Předloni o Vánocích Jiřího Kratochvíla z Rokytnice nad Rokytnou na Třebíčsku napadlo, že zkusí vyrobit funkční plechovou kytaru. Během tří měsíců ji dokončil a ukázalo se, že kytara má nejen exkluzivní vzhled, ale také velmi dobře hraje.
„Nikdo nevěřil, že taková kytara bude hrát, ale výsledek překvapil všechny včetně mě,“ hodnotí Kratochvíl.
Problémem první kytary byla váha osm a půl kilogramu. Druhá Kratochvílova kytara vznikala loni v létě a vážila už jen pět kilogramů. Před třemi týdny Kratochvíl dokončil třetí kytaru, opět o něco lehčí.
Nyní se připravuje na stavbu čtvrté. „Rád bych se dostal na váhu tři kila, takže ji chci udělat z titanu,“ plánuje dvaatřicetiletý rokytnický zámečník Kratochvíl, kterému nikdo z přátel neřekne jinak než Šulec.
On raději než zámečníkem sám sebe nazývá kutilem. Výsledky jeho schopnosti vymyslet a udělat něco neokoukaného mohou vidět například návštěvníci třebíčského ekotechnického muzea Alternátor, pro které Kratochvíl se svým kolegou Michalem Sýkorou zrestauroval, ale také uvedl do chodu starý generátor.
Absolvent veřejnoprávních studií se matematikou živit nechtěl
V třebíčské hospodě Stará radnice zase vytvořil interiér v duchu steampunku - designového stylu, vycházejícího z estetiky verneovek a éry parních strojů, ve kterém byl natočen třeba i český film Tajemství hradu v Karpatech. Ve Staré radnici Kratochvíl s kolegy vyrobil dveře jako vchod do podmořského plavidla, udělal akvárium s malou ponorkou či stolní fotbálek, upomínající na tvary Eiffelovky.
Pro restauraci v někdejším lihovaru u třebíčského zámku zase kreativní zámečníci vytvořili ze starých kovaných nádrží originální barpult a k němu stylové lampy. Doma si Kratochvíl udělal elegantní kamna. „Neměl jsem na ně, tak jsem si je vyrobil,“ směje se.
Původně absolvoval veřejnoprávní studia, chtěl mít maturitu. „Už tehdy jsem ale dělal výškové práce a postupně přibíral zámečničinu, do které jsem pronikal jako samouk. Bylo mi jasné, že například matematikou já se nikdy živit nebudu,“ vzpomínal Kratochvíl.
Teď se chce Jiří Kratochvíl soustředit hlavně na výrobu kovových kytar. Pro plánovanou čtvrtou - titanovou - už má konkrétního zájemce. Tvoří si nákresy, vymýšlí detaily. „Bude to sedmistrunná baskytara. Během měsíce začnu s výrobou,“ odhaduje.
Stačí otvor o kousek vedle a měsíční práce je znehodnocená
I když se mu ale podaří výrobu kovových kytar technicky zvládnout, nerad by z ní prý pak udělal svou profesionální činnost. „Asi by bylo možné vycizelovat postup tak, abych měsíčně jednu kytaru udělal. Ale je to docela náročné na psychiku. Dělá se to z hodně tenkého materiálu, kde stačí udělat malou chybu, třeba vyvrtat otvor o pár milimetrů vedle, a měsíční práci můžete vyhodit. Celý ten kus už je pak neopravitelný,“ vysvětluje Kratochvíl.
Stávající tři kytary si pojmenoval. První dostala jméno Anděl podle designového motivu zdobícího její ozvučnou desku. Tento motiv se ostatně pak stal jakýmsi poznávacím znakem Kratochvílových kytar. Mají jej všechny.
„Nejsem nějak nábožensky založený, ale anděl je veskrze pozitivní bytost. Ten grafický motiv jsem viděl na hlavě našeho psa Rocca, kde mu tenhle obrazec vytvořila tmavší srst. To mě inspirovalo, tak jsem ten motiv rozkreslil a začal používat,“ vysvětlil Kratochvíl.
Druhou kytaru nazval Rozárkou. Ani prý neví proč. A třetí kytara se jmenuje Jennifer. „Podle herečky Lopezové, že má takové výrazné pozadí,“ směje se Kratochvíl.
Předností jeho výtvorů je zejména dlouho znějící zvuk
Jeho hlavní obživou zůstává stavební zámečnictví. „Snažím se ale dělat co nejvíce fajnovější a jemnější pasířské práce. Už mě nebaví nechat se honit po stavbách a nenechat si za to platit a tak podobně, jak se dnes často děje,“ řekl Kratochvíl.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Tak ho napadlo, že po odpolednech zkusí udělat hudební nástroje, jaké ještě zřejmě nikdo nedělal. „Neustále se motám kolem muzikantů, i když sám neumím zahrát ani akord. O to víc musím všechno s hudebníky kolem kytar konzultovat. Moje kytary jsou svařené z nerez plechu s mosaznými prvky. Existují kytary vyfrézované z kusu hliníku, ale mou technikou to zatím, pokud vím, nikdo nedělal,“ řekl.
Krk kytary má ze dřeva jenom ebenový hmatník. Zbytek krku je z vrstveného syntetického materiálu textit. „Kytara tím sice získává na váze, ale díky tvrdosti tohoto krku neobvykle dlouho zní, což umožňuje kytaristovi si s tím zvukem různě hrát,“ popsal Kratochvíl.
Zvuk jeho kovových kytar si už oblíbil například Čechoameričan a osobitý bluesman Kamil Krůta vystupující už řadu let po světě pod pseudonymem Koonda Holaa. Krůta na Kratochvílovy kytary hrává.
Rokytnický zámečník se ale momentálně nebaví jenom výrobou kytar. Teď si staví tryskové surfové prkno s turbínovým pohonem.
