Na tom stále ještě novém kruhovém objezdu mají někteří řidiči lehkou nejistotu. Je tam pro ně najednou příliš mnoho čar a informací. Zatím ale zvládá nápor aut bez nehod. A to i v zimě, kdy se značení pruhů občas ztrácí pod sněhem.
Přesto ale novinka stále budí pochyby i vzhledem k tomu, že stavba trvala patnáct měsíců a působila kvůli rozkopanému území až megalomansky. Přitom její výsledek moc velké rozměry nemá.
„Já když tam najel poprvé, tak jsem nevěděl, kam se dřív dívat a jestli jedu ve správném kruhu. Podruhé už to bylo lepší, ale stále to tam vnímám trochu divně,“ popsal Pavel Fiala. Zmíněným místem jezdí zhruba dvakrát týdně.
„Kruhový objezd je jiný. Typický vysočinský řidič si není jistý“
„Čím dál více se mi zdá, že hlavním problémem je, že tento objezd je jiný než všechny ostatní. Tudíž typický ‚vysočinský‘ řidič si nemusí být úplně jistý, jak si má na něm počínat. No ale uvidíme, zda to bude mít dlouhodobě vliv na nehodovost, ať již v kladném, nebo záporném slova smyslu,“ říká Miloš Vystrčil (ODS), senátor a opoziční krajský zastupitel, který tímto uzlem často projíždí.
A dodává, že on sám zatím není schopen ocenit toto velmi netradiční dopravní řešení. „Ale může to být tím, že nejsem dopravní inženýr. Bohužel, podobně asi na tom ale bude naprostá většina řidičů,“ zmínil Vystrčil, který ročně najede za volantem asi dvacet tisíc kilometrů. Uznává také, že není expert na kruhové objezdy a bezpečnost silničního provozu.
Z dopravní novinky není nadšený ani dopravní exnáměstek hejtmana Václav Kodet (KDU-ČSL), dnes také opoziční zastupitel. Připouští, že na komplikovaném křížení více silnic má kruhová křižovatka svůj význam z důvodu bezpečnosti a plynulosti dopravy. „Pokud přijmu tuto teorii, tak se na uvedeném místě jedná jen o křížení dvou silnic. Navíc v přehledném terénu, kde stačilo změnit pouze úhel křížení a vybudovat a vyznačit odbočovací pruhy,“ popsal Kodet.
Cenu objezdu nezná ani samotný investor, krajský úřad
To mohlo být podle něj i levnější než současný výsledek, který vznikal rok a čtvrt. Jenže kolik vlastně kruhový objezd stál? To je na hejtmanství složité zjistit. „Cena pro samotnou okružní křižovatku není stanovena,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Kruh byl totiž součástí projektu za 173 milionů, do něhož spadala i oprava části silnice směrem do Pelhřimova. Většinu sumy pokryla evropská dotace.
Za pozoruhodné Kodet považuje i „výtvarné řešení“ dopravy na asfaltovém kruhu. Tedy jak se mají auta směrovat. „Je zvláště pro cizí řidiče na první pokus nečitelné a při větší sněhové nadílce stejně nepoužitelné,“ dodal zastupitel.
Těžko chápal i velikost zabraného území při stavbě vzhledem k tomu, jak nyní objezd vypadá. „A o době výstavby v takto dopravně zatíženém uzlu ani nemluvím,“ dodal Václav Kodet.
Jel jsem tam a problém nebyl, tvrdí spokojený náměstek
Vedení hejtmanství je s výsledkem stavby spokojeno. „Párkrát jsem tam jel a nikdy žádný problém nebyl,“ popsal náměstek hejtmana Libor Joukl (ČSSD). Podoba stavby se podle něj schvalovala tradičním způsobem. A její délku ovlivnil fakt, že byla podpořena dotací z EU. Termíny se stanovily tak, aby se vše bez problémů stihlo i s opravami silnice.
Zástupci dopravního odboru na kraji soudí, že počáteční překvapení řidičů z víceproudé okružní křižovatky vystřídala po několika týdnech spokojenost.
„V úseku bývalé křižovatky je viditelně doprava plynulejší, bezpečnější. Nevíme o žádné vážné dopravní nehodě. Údržba probíhá bez problémů. Každá nová situace s sebou nese určitou nejistotu, v případě této křižovatky si řidiči velice rychle zvykli,“ uvedla mluvčí hejtmanství Jitka Svatošová.
Výhodou stavby podle ní bylo, že se obešla bez dlouhých objízdných tras pro řidiče osobních aut. „Zpomalení dopravy v tomto úseku jsme se přirozeně nevyhnuli, zejména ve špičkách, ale i tak patřila stavba k těm bezproblémovým,“ dodala.
Žádné špatné zprávy z objezdu zatím nemá ani policie. „Nic se ke mně nedostalo,“ uvedl dopravní inženýr Jiří Kučera. Podle něj ale už vzniká podobných kruhových objezdů víc kupříkladu na jihu Čech.
