Léta založenou studií kdesi na dně šuplíku začnou znovu listovat odborníci přes leteckou dopravu i krajští úředníci. Na hejtmanství se začnou opět zabývat myšlenkou rozvoje jihlavského letiště v Henčově. Tu před lety vedení kraje odložilo kvůli potřebnějším investicím.
"Nechal jsem si vytáhnout studii z roku 2004. Rádi bychom udělali co nejvíc pro to, abychom do našeho kraje dostali co nejvíce investorů. Letiště je jedna z věcí, které zapadají do naší koncepce," řekl náměstek hejtmana Libor Joukl.
Proč právě nyní? Rýsuje se totiž další období s možným přílivem eurodotací. A připravené projekty v dopravě mohou mít šanci na úspěch v boji o euromiliony.
"Prvopočátek všeho ale je, že musíme mít zhodnocená všechna kritéria, rizika i přínosy, a být tak připravení i k případnému posuzování žádosti o dotaci," řekl Joukl.
Kraj nechá prověřit studii, zda vyhovuje i dnes. "Pokud to budeme chtít posoudit kvalitně, je ideální k tomu vyzvat dopravní fakultu nebo původního zpracovatele studie, který by k ní měl mít veškeré vstupní informace," nastínil Joukl.
Modernizace by do Jihlavy přilákala tisíce letadel
"Nikdo si nedělá ambice, abychom zde měli letiště jako v Praze, Brně nebo Mošnově," dodal náměstek. Nicméně všechna krajská města kromě Jihlavy mají pevnou přistávací plochu. To je podle předsedy Aeroklubu Jihlava Lubomíra Navrátila největší slabinou jihlavského letiště.
"Umožnila by přistání i modernějších letadel, nezávisle na podmínkách terénu, hlavně v zimě nás často terén omezuje natolik, že není vůbec možné na ploše přistávat," řekl Navrátil.
O využití zpevněné dráhy by navíc měly podle primátora zájem i podniky z nedaleké průmyslové zóny. "Je tu zájem firem, ať už je to Bosch, Automotive Lighting nebo JipoCar. V tomto duchu by také letiště mělo být vybaveno," zmínil Jaroslav Vymazal.
Co konkrétně by modernizace přinesla? "Je třeba, aby byla vyhotovená maximalistická varianta, která bude rozdělená na jednotlivé na sebe navazující části, z nichž vyjde i minimalistická varianta," řekl Joukl.
Minimalistickou variantou by podle staré studie bylo vybudování jedné zpevněné přistávací dráhy. Pak by ročně letiště mohlo odbavit až téměř 1 400 menších letadel, včetně ultralightů. Po případné druhé etapě rozvoje už by letiště bylo schopné odbavit 2 200 letounů. To by se v areálu mělo přistavět i nové zázemí pro odbavení.
Razantnější kroky bude možné učinit až po roce 2015
Po třetí etapě by pak na Henčově ročně vzlétlo nebo přistálo přes pět tisíc strojů. Největší letouny by po dokončení třetí etapy byly do asi 45 pasažérů.
To by si však vyžádalo nemalé investice. "Rekonstrukce se už před lety jevila jako velice nákladná," připomněl náměstek jihlavského primátora pro dopravu Josef Kodet.
"Na rozvoj letiště bychom měli klást větší důraz," souhlasí s krajskou strategií Kodet. "Jednáme se státem ohledně majetkového vypořádání pozemků kolem letiště a zajímáme se i o budoucího provozovatele letiště. O tom vedeme jednání i se současným provozovatelem," nastínil kroky radnice Kodet.
"Je otázka letošního roku, kdy se nám vyjasní finanční podmínky. Razantnější kroky bude možné učinit nejdříve od roku 2015," tuší primátor Jaroslav Vymazal. "Pokud je možnost vícezdrojového financování, tak je třeba ji využít," dodal.
A zapojit by se podle něj mohl i soukromý sektor, který o využití letiště projevil zájem. "Firmy neformálně přislíbily účast na takovém projektu," doplnil Vymazal.
