Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Jihlavská radnice plánuje spalovnu a špatně třídí odpad, tvrdí Zelení

  • 0
Jihlavský magistrát dostatečně netřídí odpad. Tvrdí to Strana zelených společně s aktivisty z občanského sdružení Společně pro Vysočinu, které nesouhlasí s uvažovanou výstavbou spalovny v Jihlavě a požaduje referendum. Prohledali kontejnery ve dvoře magistrátu se zajímavým zjištěním.

Své tvrzení dokládají sérií fotografií, které pořídili při kontrole obsahu magistrátních kontejnerů na netříděný směsný komunální odpad na dvoře za jihlavskou radnicí.

Na snímcích jsou vidět modré plastové pytle plné skartovaného kancelářského papíru, nechybí v nich ani kelímky od jogurtů, skleněné láhve, tetrapakové obaly nebo PET lahve.

"Magistrát správně nabádá občany k třídění a minimalizaci množství odpadu. Je velká ostuda, když o opatřeních mluví, ale sám cenné suroviny posílá do spalovny a na skládky. Nejlepší by snad bylo zamést si před vlastním prahem a seminář o správném třídění přednést ve vlastních řadách," komentuje výsledky namátkové kontroly Klaus Mike Hübner, člen krajské rady Strany zelených na Vysočině.

Pozornost zaostřili na kontejnery na dvoře jihlavské radnice

Obsah kontejnerů Hübner prověřil hned dvakrát a pokaždé v nich našel věci, které patří do nádob na tříděný odpad. Ty jsou na dvoře za jihlavskou radnicí také umístěny.

"Pokud magistrát a další veřejné instituce půjdou cestou vyhazování surovin do popelnice, pak v Jihlavě skutečně bude dostatek odpadu pro stavbu spalovny," zlobí se Hübner.

Magistrát však větší část kritiky odmítá. Snímky považuje za nedostatečně průkazné. Není z nich patrné, kde přesně byly pořízeny a zda odpad skutečně pochází od úředníků.

"Nádoby na směsný komunální odpad jsou volně k dispozici veřejnosti, obyvatelům sousedních domů, jde o frekventované místo. Nelze zde zabránit tomu, aby do kontejneru někdo hodil něco, co do něj nepatří. Domnívám se ale, že je lepší, aby odpad skončil v kontejneru než pohozený na ulici nebo v parku," uvedl mluvčí magistrátu Radek Tulis s tím, že všichni zaměstnanci mají povinnost odpady třídit.

Je to chyba jedince, ne systému, tvrdí mluvčí radnice

Částečné pochybení pak mluvčí jihlavského magistrátu Tulis přiznává u pytlů skartovaného papíru: "Je to chyba jedince, nikoliv systému separace odpadu na úřadu."

"Skartovaný grafický papír je skvělou druhotnou surovinou papírenského průmyslu. Jeho recyklace je několikrát levnější a mnohokrát energeticky výhodnější než výroba de novo. Poslat ho na skládku či do spalovny je sprosté plýtvání. Vypadá to na čistou lenost," zlobí se Matěj Man, předseda občanského sdružení Společně pro Vysočinu.

Sdružení momentálně sbírá podpisy pod petici, jejíž pomocí chce vyvolat referendum o stavbě zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) ve městě (více čtěte zde).

Jedním z hlavních argumentů, které používá, je právě separace odpadu. Kdyby byla na vyšší úrovni, nemuselo by se podle jeho odpůrců ZEVO stavět.

V krajském městě se momentálně vytřídí zhruba 26 procent odpadu, což je jeden z nejlepších výsledků v republice. "Je to dobré číslo, ale potřebovali bychom se dostat na 60 až 70 procent, abychom se vyhnuli stavbě spalovny," argumentuje Man.

A zde právě začíná spor mezi aktivisty a úředníky. Jedni tvrdí, že vyšší úrovně separace lze dosáhnout zavedením "spravedlivějšího" systému poplatků za svoz, který by zohlednil množství odpadu, který člověk vyprodukuje a vytřídí. Druhá strana se brání tím, že podobný systém zde už v minulosti byl a vedl pouze k tomu, že se výrazně zvýšil počet černých skládek. V současnosti tak Jihlavané platí paušální poplatek 680 korun za rok a osobu.

Podle hlášení Jihlavy pro společnost EKO-KOM, která se zabývá sběrem a recyklací odpadů, se v krajském městě v roce 2012 vytřídilo v přepočtu na jednoho obyvatele zhruba 58 kilogramů odpadu. Ovšem daleko více ho skončilo na skládce. Jen papíru, kartonu a umělých hmot bylo v přepočtu na jednoho obyvatele asi 57 kilogramů.

Dalším krokem, který má snížit množství směsného komunálního odpadu, je separování biologicky rozložitelného odpadu.

"Bioodpad tvoří asi 50 procent obsahu černých popelnic. Neměl by končit bez užitku na skládce, ale v kompostárně," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Katarina Ruschková.

Město proto rozjíždí dva pilotní projekty na separování v příměstských částech Pávov a Zborná. "Zkušenosti budou důležité pro zavádění systému v dalších částech města. Do konce roku 2015 bychom třídění bioodpadu rádi zavedli po celém městě," nastínila Ruschková.