„Ten, kdo zákon vymýšlel a schvaloval, žije celý život v Praze či jiném větším městě. Neví, jak to na venkově chodí. Budovat kanalizaci pro každou vesnici se stovkou obyvatel je hodně velký problém,“ namítá přibyslavský starosta Martin Kamarád z ODS.
Nutit lidem kanalizaci a zadlužit kvůli ní město považuje rok před volbami za politickou sebevraždu. „Ale ze zákona se to udělat musí. Podle novely zákona o vodách totiž není už ani domácí čistírna legální způsob úpravy odpadních vod, protože vodu z ní lze vypouštět zase jen do kanalizace,“ dodal starosta.
V Keřkově i Dobré žije kolem dvou stovek obyvatel. A jsou rozděleni zhruba půl na půl. Někteří kanalizaci chtějí a dlouho po ní volají, jiní ji odmítají.
Lidé si budou muset zaplatit přípojku a nově hradit stočné
„Dneska by to i na vesnici už měl přece být standard. Chápu, že starší už nic takového nechtějí, když se bez toho obešli po celý život. Ale přece chceme taky nějaký rozvoj, ne? Kdo si tu bude chtít postavit dům bez kanalizace?“ zamýšlel se muž ve středních letech poblíž obchodu v Keřkově.
„Já kanalizaci nechci. Jsou to zbytečné náklady pro město. A bude to stát peníze i mě za připojení a ještě mi napálí stočné, které jsem doteď neplatil,“ zlobil se další obyvatel v sousední Dobré.
Právě na tato negativa upozornil i přibyslavský starosta. „Obyvatelé si budou muset na své náklady zřídit přípojku a nově jim bude účtováno stočné,“ potvrdil Kamarád.
„Jejich současný odvod splašků bude zaslepen. Pokud odmítnou napojení na kanalizaci, budou muset zřídit septik a ten musí pravidelně nechávat vyvážet. Pokud jim to soused neudělá načerno, což by neměl, nevyplatí se jim to,“ dodal starosta.
Náklady navyšuje nutnost uzavřít a rozkopat i silnici první třídy
Budování kanalizace však v obou přibyslavských místních částech nebude jednoduché. Obě vsi jsou sice asi kilometr od sebe, ale odděluje je kopec. V Keřkově je skalnaté podloží a středem obce prochází silnice první třídy. V Dobré je třeba zasáhnout do mnoha soukromých pozemků.
I proto se investice výrazně prodraží. „Odhadované náklady jsou padesát milionů korun bez daně,“ zmínil Martin Kamarád. Napojení na přibyslavskou čistírnu odpadních vod je při tom i tak levnější, než kdyby každá místní část měla svou vlastní menší čistírnu.
Podstatnou část z předpokládaných výdajů tvoří opatření nutná vzhledem k dopravě. Na silnici I/19 z Havlíčkova Brodu do Přibyslavi bude muset být v Keřkově po dobu výstavby značně omezen provoz. Částečně to platí i o sousední Dobré, přes níž silnice rovněž vede.
A to už dnes přibyslavská radnice ví, že náklady to nebudou konečné. V části Keřkova už totiž stará kanalizace je. Bude však muset být zrekonstruována a poslouží jako kanalizace dešťová. Ta musí být, při budování nové kanalizace, oddělena od splaškové. „Ani nevím, jak se vedle sebe do úzkých uliček vejdou,“ zapochyboval Kamarád.
Druhá nejvyšší investice v historii. A co teprve další osady
To vše půjde ještě nad rámec odhadovaných padesáti milionů korun. Po rozsáhlé a několik let trvající rekonstrukci základní školy tak kanalizace ve dvou místních částech bude druhou nejvyšší investicí v historii Přibyslavi. Radnice už proto podala na ministerstvo zemědělství žádost o dotaci.
Ovšem pro čtyřtisícové městečko to nemusí být jediná taková investice. Podle novely zákona by kanalizace měly mít i další místní části, jako jsou třeba Česká a Dolní Jablonná nebo Utín. Ty jsou od města mnohem dál a napojit je by bylo ještě náročnější.
„Co bude s nimi, zatím opravdu nevíme. Je možné, že celou záležitost necháme pouze na jejich obyvatelích,“ pokrčil rameny přibyslavský starosta.
