Nejsem si ale úplně jistý zmiňovanou návratností," řekl hlavní městský architekt Tomáš Lakomý.

Zpřístupnění labyrintu veřejnosti by kromě finanční stránky věci mělo i technická úskalí. Například chodbou pod Znojemskou ulicí se asi osmimetrovým úsekem dosud musí návštěvník proplazit. Štola by se musela v tomto místě rozšířit. Také zprůchodnění chodeb v části pod náměstím by podle architekta Laštovičky bylo komplikované, ne ale neřešitelné.

"Určitě projekt nebudeme pohřbívat, je ale řešitelný pouze s finanční podporou, například za pomoci radnice," dodal Tomanec.