Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nacista K. H. Frank se často vracel do Jihlavy. Cítil tam silné zázemí

  13:15aktualizováno  13:15
Druhý nejvyšší nacista v protektorátu Čechy a Morava býval nejednou hostem v Jihlavě. Fotografií z té doby se dochovalo hned několik. Život nacistického pohlavára skončil před 70 lety na jaře za slunečného dne na popravišti.

K. H. Frank byl v Jihlavě i v roce 1943, přijel s vozem přímo před radnici na Masarykovo (tehdy Hitlerovo) náměstí. | foto: ArchivMAFRA

K. H. Frank kráčí s početným doprovodem v Jihlavě po dnešním Masarykově (tehdy Hitlerově) náměstí. Nebo jeho auto zastavuje před radnicí a ­on jde dovnitř, kde se zapisuje do Zlaté pamětní knihy města Jihlavy. Jiný snímek dokládá, jak si to štráduje vedle vypálené synagogy po dnešní Benešově ulici.

Směřoval do současného Dělnického domu, kde už na něj čekal plný sál vyzdobený hákovými kříži. K. H. Frank měl za války různé důvody, proč opakovaně navštěvovat Jihlavu. Cítil tam silné zázemí.

A právě nyní znovu vychází knižně jeho Zpověď, která se poprvé dostala ke čtenářům právě před sedmdesáti lety. Bylo to ještě za jeho života. Jen několik týdnů předtím, než ho dovedli na šibenici.

„Knihu napsal, řečeno s nadsázkou, sám K. H. Frank. Jde o podrobné výslechové protokoly, proto se kniha jmenuje Zpověď,“ uvedl historik Jaroslav Čvančara.

On sám připravil do knížky fotografickou přílohu čítající 190 často málo známých snímků. Řada z nich je publikována vůbec poprvé.

V roce 1940 kráčeli nacisté v čele s K. H. Frankem (v popředí třetí zleva) od...

V roce 1940 kráčeli nacisté v čele s K. H. Frankem (v popředí třetí zleva) od náměstí po dnešní Žižkově ulici směrem k Dělnickému domu.

Kniha vychází v nakladatelství Toužimský & Moravec. Když se poprvé dostala na pulty v březnu roku 1946, bylo to ve snaze okamžitě reagovat na tehdy probíhající soudní proces. Zápisy z výslechů přesně zachycují myšlení K. H. Franka po prohrané válce.

Frank přijel do Jihlavy například patnáctého března roku 1940. „Slavil“ na Vysočině první výročí okupace.

Zřejmě naposledy byl v Jihlavě v dubnu roku 1944. V lesoparku Heulos slavnostně otevíral takzvaný Hrádek, jedinou školu Adolfa Hitlera na území Čech a Moravy v tehdejším protektorátu. V současnosti patří tato budova nad zoologickou zahradou policii.

Frank měl tehdy funkci německého státního ministra pro Čechy a Moravu.

Jeho i další nacistické špičky vítaly na Heulose fanfáry a společné hajlování řady soukmenovců. Slavnost byla na nádvoří, kde visely vlajky s hákovými kříži. Hudební kulisu vytvořil sbor policejního pluku SS.

Rozčílil se kvůli Stonařovu

Existuje z toho dne i filmový záznam, který v kinech promítali jako součást válečného týdeníku. K. H. Frank měl hlavní projev. „Organizujeme tuto slavnost ve městě, které neztratilo jako mnohá jiná v tomto prostoru v běhu staletí své němectví, ale jako centrum ryze německého ostrova překonalo jejich bouře. Město Jihlava je hodno vyznamenání, kterého se mu zřízením školy Adolfa Hitlera dostává,“ řekl tehdy.

Postava bývalého knihkupce K. H. Franka se po jeho smrti objevovala v několika československých filmech. Třeba ve snímku Atentát ho hrál Richard Záhorský, bratr známějšího herce Bohuše Záhorského.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Skutečný Frank se jednou rozčílil kvůli Stonařovu. To bylo tak. Jihlava byla za války odlišná i tím, že měla označení ulic jen v němčině. Tak to bylo i s názvy okolních obcí, které patřily do jihlavského jazykového ostrova. V ostatních částech protektorátu musely být názvy ulic dvojjazyčné, tedy i v češtině.

Ve Stonařově ale měli dvojjazyčnou ceduli na konci obce, přestože patřili do jazykového ostrova. Když se to dozvěděl K. H. Frank, zuřil. Vynadal vrchnímu zemskému inspektorovi Eugenu Fiechtnerovi, který zde působil od začátku protektorátu do roku 1942.

Zjistil to Jiří Vybíhal, autor knih o Jihlavě a okolí za druhé světové války. Ten má ve své sbírce několik uličních cedulí z té doby. Chce je ukázat ve své příští knize.

K. H. Frank po válce vypovídal před lidovým soudem třeba o tom, co předcházelo vzniku Svatováclavské orlice, což bylo vyznamenání se špatnou pověstí. A ­on byl tím, kdo je poprvé připínal na klopy vybraným jedincům. Hodně lidí slyšelo o Svatováclavské orlici poprvé ve známém seriálu Byl jednou jeden dům, kde ji měl na klopě saka při odchodu z gestapa Achilles Nerudný v podání herce Josefa Bláhy.

Předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák zjistil ze starých německých novin, že orlici dostalo i 27 Čechů v Jihlavě. Jednalo se o lidi, kteří byli ve městě zapojeni do zbrojního průmyslu.

Frank byl mimo jiné spoluzodpovědný za vypálení obcí Lidice a Ležáky. Dvaadvacátého května 1946 byl osmačtyřicetiletý nacista odsouzen k trestu smrti. Po zamítnutí všech žádostí o milost byl o půl druhé odpoledne oběšen. Za slunečného počasí sledovaly popravu řady sedících i stojících diváků. Bylo jich přes šest tisíc, mezi nimi i ženy ze zničených Lidic.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě.
Na havlíčkobrodský knižní veletrh zamíří i Klaus, Fulghum nebo Kajínek

V Havlíčkově Brodě se v pátek a v sobotu uskuteční Podzimní knižní trh. Setkání nakladatelů, vydavatelů, spisovatelů a jejich čtenářů ve městě patří k...  celý článek

Místní referendum se konalo v oddělených místnostech oproti volbám. „Zabloudil“...
Referendum platí, závazné není. O Náměstí v Meziříčí rozhodnou politici

Většina lidí, kteří ve Velkém Meziříčí hlasovali v místním referendu o budoucí podobě Náměstí, si přeje, aby zastupitelstvo postupovalo podle výsledků...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.