Ohradníky přišly celkem na 120 tisíc korun. "Kraj Vysočina z toho zaplatil dvacet tisíc, zbytek zaplatil sponzor," řekl Petr Bureš z krajského odboru lesního a vodního hospodářství s tím, že peníze se použily výhradně na materiál.
Princip pachových ohradníků je podle Františka Slavíčka z lesnické akciové společnosti Kinský Žďár jednoduchý. Na kůly, stromy nebo keře podél silnic se nastříká montážní pěna a další speciální látka s repelentem obsahujícím pach predátorů, například rysa, vlka, nebo medvěda.
První dávku repelentu lesníci aplikují začátkem května, obnovují ji po měsíci a končí v srpnu. "Zvěř má strach z predátorů zakódovaný v genech, má z toho panickou hrůzu," tvrdí Slavíček.
Střetů se zvěří v místech s ohradníky výrazně ubylo
Kolíky se umísťují hlavně do nepřehledných míst, kde řidič nemá šanci zvěř včas zpozorovat a zabrzdit. Naopak na volných prostranstvích se zvěři ponechává volná cesta k překonání komunikace s tím, že řidiče na zvýšený pohyb zvěře upozorní dopravní značka.
Na Žďársku začali myslivci s instalací pachových ohradníků před třemi lety na přibližně tříkilometrovém úseku. "Řidiči se tam během roku střetli se zvěří přibližně dvacetkrát. Po roce už jenom čtyřikrát, loni a letos jsme bez střetu," řekl Slavíček.
Podle policejních statistik bylo na území kraje v roce 2008 zaznamenáno 127 střetů motoristů se zvěří, loni 81. Statistiky mysliveckých hospodářů uvádějí čísla několikanásobně vyšší.
Pachové ohradníky zavádějí lesníci i jinde v Česku, podle Bureše je však kraj Vysočina jediným, kde jsou ošetřené úseky rozmístěny rovnoměrně po celém území kraje. Přibližně deset kilometrů ošetřených silnic je v každém z pěti vysočinských okresů.
"Přijali jsme koncepci ve spolupráci s mysliveckými spolky a soukromým sponzorem. Myslivci se znalostí věci vybrali nejohroženější úseky silnic v majetku kraje," řekl Bureš. Projekt by měl pokračovat i v příštích letech.
