Makové pole malíře Aloise Kalvody

Makové pole malíře Aloise Kalvody | foto: Repro Galerie v Goltzově tvrzi.

Krajináři sídlí na tvrzi, vystavují tam jejich díla

  • 0
V jeníkovské galerii mohou návštěvníci obdivovat celkem 99 obrazů Aloise Kalvody a jeho žáků. Stejnojmenná výstava byla slavnostně otevřena 28. října. Obrazy malíře-lyrika a jeho žáků jsou denně k vidění od 10 do 16 hodin až do 5. prosince.

"V pořadí k XIX. výstavě v Goltzově tvrzi byl vydán rovněž katalog, který si zájemci mohou koupit za 200 korun. Obsahuje reprodukce všech 99 vystavených děl, z nichž je přibližně polovina k prodeji. Jedná se v tomto případě většinou spíše o práce žáků Aloise Kalvody," upozorňuje na zde typicky pečlivou přípravu galerista Ladislav Málek.

Kalvodu ovlivnily i rodné Šlapanice

Málek spolu s Františkem Pochmonem reprezentativní katalog sestavil. Příznivci výtvarného umění si tak po návštěvě galerie mohou procházet v

alois kalvoda

(1875 Šlapanice – 1934 Běhařov)

Alois Kalvoda, významný krajinář, se narodil jako osmý z desíti dětí. Otec brzy zemřel, matka přesto umožnila synovi studovat na gymnáziu v Brně.

Již v roce 1892 byl studentem krajinářské speciálky Julia Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze. Kalvoda byl přitahován plenérismem Antonína Chittussiho. Jeho pražská posmrtná výstava v roce 1936 čítala 110 obrazů.

Vystavoval však také v zahraničí (Vídeň, Berlín, Hamburk, Mnichov, Benátky, Řím, Paříž, Kyjev i jinde).

klidu i ofocená díla Karla Schadta, Karla Schauera, Františka Ulšmída, Jana Jůzla, Jana Jaromíra Hlavsy, Otakara Hůrky, Martina Benky, Josefa Váchala, Františka Škrabánka či Věry Havlíkové a Adély Hulíkové.

Životním tématem Aloise Kalvody, který žil a tvořil na přelomu 19. a 20. století, byla krajina. Projevil se tak zřejmě – podle znalců jeho uměleckých děl – také vliv rodných Šlapanic, obce ležící nedaleko jihovýchodním směrem od Brna.

"Při putování Mařákovy školy přírodou nezapřou některé jeho obrazy, například Krajina, Na potoce (1898), vliv Františka Kavána nebo Partie z Litavy (1899) vliv Otakara Lebedy. Po naturalistických pohledech na hrady Buchlov či Pernštejn (1902) a po návštěvě Francie opustil plenérismus. A po návštěvě Mnichova se bezvýhradně oddal secesnímu symbolismu, který byl bytostně blízký jeho imaginaci živené literárními sklony," prozrazují stránky katalogu vydaného k výstavě.

Byl krajinář tělem i duší

Na počátku 20. století Alois Kalvoda přešel ke zdobné secesní plošné stylizaci, což doplňuje Málek: "Využíval umně dekorativní rytmus linií, tvarů a lomených zelenavých, fialových, žlutých a modrých barevných odstínů."

Kalvoda, tělem i duší krajinář a lyrik, ve své tvorbě vystřídal několik etap. "Jeho krajina se stala ve světě výtvarného umění pojmem a ovlivnila generace následovníků," vyzdvihuje za organizátory výstavy Pochmon.

výběr vystavených obrazů

Alois Kalvoda:

Údolí (olej / karton; 31,5 x 66,5 cm)

Břízy u vody (olej / plátno; 55 x 65 cm)

Stromy v krajině (olej / překližka; 26 x 35 cm)

Rozkvetlá louka (olej / karton; 35 x 50 cm)

Vrby u potoka (olej / plátno; 90 x 90 cm)

Kvetoucí zahrada (olej / plátno; 43,5 x 52 cm)

Karel Schadt:

Horské panorama (olej / plátno; 100 x 118 cm)

Karel Schauer:

Zima na Vysočině (olej / karton; 25 x 30 cm)

František Ulšmíd:

Větrný mlýn na pobřeží (olej / sololit; 43 x 58 cm)

Jan Jaromír Hlavsa:

Na Doubravě (olej / plátno; 62 x 87 cm)

Otakar Hůrka:

Podzim na mokřadu (olej / překližka; 44 x 51 cm)

Josef Váchal:

Šumava (barevný dřevořez; 35 x 50 cm)

František Škrabánek:

Sklizeň řepy (olej / karton; 50 x 65 cm)