„Specifikace byla nedostatečná a potenciální dodavatelé pak došli k výrazně rozdílným cenovým nabídkám,“ upřesnila mluvčí úřadu Kateřina Dobešová.
„Při výběrovém řízení město obdrželo devět nabídek a nikdo z uchazečů nezpochybnil specifikaci vybraných položek,“ říká však vedoucí jihlavského odboru rozvoje města Alena Kottová.
„Poskytovatel dotace trvá na tom, že z jeho pohledu nedostačující specifikace mohla od soutěže odradit další dodavatele, a trvá na uložení korekce pět procent hodnoty způsobilých výdajů. Město využilo veškeré opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí, ale námitky nebyly uznány,“ upřesnila Kottová.
Jihlava se proti rozhodnutí odvolala loni 1. října k ministerstvu financí. „Doteď tam nebylo rozhodnuto,“ řekla Kottová. Obě strany tak nyní čekají na vyjádření.
Obří projekt, díky němuž z „komorní“ zoo vyrostla moderní zahrada, vyšel na 138 milionů korun. Přes 94 milionů korun mělo jít z fondů EU. A dostat je mělo město na dvě etapy. V první si žádalo o 45,4 milionu korun, které již dostalo a z nichž nejspíše brzy vrátí 2,5 milionu korun. Ve druhé etapě při žádání o zbývajících necelých 49 milionů korun pak zřejmě obdrží o zhruba 2,5 milionu korun méně. Tudíž celkem přijde asi o pět milionů...
Změřili oko na opičí kleci a řekli, že není, jak by mělo být
To je reálná varianta v případě, že ministerstvo financí potvrdí rozhodnutí, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Pokud by ministerstvo korekci nepotvrdilo, město by nemuselo platit nic.
„Podle toho, jak to dopadne, se zachováme dál. Pokud bychom částku měli platit, budeme se bránit. Další kroky budu řešit s odpovědnými pracovníky,“ reagoval jihlavský primátor Rudolf Chloupek.
„Co jsem slyšel z doslechu, tak ta záležitost začala tak, že někdo přišel s měřítkem, změřil oko na opičí kleci a řekl, že to není, jak by mělo být,“ podotkl primátor. Celá věc se podle něj má vyřešit do října.
„Současná situace je taková, že pracovníci ministerstva financí nás oslovili se žádostí o doplnění některých informací a materiálů, například Příručky pro žadatele a příjemce platné pro tento projekt, které nyní připravujeme a ministerstvu poskytneme. Lhůtu, dokdy by mohlo ministerstvo financí rozhodnout, však zatím nelze odhadovat,“ doplnila Dobešová.
„Obecně ale musím říct, že město Jihlava je velmi dobrým a precizním příjemcem dotací na projekty z ROP Jihovýchod,“ říká Dobešová. Podle ní má Jihlava jako příjemce dotací oproti jiným žadatelům nízké korekce.
Z téměř miliardy na dotacích činí dosud korekce jen 2,5 milionu
„Smlouvou o poskytnutí dotace byly Jihlavě pokryty projekty za více než 950 milionů korun. A více než 600 milionů korun má již reálně proplaceno. Přitom korekce, které byly uděleny městu za různá pochybení, dosud nepřekročily 1,9 procent z proplacené částky,“ vyčíslila Dobešová. Zjednodušeně řečeno je podle ní magistrát aktivní, žádá o dotace na více věcí, a tak se může stát, že se vloudí chyba. Celkem má Jihlava v ROP Jihovýchod 34 projektů.
„Ona se z tohohle dělá kauza, ale když si vezmete, že k vyčerpané miliardě máme v této fázi dva a půl milionu korekce, tak je to směšné procento. Je to jeden z mála případů, kdy s námi nebyl někdo spokojený kolem dotací,“ míní také primátor Jihlavy Rudolf Chloupek.
„Je to úhel pohledu spíš než konkrétní problém, který by někdo mohl chápat jako nesprávné použití prostředků. Doufám, že zvítězí rozumný pohled na věc a že k finančním postihům nedojde,“ podotkla ředitelka jihlavské zoo Eliška Kubíková.
Podle ní je běžné, že u staveb tak velkého rozsahu, jako je Zoo pěti kontinentů, dochází ke korekcím. „Myslím si, že to nemine ani tuto akci. Ale jde o rozsah těch korekcí a já si nemyslím, že využití těch prostředků je takové, aby korekce měly být ve výši dva a půl milionu korun,“ podotýká šéfka zoo.
Ředitelka zahrady by na projektu neměnila vůbec nic
Peníze vložené do novinky, která město zřejmě bude stát několik milionů, přitom podle ní rozhodně nejsou promarněné.
„Kdyby nebylo tohoto projektu, tak by pravděpodobně téměř polovina zoologické zahrady nebyla dneska osázená expozicemi. Také by tady byly objekty ve špatném stavu. Teď mám na mysli exotárium, které bylo v rámci projektu zbouráno. A stojím si za tím, že ten projekt je v zásadě dobrý. Alespoň ve fázi, kdy jsme ho předkládali jako záměr, na tom bych zcela jistě neměnila vůbec nic,“ uvedla Kubíková.
Podle ní právě projekt Zoo pěti kontinentů láká veřejnost. „Návštěvnost díky projektu stoupla. V roce 2014 si k nám našlo cestu o 10 tisíc lidí více než předloni. A o rok dříve jsme měli také rekordní počet příchozích. Je to v průběhu deseti let jediný případ, kdy návštěvnost dokonce dva roky po sobě stoupla a nekolísala nahoru a dolů. Myslím si, že zásadní na tom bylo, že jsme připravili nové objekty a nová zvířata,“ dodala Kubíková.
Projekt Zoo pěti kontinentů byl stavebně zahájen v závěru roku 2011. Skončit má letos v květnu dokončením jeho poslední etapy - pavilonu plazů.
