Když se o stavbě retardéru za 210 tisíc korun rozhodovalo v roce 2008, byl Vratislav Výborný (ČSSD) proti. Teď je jako náměstek primátora rád, že před pár dny tato překážka z historického centra města u kostela Povýšení svatého Kříže konečně zmizela.
„Když to hodně zjednoduším, tak jsem to rozhodl já. Vnímal jsem spoustu stížností, nesloužilo to svému účelu,“ uvedl Výborný.
Řidiči si tam podle jeho poznatků poškozovali auta, retardér i jeho okolí se musel stále dokola předlažďovat. Náměstek je přesvědčen i o tom, že v ulici vyskládané kostkami zvyšovalo hluk, jak vozy zpomalovaly a zase přidávaly plyn. Jeho předpoklad ovšem potvrdí či vyvrátí až měření hygieniků příští rok na jaře.
Řidič vjel s autem na chodník. Zkoprnělým lidem řekl Sorry
Jenže bývalý lidovecký radní Antonín Holub, který v Křížové bydlí, má jiné zkušenosti. Retardér podle něj pomáhal bezpečnosti v ulici, kde se smí jezdit jen třicítkou.
Před jeho instalací se tam třeba stala nehoda, kdy školačku srazilo nákladní auto.
„Řidiči budou zase jezdit rychleji a třicítku už nedodrží skoro nikdo. Retardéry nutily šoféry sundat nohu z plynu. Nebylo to ideální, ale ten provoz na Křížové to zklidnilo. Chodí tam hodně dětí přes přechod do školy a celkově je tam velký provoz jak aut, tak chodců,“ upozorňuje Holub.
I redaktor MF DNES tam v době před retardérem zažil nebezpečnou situaci. Řidič vyjížděl za tmy rychle z náměstí a nevšiml si, že před ním někdo zastavil u přechodu pro chodce. Aby do stojícího vozu nenarazil, strhl řízení na chodník mezi nic netušící chodce. Naštěstí žádného z nich nesrazil. Pak stočil okénko, zkoprnělým chodcům řekl „sorry“ a pokračoval v jízdě.
Méně hlučný povrch vozovky odmítají památkáři
Podle vedoucího odboru dopravy Jána Tinky měl retardér původně snížit hlučnost, protože tam hygienici zjistili překračování limitů.
„Poněvadž ale došlo ke zmírnění hlukových limitů asi o pět decibelů, retardéry pozbyly smyslu a bylo možné je odstranit,“ podotkl Tinka
Dopravní provoz na Křížové je hlučný mimo jiné kvůli kamenité dlažbě, na níž trvají památkáři.
„Už v minulosti jsme se několikrát pokoušeli u památkové péče vyjednat vytvoření alespoň pásů, respektive ‚kolejí‘, na kterých by mohl být méně hlučný povrch. Bohužel bez úspěchu,“ doplnil Tinka.
Retardér byl vytvořen tak, aby u něj nemusely zpomalovat nízkopodlažní vozy městské hromadné dopravy. Byl rozdělen na části s pruhy na projetí. Auta s vyššími podvozky, která nebyla moc naložená, ho dokázala překonat bez škrábnutí.
Opakovaně poškozovaná překážka ale byla důkazem toho, že tam řada řidičů zavadila částí auta. Někteří řidiči si také stěžovali, že byl retardér hůře viditelný za tmy. Raději by uvítali celistvý retardér s reflexní barvou.
Proti odstranění retardéru nemá námitky ani policie, jelikož jeho vytvoření ani před devíti lety nepožadovala. „Tam to bylo spíš kvůli hluku,“ sdělil Jiří Kučera, dopravní inženýr policie.
Jedním ze zastánců retardéru byl v roce 2008 tehdejší primátor Jaroslav Vymazal (ODS). Odrážel třeba kritiku komunistické opozice, že retardér sníží pouze rychlost, ne však hlučnost.
„Když se omezí rychlost, omezí se i hluk,“ reagoval tehdy Vymazal. Pro retardér tehdy byla i náměstkyně primátora Irena Wagnerová ze Strany zelených. Naopak proti se stavěl tehdejší Vymazalův stranický kolega Radek Vovsík.
