V Jihlavě dokáže bez lepku uvařit pouze jídelna základní školy Kollárova....

V Jihlavě dokáže bez lepku uvařit pouze jídelna základní školy Kollárova. Bezlepkové obědy pak ve speciálních tabletech vozí k výdeji i do jiných jídelen, kde se stravují děti, které mají nařízenou dietu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Vařit ve škole bez lepku? Donedávna problém, Jihlava však našla řešení

  • 4
Vězni ve věznicích mohou dostat dietní jídlo. Děti ze základních škol donedávna takovou možnost neměly. Trpěly tím hlavně děti s alergií na lepek. Základní škola Kollárova v Jihlavě začala jako první vařit bezlepkově, obědy vozí i do jiných škol. Tento nově zavedený systém závidí i v Brně.

Jedna velká starost odpadla rodičům jihlavských školáků, kteří trpí celiakií a alergií na lepek. Jihlavský magistrát společně se Základní školou Kollárova vymyslel od 1. února způsob, jak se dietní strava dostane všem potřebným žákům v Jihlavě. Základní škola Kollárova se stala jedinou školou v krajském městě, která vaří bezlepkovou stravu a zároveň ji i rozváží pro děti z ostatních škol.

Rodiče až dosud velmi složitě řešili, jak se budou jejich děti dietně stravovat ve školách. Striktní bezlepková dieta je totiž jediným možným lékem, který potlačuje příznaky nemoci jejich dětí. Při porušení diety či pouhé mikroskopické kontaminaci jídla lepkem to tělo okamžitě pozná.

„U celiaků se dostaví záchvat s křečovitými bolestmi břicha a urputným průjmem. Dotyčný se z toho vzpamatovává obvykle tři dny,“ vysvětluje důležitost diety jihlavská alergoložka Romana Kochrdová, která v ordinaci diagnostikovala stovky takto nemocných pacientů všech věkových kategorií. A jak přiznává, jejich počty rostou v posledních letech geometrickou řadou.

Rodiče v roli prosebníků, školám za chyby hrozily soudy

Až do ledna loňského roku navíc školy neměly povinnost vařit jídla v dietním režimu. Chyběla pro to potřebná legislativa. Rodiče ve snaze zajistit dietní oběd pro své děti se stavěli do role prosebníků.

Co je lepek

Lepek je směs bílkovin obsažená v obilných zrnech.

Pacienti s bezlepkovou dietou se musí vyhnout všem potravinám, které obsahují pšeničnou, žitnou a ječnou mouku: pečivo, knedlíky, těstoviny, ale i některé omáčky, uzeniny, majonézy, některé polévky, paštiky, sušená a instantní káva, pudinky, zmrzliny a další.

Bezlepkovými potravinami jsou například brambory, kukuřice, rýže, proso, sója, jáhly, čočka, hrách, fazole, cizrna, amarant, ořechy, semena. Bezlepkové potraviny bývají označené na obalu.

„Záleželo na vstřícnosti jednotlivých ředitelů škol nebo školních jídelen. V každém případě se zase školy, které souhlasily, ocitaly na tenkém ledě, protože jim v případě dietní chyby hrozily možné soudní spory či pokuty ze strany hygieniků,“ vysvětlil Tomáš Koukal, vedoucí odboru školství jihlavského magistrátu.

Nejčastějším způsobem bylo, že se rodiče ve spolupráci s vedoucí jídelny dohodli na kombinaci jídel a surovin z běžného školního jídelníčku. Mnohdy však šlo bezlepkově nakombinovat jen dvě až tři jídla za týden.

Další variantou byla možnost, že rodiče dětem oběd uvařili den předem, děti jej ráno v jídlonosiči odevzdaly kuchařkám, které je v lednici uskladnily a poté ohřály. Ani na to ale některé školy nepřistoupily, a tak rodiče vlastní jídlo dováželi dětem přímo v době oběda nebo to řešili velkými svačinami a teplým obědem až doma v odpoledních hodinách.

„Trestanec má právo na dietní oběd, dítě ve škole ne“

Tento stav dlouhodobě kritizoval například Dalibor Ježorek, předseda brněnského Klubu celiaků: „Odsouzený trestanec má právo na dietní stravování, ale dítě v povinné školní docházce ne.“

Změna nastala až novelizací vyhlášky o školním stravování, která začala platit od 1. února 2015 a školní stravování v dietním režimu řeší.

„Svolal jsem si všechny ředitele našich základních škol a oznámil jim tuto možnost. Vyhláška nenařizuje vařit dietně, ale dává jim tuto možnost za určitých podmínek. Jediná škola, která se rozhodla vařit v dietním systému, byla Základní škola Kollárova,“ řekl Tomáš Koukal.

„Ani jsme o tom dlouho nepřemýšleli. Již před vyhláškou jsme se snažili rodičům dětí ohledně jejich stravování vyhovět. Vyhláška nám to pomohla jenom legalizovat,“ vysvětlil své důvody Tomáš Zeman, ředitel Základní školy Kollárova. „Navíc je to pro rodiče dětí velká pomoc a také jsme nechtěli děti s touto nemocí vyčleňovat z kolektivu a nechat takříkajíc na holičkách,“ dodal.

A tak se Základní škola Kollárova stala od září loňského roku jedinou základní školou v krajském městě, která vaří pro děti bezlepkovou stravu a umožňuje i stravování dětským diabetikům.

Nutriční terapeutka a oddělený dietní provoz. Pro patnáct dětí

Nebylo to ale jen tak. „Musíme mít vlastní nutriční terapeutku, se kterou vše konzultujeme a připravujeme. Personál kuchyně musel projít odborným školením a také jsme museli zajistit oddělený provoz pro přípravu dietního stravování. Dalším úkolem bylo předělat na 200 receptur, se kterými naše kuchařky pracují,“ shrnul Zeman, jehož školní jídelna vaří obědy také pro základní školy Havlíčkova a Jungmannova.

Jihlavské školy bez lepku

  • Základní škola Jihlava Kollárova 30
  • Mateřská škola Mozaika Jihlava Březinova 114
  • Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava Demlova 28

Podávání stravy připravované v rodinách dítěte zajišťují tyto školy:

  • ZŠ Kollárova, Křížová
  • Otokara Březiny
  • Demlova
  • T. G. Masaryka

zdroj: Magistrát města Jihlavy

Právě oddělený provoz je podle lékařky Romany Kochrdové podstatný: „Kontaminace jídla lepkem může nastat například používáním společného prkénka, nože či pánve. Někdo si myslí, že stačí řízek obalit v bezlepkové mouce. Ale pak jej usmaží na pánvi s ostatními řízky. To je chyba a pacient to okamžitě pocítí na svém zdravotním stavu.“

První oběd s omezením lepku vydali ve škole 1. září loňského roku. Nyní se ve škole stravuje v dietním režimu šest dětí.

Ostatní základní školy v krajském městě byly ochotny připojit se k zajištění diety pro své žáky, ale „pouze“ formou dovozu jídla. „Pan ředitel Zeman přistoupil k variantě, že bude vařit i pro ostatní základní školy. V listopadu jsme udělali průzkum mezi rodiči a zájem projevili pro devět dětí ze šesti základních škol. Musím říct, že rodiče dětí byli z této novinky nadšení,“ popsal vedoucí odboru školství.

Dovoz ve speciálním systému vyšel na 100 tisíc korun

Ostrý start tohoto rozvážkového systému začal mezi jihlavskými základními školami minulé pondělí. „Dnes jsme uvařili šest dietních porcí pro naše žáky a sedm porcí putovalo do dalších škol,“ uvedla vedoucí školní jídelny Helena Sidimáková v první den ostrého provozu.

Strava je dovážena řidičem do jednotlivých škol ve speciálním tabletovém systému.

„Jeho pořízení stálo magistrát přes 100 tisíc korun. Každé dítě musí mít dva jídelní tablety, přičemž jeden stojí kolem pěti tisíc korun. I z toho důvodu jsme dospěli k závěru, že tento systém rozvozu lze provádět pouze u malého počtu strávníků. Pokud by jejich počet byl třeba kolem stovky, nemohli bychom jej provozovat. Bylo by to neúměrně finančně nákladné. Rodičům bychom pak museli doporučit přestup na Kollárovu školu,“ dodal Tomáš Koukal.

Pro získání diety musí rodič předložit potvrzení od lékaře

Pokud chtějí rodiče pro své dítě dietní stravu, musí doložit lékařské potvrzení. Cena oběda, i přes vysoké ceny bezlepkových surovin (například kilo bezlepkové mouky stojí 94 korun - pozn. red.), je jen o dvě koruny vyšší než klasický oběd, takže vychází na 26 a 28 korun. Veškeré další náklady na rozvoz jídla či nákup surovin hradí zřizovatel formou příspěvku škole.

Tento systém ocenil Dalibor Ježorek, předseda Klubu celiaků Brno. „Opravdu se mi to líbí a ukazuje to, jak celý problém lze docela elegantně vyřešit. Je to dobrá vlaštovka a musím přiznat, že by se mi takový systém líbil i u nás v Brně. Zatím totiž ty reakce ze strany škol jsou rozporuplné a zdá se mi, že školy stále hledají důvody, proč to nelze,“ konstatoval Ježorek.