Výška pomníku podle zastupitelů Dobronína vyplývá ze hřbitovního řádu obce a německá strana, která zřízení pomníku navrhla, ji musí respektovat. Sto čtyřicet centimetrů je podle vedení obce příliš, pomník tak zřejmě bude muset být nižší.
Problémům by se iniciátor pomníku ale zřejmě nevyhnul ani tehdy, pokud by se rozhodl umístit kříž do lokality Budínka, kde byly ostatky zavražděných nalezeny.
"Pokud by německá strana chtěla umístit památník v lokalitě Budínka, musí jednat s majitelem pozemku a stavebním úřadem," vysvětlil starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM).
O vytvoření pomníku obci požádal dobronínský rodák Johann Niebler, který byl na konci války odsunut do Německa. Niebler navrhuje umístit zhruba jedenapůlmetrový kříž na dobronínském hřbitově a ve společném hrobě pak umístit kosterní pozůstatky lidí nalezené v lokalitě Budínka.
Z jeho žádosti vyplývá, jak by měl žulový kříž vypadat i jaké bude mít nápisy. Popis obsahuje také jména, a to nejen lidí, kteří byli údajně zmasakrováni v Dobroníně, ale také v širokém okolí.
V Dobroníně už dříve jeden pomník vznikl. Jen několik hodin po prvním nálezu kosterních ostatků tamní lidé vztyčili dřevěný kříž jako symbol utrpení, které se v místě stalo.
Příčinu smrti zatím odborníci nepotvrdili
Kosterní pozůstatky byly z masového hrobu v lokalitě Budínka u Dobronína vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně třinácti lidí.
Zemřelí se podle odhadu odborníků dožili věku od 30 do 60 let. Příčina jejich smrti je nejasná. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili.
Druhý hrob zavražděných odsunutých Němců by se mohl nalézat v blízkosti železniční trati u viaduktu přes Zlatý potok
Druhý hrob zavražděných odsunutých Němců by se mohl nalézat v blízkosti železniční trati u viaduktu přes Zlatý potok
Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy a v současné době se také zabývají možností, že se poblíž Dobronína nalézá i druhý hrob zavražděných Němců.
