Z dalších plodin je pod střechou ozimá pšenice z přibližně 74 hektarů na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku, což je zanedbatelné množství.
Informoval o tom ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. "Předpověď počítá s dalšími přeháňkami, nečeká se výraznější oteplení nebo vítr, který by obiloviny osušil. V tomto týdnu se asi nikam neposuneme," naznačil Coufal vývoj pro nejbližší dny.
Vysoká vzdušná vlhkost je podle něho velký problém. "Konkrétně u řepky existuje nebezpečí, že šešulky popraskají a semeno se vysype dřív, než vyjedou kombajny," řekl Coufal.
Dosavadní počasí nepříznivě ovlivní kvalitu sklizených obilovin i řepky. U řepky by se mohly snížit i výnosy, zatímco u obilí, které dlouho udrží zrno v klasu, podle Karla Coufala nebezpečí nižších výnosů tolik nehrozí.
Více než polovinu obilných polí tvoří pšenice, následují ječmeny a oves. Odhad průměrného hektarového výnosu obilí v kraji 4,4 tuny je o 0,3 tuny vyšší než loňský výsledek žní.
Podle statistiků to přesto vypadá tak, že Vysočina bude mít letos nejnižší výnos mezi kraji: v celém Česku by farmáři měli v průměru z hektaru sklízet kolem 4,85 tuny obilovin.
