Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boží muka jako odvětrávací šachty. Klub láká na pověsti i osobnosti

  14:46aktualizováno  14:46
Místní historie je tématem, o které mají lidé zájem. Důkazem je jaroměřický Klub přátel historie. Získal si pozornost nejen sběrem starých snímků, ale i sérií přednášek. V nich se zájemci dozvídají o životě osobností, ale slyší i pověsti o božích mukách coby odvětrávacích šachtách podzemních chodeb.

Jedna z božích muk, které podle pověstí odvětrávaly podzemí. | foto: Archiv Klubu přátel historie

Když měl v jaroměřickém chrámu sv. Markéty kázání monsignore Alois Pekárek, bylo tolik zájemců o účast na mši, že by kapacita kostela nestačila, ani kdyby měl dvojnásob míst.

Páter Alois Pekárek získal jako ocenění své duchovní práce v roce 1992 od...

Páter Alois Pekárek získal jako ocenění své duchovní práce v roce 1992 od papeže Jana Pavla II. titul monsignore.

O tom a dalších zajímavostech z Pekárkova života bude na přednášce 13. prosince v jaroměřickém Špitále přednášet tamní badatel Pavel Chlubna.

„V knize Hořící srdce děkan Pekárek napsal: Kdo chce druhé zapalovat, sám musí hořet. Byl takovou osobností, že si to dnes málokdo představí. Vážím si ho i pro jeho morální vlastnosti,“ řekl Chlubna.

Alois Pekárek se narodil v roce 1915 v Radešínské Svratce, zemřel v roce 1999 v Rajhradu. Za války byl zatčen gestapem a odsouzen k smrti, po zásahu kněžny Salmové byl nakonec jen internován na zámku v Rájci nad Svitavou.

V roce 1949 byl komunistickým režimem zatčen a uvězněn za spolčování proti republice. Ve věznicích strávil čtyři roky. Po propuštění působil jako administrátor a později kněz na řadě míst jihozápadní Moravy, v Jaroměřicích byl v letech 1988 až 1990.

Za komunismu prosadil opravu kostela, získal barvy z Rakouska

Druhou osobností, kterou Chlubna připomene v přednášce, je děkan Václav Küchler. Ten se zasloužil mimo jiné o rekonstrukci jaroměřického kostela.

„Zasloužil se například i o zachování jaroměřického kostela v podobě, ve které ho známe. V podmínkách šedesátých let dokázal získat barvy z Rakouska na opravy, dokázal ten záměr v té době prosadit, měl obdivuhodnou vůli. A pro mě má osobní význam i fakt, že mě pan děkan oddával,“ řekl Chlubna.

Arcikněz Václav Küchler se narodil v roce 1922 v Hruškách u Slavkova, na sklonku života žil v Domově sv. Antonína u sester boromejek v Moravských Budějovicích. Zemřel v roce 2010, poslední rozloučení s ním bylo 5. března toho roku právě v Jaroměřicích nad Rokytnou. V tomto městě působil jako duchovní od roku 1959.

Přednáška o dvou kněžích se silným vztahem k Jaroměřicku a nadregionálním přesahem je jen jednou z akcí, kterou o sobě dává v posledních měsících vědět stále aktivnější jaroměřický Klub přátel historie.

Přednášky navazují na předchozí bouřlivý ohlas na výzvu klubu, aby lidé přinášeli dobové dokumenty či fotografie.

Pověsti o božích mukách: jsou to odvětrávací šachty chodeb

Pavel Chlubna už v září připravil povídání na téma Poustevna, kaple a letohrádek na hoře sv. Vít. „Je to zajímavé téma. Ze zaniklého letohrádku převezli část mobiliáře do nedalekých Ohrazenic, které jsou místní částí Jaroměřic, “ řekla Lucie Melánová, vedoucí Městského kulturního střediska.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

V říjnu se zase uskutečnilo povídání o božích mukách u Jaroměřic. „Váží se k nim pověsti o dobových tragédiích,“ přiblížila Melánová.

Pozoruhodným tématem je soubor barokních božích muk u cest z Jaroměřic z doby Jana Antonína Questenberka, k nimž se zase váží legendy, že tato boží muka byla stavěna v místech odvětrávacích šachet podzemních chodeb, vedoucích z Jaroměřic.

Promítání dobových fotografií z 27. listopadu 1989 bylo jedním z bodů akce ze začátku listopadu. „Na snímcích byli například pracovníci tehdejší Snahy, kteří se připravovali na cestu na setkání s dalšími na náměstí Míru, byli tam i pracovníci tehdejších Lesů či Dřevodružstva,“ pověděla Melánová.

Dalšími akcemi bude 11. ledna přednáška Lucemburský rok od jaroměřického rodáka Lukáše Kunsta. Potom bude 8. února mluvit Pavel Chlubna o osudech Plichtů ze Šebkovic a 8. března se mohou příznivci jaroměřické historie těšit na povídání o spolcích, které ve městě působily od 19. století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Na humpolecké autobusové nádraží budou lidé ještě nějaký čas chodit. Výstavba...
Integrovaný dopravní systém naplánovaný krajem budí ve městech nevoli

Zatím v bolestech se rodí integrovaný dopravní systém Vysočiny. Proti jeho návrhu, jak jej hejtmanství prezentovalo, se ozývá řada kritických hlasů. „V tak...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.