Khun neměl v padesátých letech dobrou startovní pozici. Doba byla složitá. Jeho děda byl schwarzenberský panský lékař a otec podnikatel, stavební inženýr. To nebyla po roce 1948 zrovna ideální kombinace.
Po maturitě šel proto budoucí patolog nejprve do dolů. Až poté mohl dál studovat. Zaměřil se na laboratorní medicínu. Po studiích si záměrně vybral jihlavskou nemocnici. Věděl, že tam bude pracovat pod vynikajícím primářem.
K malování ho přivedl už ve dvanácti letech jeho otec. Koupil mu barvy, stojan a naaranžoval synovi zátiší s ovocem. „A mohl jsem začít,“ vzpomíná Khun.
Namaloval za život už kolem tisícovky pláten, jeho díla visí třeba ve Vídni či ve Francii. Nezdráhal se je dávat ani do tomboly při zdravotnických plesech. Když před lety vystavoval v Třeboni s jedním kolegou, tak už během vernisáže měli kupci všechny jejich obrazy předem zamluvené.
„Ale já prodával za režijní ceny,“ podotýká.
I když původem Jihočech, nevyhýbá se při malbě ani krajině Vysočiny. „Ale je tady chladno, u Třeboně je tepleji,“ usmívá se.
Je i členem skupiny malujících lékařů. A když teď hůře chodí, natrhá si květiny, naaranžuje s nimi zátiší a opět bere štětec do ruky.
Když vypráví o svém životě, volně přechází od malování k patologii a zpět. Vzpomíná, že poprvé viděl mrtvého člověka někdy před více než šedesáti lety, když působil v budějovické nemocnici jako zřízenec.
„Něco jiného je citový vztah k zemřelému a něco jiného vztah lékaře k mrtvému. Pitvy jsou vlastně operace na mrtvém těle, děláme zpětnou vazbu pro klinického lékaře,“ objasňuje význam oboru.
Mnohému internistovi se třeba jednou za kariéru stalo, že spletl žlučníkový záchvat s infarktem spodní stěny. Po zpětné vazbě už pak podruhé nechyboval.
V posmrtný život nevěří
Khun byl třeba u pitvy muže, kterého 21. srpna 1968 porazil maďarský tank na jihlavském náměstí.
Ze sledovaných případů si vybavuje i nehodu čtyř železničářů, které smrtelně zranila lokomotiva. Nebo když dívka byla se svým mládencem na louce ve vyšší trávě a soused po nich omylem vystřelil v domnění, že má na mušce zvěř.
Pitvy jsou ale jen menší částí práce patologů. Ve velké míře vyšetřují vzorky tkání uzlin, nádorů či znaménka. „Hodně se zpřesňuje diagnostika,“ vysvětluje Khun.
Léčba pak může být mnohem přesnější a účinnější. Karel Khun i po tak dlouhé praxi zažívá při práci překvapení. „Někdy uvidím něco, co jsem ještě neviděl. Třeba teď nedávno to byl takový zvláštní nález v páteři,“ popisuje.
A když dostane otázku, jestli věří na posmrtný život, odpoví krátce a jasně: Ne. Stejně reaguje i na dotaz, jestli je na lidech po smrti vidět, zdali zemřeli smíření. A dodává: „Po smrti nastávají fyzikální a chemické změny.“
