Hejtmanství připravuje komplexní dopravní systém. Přednost dostanou autobusy. Ilustrační foto.

Hejtmanství připravuje komplexní dopravní systém. Přednost dostanou autobusy. Ilustrační foto. | foto: Koláž - iDNES.cz

Na „rozdrobené“ Vysočině se blíží revoluce, komplexní dopravní systém

  • 17
Hejtmanství připravuje komplexní dopravní systém. Přednost dostanou autobusy. Hraje se teď o mnohé: o víkendové spoje pro po Vysočině rozdrobené vesnice, návaznost na okolní kraje a rovněž o smlouvy dopravců na osm let.

Dostat se z Unčína v sobotu do Jimramova, Bystřice, Nového Města nebo Poličky? Jedině autem. Vesnice o necelých dvou stovkách obyvatel v turisticky atraktivní oblasti u Žďárských vrchů, stejně jako řada jiných obcí na Vysočině bývá o víkendech odříznutá od světa. Autobusy nejezdí.

„Změní něco chystaný komplexní dopravní systém? A bude provázaný s linkami veřejné dopravy v okolních krajích?“ Na to se ptají nejen v Unčíně, který to má o to složitější, že leží na pomezí tří krajů - Vysočiny, Pardubického a Jihomoravského.

Hejtmanství Vysočiny totiž chystá revoluci ve veřejné dopravě. Pro nový dopravní systém nepoužívá přídomek „integrovaný“, ale „komplexní“. Aby zdůraznil, že zdejší princip, jak mají lidé v budoucnu cestovat, se bude poněkud lišit od toho, jaký znají třeba obyvatelé na jižní Moravě.

„Vysočina je krajem vesnickým, roztříštěným, bez jednoho dominantního sídla a páteřní trasy železnice, na kterou by autobusy navážely cestující z periferie. Proto se u nás bude muset vymyslet varianta založená na spádových oblastech a přednostně na autobusech,“ vysvětlil hejtmanův náměstek pro dopravu Libor Joukl.

Nyní se chystá výběrové řízení na firmu, která nový dopravní systém vytvoří. Navrhne taky počet oblastí a spoje a vše projedná s obcemi. Potom se bude soutěžit o autobusové dopravce pro jednotlivé oblasti. Dostanou smlouvu na osm let.

Nejdřív bude komplexní systém připraven v roce 2016

Nejoptimističtější varianta hovoří o tom, že pokud se výběrová řízení nezadrhnou na odvoláních účastníků, měl by nový systém začít platit v roce 2016. Reálnější je ale rok 2017 vzhledem k tomu, o jak složitou operaci se jedná.

„Samozřejmě chceme, aby náš komplexní dopravní systém navazoval na okolní kraje, všechny integrovanou dopravu mají,“ řekl Joukl s tím, že se bude řešit řada otázek: Do jak velkých obcí kolikrát za den budou autobusy zajíždět. Zda bude jednotný jízdní doklad pro celý kraj. Jestli se zakomponují MHD ve městech, která je mají. Jaký bude přestupní tarif. A jak zařídit, aby se lidé dostali ve správné časy do škol a k lékaři.

„To, že nezahrneme vlaky, neznamená, že je budeme ignorovat. Rozhodně by nebylo vhodné, aby někde na jedné trase jely ve stejný čas vlak a autobus. Budeme tedy sledovat i železniční jízdní řády,“ podotkl Joukl.

Ztráta v dopravě, kterou pak bude kraj v prvních osmi letech fungování systému doplácet, se pohybuje okolo pěti miliard korun. Příprava modelu bude stát odhadem jednotky milionů korun.

Krajští úředníci už jednají v rámci mikroregionů se starosty všech obcí na Vysočině, sbírají podněty a informují o chystané změně.

V Rakousku to funguje

Do jednání vstoupila také Třebíč. Vedoucí tamního odboru dopravy Aleš Kratina zmínil, že ve městě by se měl do nového dopravního systému začlenit provoz na nově budovaném přestupním terminálu u vlakového nádraží, včetně MHD.

„Myslím si, že by měl být jednotný tarif a jízdní doklad. Že by měly mít menší obce nárok na víkendové spoje. Stačí se podívat do Rakouska, tam to funguje dobře,“ řekl svůj názor Kratina. O vhodnosti vyloučení železnice ze systému tak úplně přesvědčený není.

Starostka Unčína Vlasta Grohová zase doufá, že k nim bude i v sobotu zajíždět autobus. A že například linka směr Bystřice pak bude plynule navazovat na linku, která lidi zaveze do Brna, aniž by se spoje minuly. Do Brna občas jezdí, jihomoravský přístup se jí zdá dobrý. „Přivítáme u nás každé zlepšení,“ řekla Grohová.

Koordinátorem integrované dopravy (IDS) na jižní Moravě je společnost Kordis. Její ředitel Jiří Horský před časem řekl: „I v řadě míst Jihomoravského kraje se spádovost tříští do několika regionálních center a není to jen spádovost do Brna. IDS zavedené v některých krajích České republiky nebo v jednotlivých spolkových zemích sousedního Rakouska ukazují, že pro vznik systému není nutnou podmínkou jedno přirozené spádové centrum celé oblasti.“