Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013.

Letecký pohled na jihlavské Masarykovo náměstí ze dne 5. září 2013. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Jihlava poroste v dalších letech na jih, určili zastupitelé

  • 7
Na jihlavské radnici se přes hodinu diskutovalo o tom, jakým směrem se má krajské město v dalších letech rozšiřovat. Ve hře byla severní a jižní varianta, která je blíže centra. A ta druhá také uspěla.

Na jih od města se na dohled z centra Jihlavy rozléhají volné parcely. Právě tímto směrem se bude město rozšiřovat - tedy v lokalitě mezi obchvatem Jihlavy a středem krajského města. Ve hře je tím pádem rozvoj v lokalitě Skalka a kolem vysílačky.

V rozhodování o novém územním plánu, který směr dalšího rozvoje určuje, přitom připadala ještě v úvahu severní varianta. V tomto případě se uvažovalo o budoucí bytové výstavbě na Reindlerově, mezi dálničním přivaděčem a čtvrtí Bedřichov.

Zastupitelé však po více než hodinovém jednání třiceti hlasy v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu rozhodli o jižní variantě. Proti byli pouze tři z nich a stejný počet komunálních politiků se zdržel hlasování, jeden nehlasoval.

Proč se v sále tak dlouho polemizovalo, kterou variantou město po stavební stránce rozvíjet? Ministerstvo životního prostředí, které chrání zemědělský půdní fond, podle náměstka primátora Petra Pospíchala (ČSSD) totiž nedovolí současně rozvíjet obě lokality.

Vojáci neumožňovali rozvoj, v lokalitě měli kasárna

"Jih je jednoznačně, dlouhodobě, šedesát let zanedbávaná oblast. Zcela nenormálním způsobem se na jih nerozvíjíme jenom kvůli tomu, že tam byly vojenské objekty (bývalý vojenský areál u Pístova - pozn. redakce)," uzavřel více než hodinu trvající diskusi před samotným hlasováním primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal (ODS).

"Jižní lokalita je rozdrobená na malé části, navíc výrazně dražší a složitější než na severu. Je tam obrovský rozdíl v ceně a bude problém sehnat jakékoliv peníze na infrastrukturu a rozvoj města," řekl v diskusi opoziční zastupitel za TOP 09 Jiří Vohralík.

Ten podle svých slov už v roce 1988 spolupracoval s tehdejším architektem města na územním plánu. Na severu už za minulého režimu komunisté na zabavených církevních pozemcích plánovali výstavbu sídliště Julia Fučíka. "Reindlerov měl být zastavěn po roce 1989, a to už se nestihlo," dodal Vohralík.

Referendum neprošlo

V debatě na radnici jinak zaznělo mnoho názorů. "Pokud schválíme lokalitu jih, nikdy na ni nebudeme mít peníze a zablokujeme si tím lokalitu sever," řekl bývalý starosta Jihlavy a zastupitel za ČSSD Vratislav Výborný.

Schválení jedné varianty však nevylučuje variantu druhou v budoucnu, po zastavění prvořadého území. "Vnímáme to spíš jako určení etap," potvrdil architekt města Tomáš Lakomý.

"To znamená, že když jednu variantu upřednostníme, nezůstane ta druhá navždy pro výstavbu uzavřená. Za deset dvacet let se může rozvíjet i druhá varianta," vysvětlil náměstek Pospíchal.

Opoziční zastupitel Marek Hovorka (TOP 09) navrhl, aby se o budoucím rozvoji města vyjádřili v referendu sami obyvatelé.

"Přijde mi podstatné vtahovat do některých rozhodnutí lidi a tohle je dlouhodobá strategie města, kde by to bylo vhodné," je názoru Hovorka.

Tím však nadzvedl ze židle radního Zdeňka Jaroše (ČSSD). "Veřejnost tady zastupujeme. A pokud se někdo necítí kompetentní vyjádřit se k takovéto zásadní věci, je to jeho chyba," reagoval Jaroš.

"Nemyslím si, že politika je o tom jít jednou za čtyři roky k volbám," odvětil Hovorka. Jeho návrh na referendum však neprošel.

"Sever je poddolovaný," upozornil historik Jaroš

Povoláním historik Jaroš také připomněl, že pozemky na severu města jsou poddolované. "Ale to se dá řešit," dodal.

Severní lokalita také nemá vyjasněné majetkové vztahy - pozemky si v restitucích nárokuje církev. V diskusi však zaznělo, že jednání s jedním vlastníkem na severu bude vždy jednodušší než jednání s majiteli vlastnicky roztříštěného území na jihu města.

U schválené jižní varianty rozvoje Jihlavy náklady nutných investic do infrastruktury dosahují podle studie téměř 17 milionů korun na hektar. Stejně jako majetkové vztahy je tam složitý i terén.

Obchvat vyústí na "Havaji"

Součástí schváleného rozvoje jižní části města by v budoucnu mělo být vybudování i vnitřního městského okruhu. I o něm se v pondělí na radnici diskutovalo a rozhodovalo o dvou variantách - západní a východní.

Obě varianty měly po jižních pozemcích mezi obchvatem a centrem města spojovat Znojemskou a Žižkovu ulici. Tím výrazně odlehčí dopravě na křižovatce Znojemská-Brněnská u City Parku.

Ve vyústění silnice na jejím druhém konci se však varianty liší. Východní varianta navrhovala napojení nové silnice na křižovatku U Cvičiště - Žižkova. To by ale obnášelo mimo jiné zbourání rohu hřbitovní zdi, která napojení na světelnou křižovatku brání. Tento krok by se nelíbil ministerstvu kultury. Proti této variantě se ozvali také obyvatelé sídliště U Hřbitova, kudy trasa měla vést. Obávali se hluku a další zátěže z dopravy.

Zastupitelé se raději rozhodli pro západní variantu. Ta na zmíněnou silnici vyústí až z druhé strany hřbitova - v lokalitě zvané Havaj, u čerpací stanice Tank Ono. Na této křižovatce Žižkovy a Rantířovské ulice by měl být v budoucnu i kruhový objezd.

Nevýhodou však je, že toto místo přímo nenavazuje na křižovatku ulic U Cvičiště a Hamerníkova, a bude ji tedy pro přesun městem využívat pravděpodobně méně řidičů než východní variantu.

Podle primátora Vymazala by radnice na investice do zvoleného území a do dalšího rozvoje města mohla čerpat dotace z grantových programů EU vypsaných po roce 2015.

"V minulém období jsme proinvestovali zhruba miliardu a čtvrt a podle všeho stejné peníze je šance získat i pro další období, kdy bychom se měli zabývat dopravou," dodal primátor.