Stát hledá nájemce kostela v Brodě. Kritiky překvapilo, že chce peníze

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyhlásil výběrové řízení na pronájem klášterního kostela sv. Rodiny v Havlíčkově Brodě. Nový provozovatel by měl objekt využít pouze ke kulturním a společenským účelům. Státu musí platit minimálně 22 tisíc korun ročně.

První kolo soutěže na nového nájemce bylo vyhlášeno v pondělí a má trvat jeden měsíc. Skončí v polovině května. Jestliže se objeví zájemce, měl by se o kulturní památku začít starat od počátku června. Nájemní smlouva bude uzavřena na sedm a půl roku, tedy do konce roku 2026.

Stát kostel pronajímá v takovém stavu a s takovým vybavením, v jakém byl při ukončení nájemní smlouvy s Muzeem Vysočiny. To ho provozovalo do konce loňského roku. Jedná se o 477 metrů čtverečních ploch.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) požaduje nájem nejméně 22 tisíc korun za rok, cenu považuje spíše za symbolickou.

„Při nezájmu jiných státních institucí o využití prostor musíme postupovat podle zákona o majetku státu. Jako jediné kritérium pro výběr nájemce byla stanovena výše nabízeného ročního nájemného,“ uvedl mluvčí ÚSZVM Radek Ležatka.

Předmětem pronájmu jsou nebytové prostory stavby klášterního kostela sv. Rodiny včetně ze severní strany připojené kaple Božího hrobu a dále věci movité, které tvoří mobiliář a další vybavení kostela.

„Jde o součást bývalého klášterního komplexu augustiniánského kláštera,“ uvádí v nabídce na webu ÚZSVM. Kostel je kulturní památkou.

Zájemce musí popsat kulturní činnost, jíž chce v kostele dělat

Pronajímaný majetek zahrnuje vstup do kostela, celý jednolodní interiér, chór se dvěma hrobkami, presbytář, bývalou zákristii sloužící jako sociální zařízení a provizorní šatnu. A patří do něho i vybavení kostela. To tvoří oltář, kazatelna, relikviář, varhany či zpovědnice. I tyto movité věci jsou v seznamu kulturních památek.

„Možnost využití prostor je striktně omezena charakterem objektu i jeho památkovou ochranou. Prioritou využití je podpora projektů, které se podílejí na rozšíření kulturní nabídky ve městě,“ uvádí ÚZSVM.

„Nájemce musí podrobně popsat kulturní činnost, která se v pronajaté nemovitosti bude provozovat,“ doplňuje Ležatka.

„Klášterní kostel byl nezastupitelný prostor, kde se konala celá řada kulturních a společenských akcí. Ve městě za něj neexistuje náhrada,“ poukázal předseda kulturního výboru města a zastupitel Jan Schwarz.

Šatny jsou plesnivé, varhany se musí křísit, namítají kritici

Vedení města s ÚZSVM o kostele jednalo. Společnou řeč ale nenašli. „Opakovaně a průběžně jsme na další využití kostela upozorňovali vedení města a iniciovali jednání zúčastněných stran,“ potvrdil Ležatka.

Radnice v současnosti neuvažuje, že by klášterní kostel provozovala sama. „Nemáme žádného odborníka, který by se mu mohl věnovat. Ale chtěli bychom, aby prostory dál sloužily ke kulturním a společenským účelům,“ zdůraznil místostarosta Vladimír Slávka.

Některým zastupitelům se však podoba výběrového řízení na pronájem nezamlouvá. „Překvapuje mne, že majitel vůbec požaduje nájem. Šatny jsou plesnivé, varhany se před každým použitím musely křísit. Stát by měl v první řadě zajistit rekonstrukci prostor,“ poznamenal Jan Schwarz.

Historie brodského kláštera

• Areál havlíčkobrodského kláštera začal vznikat po třicetileté válce, tedy v polovině 17. století.
• Zchudlé město v roce 1674 uzavřelo smlouvu s řádem bosých augustiniánů a povolilo, aby se usadil na horním předměstí za městskými hradbami. Tehdejší Německý Brod se tak stal jejich třetím sídlem v Čechách.
• Nový barokní kostel zasvěcený svaté Rodině a tehdy zatím jednopatrová budova se stavěly v letech 1679 až 1733. Po roce 1815 bylo do prostor kláštera přeloženo gymnázium. Po zrušení řádu Josefem II. přešlo roku 1885 gymnázium pod státní správu.
• Vnitřní barokní jednolodní interiér kostela je z první poloviny 18. století. Výraznou pečeť mu vtiskl sochař Ignác Rohrbach z Chrudimi. Je autorem hlavního oltáře, který je zasvěcen svaté Rodině, s obrazem od Siarda Noseckého a oltáře Pět ran Kristových, jenž je symbolem řádu augustiniánů. V Čechách existuje pouze tento jeden exemplář.

„Máme zájem, aby prostředí bylo co nejkulturnější. Bohužel, město není ten, kdo by o tom rozhodoval. Máme omezené možnosti,“ podotkl havlíčkobrodský starosta Jan Tecl.

ÚZSVM však odmítá, že by byl kostel v tak špatném stavu. Podle Ležatky vložil stát do obnovy památky od roku 2003 miliony korun. „Zajistili jsme opravu pláště kaple Božího hrobu, poškozených omítek v zákristii i štítové zdi kostela. Opravena byla kopule, která se při vichřici zřítila. Každé tři roky zajišťujeme ladění varhan a v letech 2006, 2007, a 2008 jsme zařídili interiérové plynování kostela, jež mělo za cíl likvidaci dřevokazného hmyzu,“ vypočítal mluvčí. Veškeré opravy se dělaly pod dohledem památkářů.

Konkrétně prostory, které jako nevyhovující označil Schwarz, shledává úřad v dobrém stavu, stejně tak je vyhovující sociální zařízení. „Názor, že zázemí je ve velmi špatném stavu, pochází zřejmě z neznalosti těchto prostor,“ poznamenal Ležatka.

Dlouhé roky se o klášterní kostel staralo Muzeum Vysočiny. Na konci loňského roku ale odmítlo opětovně prodloužit sedmiletou smlouvu.

„V první řadě jsme muzeum. Zajištění provozu kostela bylo mimomuzejní aktivitou. Stálo nás to nemalé náklady i čas, který můžeme věnovat tomu, co je nám bližší, tedy samotnému muzeu a badatelské činnosti,“ vysvětlil jeho ředitel Michal Kamp.

Jak ale dodal, s případným novým nájemcem je muzeum připraveno i do budoucna spolupracovat. „Jsme ochotni zde vykonávat průvodcovskou činnost a poskytovat odborný výklad,“ vzkázal Kamp.