Radnice ve Ždírci nad Doubravou dostala od architekta Milana Stejskala studii, jak by mohl nový kostelík vypadat. Měla by to být moderní stavba, která by ale kostel na první pohled příliš nepřipomínala. Přízemní bílá budova na půdorysu kosodélníku by mohla mít stupňovitou střechu.
Umístěna by mohla být v lokalitě U Pikulky, což je sídliště na okraji Ždírce ve směru od Havlíčkova Brodu.
„Ateliér pana architekta zde navrhoval právě budovaný bytový dům s deseti byty. Lokalitu má dobře zmapovanou,“ nastínil téma v diskusi na webových stránkách města ždírecký starosta Jan Martinec.
„Ale je to jen nápad, téma k diskusi. Rozhodně to není tak, že bychom letos nebo příští rok chtěli stavět kostel. Máme tady jiné priority a investice, se kterými se musíme přednostně vypořádat. Je to tip pro příští zastupitelstvo,“ upozornil vzápětí starosta.
Stavba kostela je však ve Ždírci nad Doubravou velké téma, které se táhne jako nit posledními dvěma desetiletími.
Kapličku zničila při náletech Rudá armáda S církevním stánkem to ve Ždírci nad Doubravou nebylo nikterak veselé nikdy. I během druhé světové války, kdy měl nějakých 600 obyvatel, tam stála jen menší kaple se zvonicí. Ta navíc byla spojená s hasičskou zbrojnicí. „Byla v ní i takzvaná šupka, což je něco jako malá věznice,“ říká starosta Jan Martinec. Stavbu však zničili Sověti na konci války. Přesně 9. května 1945 po poledni podnikla Rudá armáda tři vlny náletů a na Ždírec i jeho okolí svrhla stovky bomb. „Byla to katastrofa, zemřelo přes třicet lidí, většina domů byla zničena,“ připomíná historik brodského muzea Michal Kamp. Sověti incident vysvětlovali jako válečnou operaci, při níž chtěli zlikvidovat zbytky německých vojsk odmítajících se vzdát. Soustředili se na křižovatku silnic na Havlíčkův Brod a Chotěboř, která tehdy ležela kilometr od obce. Dnes je v těch místech kruhový objezd. „Bomby však z výšky dvou až tří kilometrů padaly ve velkém rozptylu. Letci nedokázali cíl přesně zaměřit,“ podotýká Kamp. Spousta pum dopadla do Ždírce, Krucemburku i Sobíňova. Poškozena byla i ždírecká kaple. Místní se tak po válce rozhodli, že ji strhnou. Podle občana Ždírce Lukáše Vomely měla narušenou statiku a hrozil její pád. „V historii sboru dobrovolných hasičů je psáno, že prvořadým úkolem bezprostředně po válce bylo postavit novou zbrojnici,“ dodal Vomela. Komunistický režim, který vzápětí přišel, stavbě církevních stánků nakloněn nebyl. A tak Ždírec, který se městem stal až v roce 2000, od konce války žádný nemá. Město přitom od té doby zaznamenalo velký rozmach. Ze středně velké vsi se rozšiřovalo na západ. Nově byly vybudovány náměstí, úřady i sídliště. Stavební boom Ždírec prožívá i dnes, kdy má město už přes 3100 obyvatel. |
„V jakýchsi vlnách se objevilo už několikrát. Teď jedna taková vlna, zdá se, zase přišla,“ usmívá se Martinec.
Spolek chtěl stavět v centru, radnice na zelené louce za městem
Koncem minulého století ve Ždírci, který tou dobou ještě ani nebyl městem, vznikl Spolek pro výstavbu kaple. Pro něj architekt zpracoval první návrh kostelíku. Spolek ho chtěl umístit do centra obce. S tím ale tenkrát narazil.
„Již tehdy vedení města navrhovalo realizovat stavbu na zelené louce uprostřed polí s výhledem na budoucí zástavbu dle územního plánu,“ popisuje starosta Martinec.
To se zase nezdálo spolku a jednání ztroskotala. Během let se tato situace opakovala několikrát.
A dnes, zhruba dvacet let poté, je lokalita, o níž se pro stavbu kostela na zelené louce uvažovalo, téměř zastavěná. Právě na toto nově vzniklé sídliště se přesunulo těžiště života ve Ždírci.
„Vedle supermarketu je budova fitcentra, dále hřiště s perfektním zázemím, na něj navazuje pečovatelský dům se čtrnácti byty a pěti ordinacemi lékařů a toto nové druhé centrum města doplňuje bytový dům a celá lokalita rodinných domků. Budova kaple či kostela se proto přímo nabízí,“ vysvětluje Jan Martinec.
Multifunkční využití pro více náboženských společností
Zastupitelé Ždírce nad Doubravou se o výstavbě již bavili, vedení města chce pro stavbu nového objektu rezervovat pozemek.
„Předpokládáme multifunkční využití jako ekumenický objekt pro potřeby více náboženských společností, jako centrum pro konání koncertů a také jako rozlučková místnost pro smuteční obřady,“ popsal starosta Martinec.
Kostel ve více než třítisícovém městě citelně chybí. Věřící, kteří chtějí na bohoslužbu či se setkat s duchovním, musí do sousedního Krucemburku. Pod jeho faru Ždírec spadá. Druhou možností je návštěva kostela v místní části Horní Studenec.
