Málo známá památka na dvoře Hrádku. Podle Golského symbolizuje germánský symbol světa Yggdrasil. | foto: Repro: Jihlava a kámen mudrců

Nová kniha se snaží najít jihlavský kámen mudrců

  • 1
Na počátku byl nápad napsat článek o takzvaném Hrádku na jihlavském Heulose - bývalé internátní škole Hitlerjugend, která je opředena řadou mýtů a legend. Tomáš Golský se ale do námětu tak zabral, že po několika letech text vydal na celou knihu.

Pod názvem Jihlava a kámen mudrců kniha vyšla v prosinci - a během několika dnů byl její náklad rozebrán. „Celý život žiju v Jihlavě a setkával jsem se s různými záhadnými věcmi v ulicích města, po jejichž významu jsem bádal. Tuto skrytou historii města popisuji,“ líčí Golský.

Hrádek je podle něj jedním z největších jihlavských mystérií. „Tato budova nacistické internátní školy je klíčem k tajemstvím, která skrývají ulice města a která byla v Jihlavě pěstována a chráněna po staletí,“ líčí.

Golský se domnívá, že Jihlava má, podobně jako Paříž či Londýn, zakódovanou posvátnou geometrii.

„Trojice jihlavských kostelů sv.­ Jakuba, sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie, které byly stavěny takřka současně, tvoří rovnoramenný trojúhelník. Ostatně Jihlava byla například v mapě Evropy pro poutníky do Říma z roku 1501 uvedena jako Triglo, což odkazuje na jakýsi trojúhelník,“ míní Golský a v knize úvahu rozvádí.

Bádal dál a zjistil, že v učebnici latinské rétoriky Candela Retoricae z ­roku 1418 se hovoří o městě Jihlavě jako o Novém Jeruzalémě.

„Pokud srovnáme letecké snímky a geografii terénu Jihlavy a Jeruzaléma, můžeme pozorovat velkou podobnost. Staří Jihlavané se snažili z Jihlavy udělat Nový Jeruzalém,“ myslí si Golský.

Staří křesťané považovali kopec za Olivetskou horu, říká Golský

Po převrácení zmíněného trojúhelníka na druhou stranu se v místě jeho vrcholu objeví právě v úvodu zmíněný Hrádek - jde tedy podle Golského o místo, které nebylo zvoleno při jeho výstavbě náhodou. V době jarní rovnodennosti, kdy vychází slunce nad budovou této školy a zapadá přesně za kostelem Povýšení sv. Kříže.

„Ty dva kopce mají souvislost a v knize se snažím dokázat, že ta souvislost byla známa ještě předtím, než zde Němci za druhé světové války vystavěli tuto internátní školu. Už staří křesťané, kteří pokládali Jihlavu za Nový Jeruzalém, považovali tento kopec za Olivetskou horu. Tedy místo, odkud měl přijít v době Posledního soudu Kristus do Nového Jeruzaléma. Tyto kopce mohou mít také ještě starší předkřesťanské souvislosti,“ uvedl Golský.

Své úvahy opírá o orientaci města na takzvanou slunovratovou linii: v ­době letního slunovratu se na několik minut promítne paprsek slunce na středový pilíř do jinak temné velké gotické síně jihlavské radnice.

Golského nejvíce překvapilo, že v ­uspořádání města je dodnes patrný záměr při jeho založení: například dvanáct vstupů do náměstí odpovídajících dvanácti apoštolům Krista.