Jihlavan airplanes představil nový typ ultralehkého letadla.

Jihlavan airplanes představil nový typ ultralehkého letadla. | foto: ČTK

Jihlavan vyvinul nový typ letadla, další chce prodávat jako stavebnici

  • 3
Společnost Jihlavan airplanes předvedla na jihlavském letišti novinku - prototyp celokovového dvoumístného sportovního ultralightu s označením Skyleader 400. Další model, jednomístný Skyleader 100, by chtěla prodávat jako stavebnici na doma.

Nový stroj společnost Jihlavan airplanes představila přímo na letišti.

"Myslím, že o novou čtyřstovku bude zájem. Je to už od pohledu elegantní letadlo a dá se předpokládat, že půjde opět o kvalitu. Mám jejich typ 500 a baví mě na něm precizní dílenské zpracovaní, netrpí žádnými mouchami, navíc je to letoun bezpečný s dobrými letovými vlastnostmi. Ve světě patří výrobky této firmy do jasně lepší poloviny, co se týče kvality," předeslal Václav Pojer, profesionální pilot Boingu 737.

Na jihlavském letišti v Henčově přistál ve svém ultralightu, který si před lety koupil u společnosti Jihlavan airplanes. Přiletěl ze Slaného.

Krom českých zájemců se objevili Francouzi, Němci i Poláci.

Letoun vyjde na dva miliony korun

Nová koncepce Skyleader 400 vznikala necelý rok a půl, což je v leteckém průmyslu velmi krátká doba. "Letoun dokáže letět rychlostí 200 kilometrů v hodině, maximální dolet na plnou nádrž je 1 400 kilometrů, tedy sedm hodin letu. Jeho cena je do dvou milionů korun bez daně, záleží na výbavě," informoval Miroslav Boubela, obchodní manažer jihlavské společnosti se sedmdesáti zaměstnanci.

Zda se rozjede výroba Skyleaderu 400 ve velkém, ukáže zájem zákazníků.

Jihlavské ultralighty kupují jak letecké školy, tak soukromníci. Výroba jednoho letadla trvá tři měsíce.

Jihlavan airplanes má výrobní halu v krajském městě ve Znojemské ulici. Ultralehká letadla se tu vyrábějí od roku 1996, samotná společnost Jihlavan airplanes dělá ultralighty s označením Skyleader od roku 2005. Za dobu existence firmy odtud putovalo do dvaceti zemí světa už 230 letadel.

Letadlo, které si složíte doma

Zákazníci jsou v naprosté většině ze zahraničí, hlavně z Evropy, ale taky USA, Ekvádoru, Austrálie, Jihoafrické republiky či Jižní Korey. Zatím jsou ve výrobním programu začleněny tři typy malých letadel, mezi nimi taky jeden z největších ultralightů na světě, pohodlný Skyleader 600.

Co to jsou vírníky

Vírník neboli gyroplán je hybridní letoun. Oproti letadlům má kratší startovací

První vírník sestrojil v roce 1923 Španěl Juan de la Cierva. Vírníku se říká také autogyra. Mezi dvěma světovými válkami byl oblíbený pro pozorovací lety.

Ve vzduchu se vírník udrží díky rotujícím rotorovým listům. Ty se na rozdíl od klasického vrtulníku roztáčejí samy díky vzduchu proudícímu mezi nimi. Aby mezi listy vzduch nabíhal, je třeba, aby se vírník pohyboval směrem dopředu. O to se stará klasický tlačný motor s vrtulí.

Vírník nedokáže viset ve vzduchu jako vrtulník, dokáže se však pohybovat velmi pomalu. Stačí mu krátký rozjezd, aby se dostal do vzduchu, zdroje hovoří o zhruba sto metrech. Na přistání pak potřebuje jen pár metrů.

Firma  nabídla i exkurzi do výrobních prostor. Tam ukázala krom představovaného prototypu 400 taky jednu zajímavost: jednomístný Skyleader 100, který už získal certifikaci. Bude možné jej koupit za 16 000 euro bez daně jako stavebnici a doma v garáži vlastními silami sestavit. Vývojáři rovněž finišují práce na kompozitovém dvoumístném hornoplošníku Skyleader GP One. 

Airbusy mají dveře z Jihlavy

Firma se věnuje i výrobě pro letecký gigant Airbus. "Ultralighty, to je taková naše srdeční záležitost. Montování dveří pro Airbus je pro nás z praktického hlediska v době, kdy světové hospodářství překonává obtíže spojené s krizí, důležité hlavně z pohledu zisku," poznamenal manažer Jihlavanu Miloslav Boubela s tím, že společnost se díky zakázkám pro Airbus stabilizovala.

Počátkem tohoto roku vzbudil značnou pozornost chystaný kontrakt v řádu miliard korun na vývoj a výrobu vírníku mezi americko-čínským konsorciem a Jihlavanem airplanes. (Více o tehdejších plánech si můžete přečít zde). Z něj ale nakonec sešlo.

"K podpisu smlouvy nakonec nedošlo. Pro nás to ale zůstává tématem, nad kterým přemýšlíme. Patrně se pustíme do vlastního vývoje, bude určitě trvat déle než u ultralightu, který jsme schopni vyvinout za rok a půl. U vírníku to odhaduji na nejméně čtyři roky,"  vysvětlil ředitel jihlavské společnosti Petr Bernat.

Vírník by podle Petra Bernata mohl ve světě sloužit například záchranným složkám k monitorovacím letům, náklady na jeho provoz jsou mnohem menší než u vrtulníku.