Druhá rozhledna na Šacberku vyhořela v roce 1940 a zbylo z ní jen kamenné torzo.

Druhá rozhledna na Šacberku vyhořela v roce 1940 a zbylo z ní jen kamenné torzo. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Rozhledna na Rudném je blíž realitě. Radiokomunikace už neříkají ne

  • 1
Zdá se to skoro neuvěřitelné. Ale Jihlava by mohla mít po dlouhých 75 letech znovu svou rozhlednu na vrchu Rudný (Šacberk). Původní rozhledna vyhořela v roce 1940 a zbylo po ní pouhé kamenné torzo. K obnově rozhledny se kladně vyjádřily i České radiokomunikace.

Ty přitom v minulosti snahy magistrátu o obnovu vyhlídkového místa blokovaly z důvodu rušení signálů z nedalekého vysílače. „Tak se konečně prolomily se ledy. To je výborná zpráva. Je to totiž jedno z posledních dvou torz bývalých rozhleden v Česku, které ještě nebylo obnoveno. To místo si rozhlednu určitě zaslouží,“ raduje se Pavel Gejdoš z Klubu přátel rozhleden.

Rozhledna Šacberk

Vrch Rudný (Šacberk), se nachází v nadmořské výšce 613 metrů nad mořem. Najdete jej 4 kilometry severozápadně od Jihlavy, v lokalitě Lesnov, Zborná a Pávov. První snahy o vznik rozhledny na tomto místě se datují rokem 1853, kdy tehdejší jihlavský starosta předložil obecnímu výboru návrh na vybudování rozhledny. A o rok později, 24. července, se nová dřevená rozhledna otevírala veřejnosti.

Místo se stalo vyhledávaným výletním cílem. Mládež zde pořádala každý rok majáles a další veselice. Podoba rozhledny se dochovala pouze v ústním podání. Rozhledna na podzim roku 1870 nedokázala čelit silné větrné bouři a byla vážně poškozena. Oprava nebyla možná.

  • Nová rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna na podzim 1907. Její základ tvořil zděný osmiúhelníkový sokl, nad nímž se tyčila štíhlá, 27,7 metrů vysoká dřevěná věž. Avšak i osud této rozhledny byl tragický. Dopoledne 2. října 1940 ji zachvátil požár, který se nepodařilo uhasit. Z rozhledny zbylo jen zděné torzo.

Právě Klub přátel rozhleden vloni poslal jihlavskému magistrátu otevřený dopis, v němž apeluje na magistrát, aby znovu zahájil jednání s Českými radiokomunikacemi o obnově vyhlídky. Radnice pak na podnět tehdejšího primátora, nynějšího náměstka Jaroslava Vymazala, oslovila České radiokomunikace a Ministerstvo obrany. Od obou získala k obnově rozhledny na vrcholu Rudný kladná stanoviska.

„Jsou to pro nás dobré zprávy. Budu navrhovat obnovu rozhledny nebo výstavbu nového objektu. V nejbližší době s tím chci seznámit Radu města. Jestli by se měla stavět replika původní rozhledny, která v roce 1940 vyhořela nebo úplně nová konstrukce či zda budeme vycházet ze studie z roku 2001, bude věcí dalších jednání,“ říká náměstek primátora Jaroslav Vymazal.

Jenomže „ano“ vyslovené oběma úřady má své „ale“. Ministerstvo obrany i České radiokomunikace se k obnovení rozhledny vyjádřily s podmínkou.

„Tou je, že by případně obnovená stavba nepřesáhla ve studii uvedené hlavní parametry - například, že nedojde k rušení provozovaných vysílacích služeb, nebo že nesmí stavbou, stavební technikou nebo přenášenými břemeny být částečně ani krátkodobě zastíněny koridory signálu,“ vyjmenoval Radek Tulis, mluvčí jihlavského magistrátu.

 A dodal, že v případě, že by se město pro obnovu rozhledny rozhodlo, muselo by těmto organizacím znovu předložit projektovou dokumentaci pro stavební řízení k odsouhlasení.

Využít se chystají i stávající torzo

Podkladem pro vyjádření obou institucí byla architektonicko-urbanistická studie z dílny architekta Martina Laštovičky, která vznikla v roce 2001, kdy byly snahy o obnovu rozhledny nejsilnější. Jeho návrh počítá s využitím stávajícího torza rozhledny, na nějž by navazovala ocelová konstrukce částečně opláštěná dřevem.

„Když nám to tehdy radiokomunikace zamítly již ve stádiu prováděcího řízení, byli jsme z toho všichni opravdu zarmoucení. Argumentovali tím, že paprsek signálu z vysílače by přímo narážel do stěny rozhledny. Třeba se již ty podmínky změnily,“ doufá Laštovička.

I tehdy mohla mít rozhledna pouze omezenou výšku. „Pokud bych na tom projektu něco upravoval a měnil, tak by to byla především výška. Šel bych se stavbou výš. Myslím si totiž, že rozhledna má být dominantou dané lokality,“ míní.

Podle požadavků radiokomunikací, by rozhledna mohla být vysoká 14 metrů. „I touto danou výškou se dostáváme nad hranici koruny stromů, takže výhled by byl určitě pěkný,“ neobává se výškového omezení náměstek Vymazal.

Domnívá se také, že pro stavbu rozhledny získá na magistrátu potřebné hlasy. „Kolegové stanoviska obou organizací poměrně kvitovali, takže já si myslím, že návrh podporu získá, i když jej žádná ze stran neměla ve svém volebním programu,“ říká.

„Jde nám přece o to, aby byla Jihlava turisticky atraktivní město. Má to tam svůj turistický potenciál. Je tam krásná sjezdovka, dole je moderní občerstvení, penzion, ve Zborné je rovněž hostinec a okolím vede naučná hornická stezka. Lokalita je dobře přístupná pěšky i na kolech. Pro rodinný výlet je to jako stvořené,“ vypočítává pozitiva Vymazal.

Zároveň si myslí, že pokud vše půjde hladce, výstavba rozhledny by se mohla stihnout ještě v tomto volebním období.

Stavba vyjde možná až 10 milionů korun

Proti není například ani opoziční komunistický zastupitel Pavel Šlechtický: „Já bych pro tento záměr na zastupitelstvu hlasoval.“

Obnovenou rozhlednu by na kopci nad Zbornou uvítal i předseda místního osadního výboru Jaroslav Bílek: „Na to místo prostě patří. Stále žije ještě hodně lidí, kteří si původní rozhlednu pamatují. Navíc tady vede spousta turistických tras, projde tady spousta lidí i cyklistů a myslím si, že by to bylo přínosné.“

Stavba rozhledny by podle Vymazalova odhadu mohla stát 5 až 10 milionů korun. „Samozřejmě bude záležet na použitých materiálech a projektu, ale ta horní hranice, by byla tou nejpesimističtější variantou,“ říká.

Pavel Gejdoš z Klubu přátel rozhleden se domnívá, že by spolufinancovat stavbu rozhledny mohl grant Evropské unie. „Jenom za poslední rok vzniklo v Česku dvacet čtyři nových rozhleden. Z toho tři čtvrtiny byly spolufinancovány z příspěvků unie,“ dodává.