Polovina této částky je od loňska na účtu města. „Na základě toho jsme požádali německou stranu o sdělení, jak můžeme peníze využít. Zbytek nám zašle okamžitě, jakmile budeme mít nějaký záměr,“ doplnil starosta Zdeněk Navrátil.
Město dlouho čekalo na vyčíslení sumy, která nebyla známa kvůli tomu, že část dědictví byla uložena v cenných papírech.
Radnice může finance použít pouze na účely spojené s obrazy.
Josef Kosinka
|
„Na posledním jednání s panem Wolfrumem (německým advokátem a správcem pozůstalosti - pozn. redakce) přímo zaznělo, že finanční prostředky budou použity především v souvislosti s instalací a udržováním výstavních ploch,“ vysvětluje místostarosta Josef Klement.
V posledních letech se hovořilo například o zřízení galerie na nevyužívané půdě Čechova domu, který je sídlem ředitelství knihovny, nebo na Staré radnici.
„V tuto chvíli nevím o žádném konkrétním projektu,“ reagovala vedoucí městského odboru školství, kultury a sportu Blanka Lučková. Podle starosty Navrátila o dalším využití dědictví rozhodne až nové zastupitelstvo.
Do muzea se vejde pouze pětina sbírky, další prostory se hledají
Jisté je alespoň to, že Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou připraví výstavu.
„Otázka je, v jakém rozsahu,“ řekl ředitel muzea Zdeněk Málek. Německá část odkazu se totiž loni rozšířila o dar pana Horáka, manžela druhé Kosinkovy dcery, který městu převedl 65 obrazů.
Žďárský výtvarník Josef Kosinka nemaloval jen realistické krajinomalby, ale experimentoval také s kubismem.
V tomto případě ještě není dokončeno zdokumentování, hotové by mělo být letos na podzim.
„Potom zařadíme akci do plánu výstav, který se dělá minimálně na rok dopředu. Nám se do muzea vejde maximálně pětina sbírky. Budeme hledat co nejreprezentativnější formu, jak v uvozovkách to nejlepší ze sbírky ukázat,“ uvažuje Málek.
Josef Kosinka byl kromě jiného také malířem, ve sbírce jsou převážně jeho díla. Ale jsou mezi nimi i dvě kresby od Josefa Lady, obrazy od Františka Kavána, Oldřicha Blažíčka, Oty Bubeníčka nebo Antonína Ferenze.
Kosinkova dcera Jitka Bödefeldová zemřela v roce 2003. Dva roky po ní zesnul také její německý manžel Albert. Svoji sbírku obrazů odkázali Žďáru.
S dědictvím byli radní poprvé seznámeni v prosinci 2006, až o pět let později zastupitelé schválili přijetí sbírky obrazů v souladu s dědickou smlouvou. V květnu 2012 pak byly obrazy převezeny z Německa do Žďáru.
V srpnu téhož roku byly vystaveny v Domě kultury, o rok později byla část obrazů k vidění v Regionálním muzeu, které sbírku spravuje.
