„Knihu plnou frází a odborných termínů bych nikdy nepsal. Tu by mohlo číst několik odborníků, většina čtenářů chce něco jiného. Mám už s nimi své zkušenosti,“ vysvětluje Jurman, který napsal zhruba čtyři desítky knih.
Autor stihl první vydání doplnit a upravit za necelý rok. Nová je také řada fotografií.
„Většina kapitol na svém místě zůstala, ale musel jsem je všechny projít a dost v nich doplnit a aktualizovat. Nejdříve podle svého mínění, později znovu především po konzultaci s historikem Zdeňkem Kubíkem. Ten některé kapitoly nechal bez povšimnutí, ale zato se hodně zaměřil především na nejstarší historii, na městské památky a pak na osobnosti Antonína Bočka a hlavně pátera Pomesiána,“ vyzdvihuje autor.
Svérázný farář musel po sporech s církví město nuceně opustit
Dvacetileté působení svérázného faráře Františka Dominika Pomesiána v Bystřici je opředeno mnoha historkami. Hlavně se však od doby, kdy musel v roce 1776 město opustit, mluví o jeho kletbě nad městem. Měl spory s církevními představenými i panstvem, nevycházel s kaplany, farníci si na něj však nestěžovali.
Jak praví legenda? „Budiž prokleto, nevděčné hnízdo, kde nikdy nic pořádného nebylo a kde se také nikdy nic nepodaří!“ pronesl prý Pomesián, když v kočáru nuceně opouštěl město.
„Ve spolupráci s dalšími historiky doktor Kubík odhalil dosud neznámé skutečnosti, třeba i to, že po odvolání z Bystřice nejel Pomesián rovnou do Olomouce, ale minimálně několik měsíců strávil v nedalekém Štěpánově a doufal, že se do Bystřice vrátí,“ poznamenal Jurman.
Nevrátil. Dne 7. května zemřel v Olomouci na mrtvici. Historik Kubík možné prokletí odmítá.
Autor připomíná mladého výtvarníka i nadaného varhaníka
Ale nechybí ani novinky z moderních dějin a hlavně poslední dekády. Nejen o životě v osmitisícovém městě a jeho rozvoji, zmíněna je například stavba Centra Eden, která přinesla městu mnoho starostí.
„Doplnil jsem další sochy a pamětní desky, zrovna tak řádku nových osobností,“ líčí Jurman.
Autor připomíná například mladého výtvarníka Vladimíra Houdka, který je laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2012, nebo varhaníka Josefa Kšicu, který v Bystřici vyrůstal a posledních dvacet let je regenschorim ve svatovítské katedrále. Jeho otec působil ve městě jako pedagog a sbormistr. Mezi bystřické osobnosti je zařazena také například herečka Markéta Častvaj (Plánková), známá z mnoha seriálů.
Kniha je zatím k dostání pouze v bystřickém informačním centru za 250 korun.
