Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táborité i Pražané se nekale zapsali do historie Brodu rabováním a ohněm

  15:17aktualizováno  15:17
Jedna z nejvýznamnějších událostí Havlíčkova Brodu se odehrála 10. ledna 1422. To ještě nesl Brod v názvu přídomek Německý. Žižkovi bratři u Sázavy rozprášili prchající vojsko krále Zikmunda, město vyplenili a vypálili, jeho obyvatele povraždili.

Žižkovi bratři u Sázavy rozprášili prchající vojsko krále Zikmunda, město Německý Brod vyplenili a vypálili, jeho obyvatele povraždili. Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

V úterý uplynulo rovných 590 let od husitské bitvy u tehdejšího Německého Brodu. "Pro historii města to byl naprosto zlomový okamžik. Ale je pravda, že se toto výročí snad nikdy nikterak nepřipomínalo," uvedl havlíčkobrodský radní, patriot a znalec místní historie Libor Honzárek.

Jak udávají historické publikace, o čestnou bitvu se tehdy nejednalo. Vše začalo již na konci roku 1421 u Kutné Hory. Tam se husité před Zikmundovou jízdou dali na ústup. Král si to vyložil jako své vítězství a bezstarostně opouštěl bojiště.

Jenže husité se za pár dní znovu dali dohromady a dohnali neorganizované Zikmundovo vojsko u Habrů. V panickém ústupu zahynuly stovky žoldnéřů při přechodu Sázavy, opozdilé skupiny byly pobity postupujícími tábory a Pražany. Po cestě k Německému Brodu husité sbírali obrovskou kořist.

Část Zikmundových velitelů hájila město, aby králi kryla ústup. Devátého ledna po ranních bohoslužbách Žižka prudce, ale zatím neúspěšně zaútočil na město. Při vyjednávání o kapitulaci, které se konalo 10. ledna ráno, porušila část útočníků válečné konvence a rozbořeným úsekem hradeb pronikla do města.

Stalo se tak proti vůli vojevůdce Jana Žižky. "Zášť vůči Zikmundově soldátce a kutnohorským vrahům husitů si vítězné vojsko mimo jiné vybilo i na obyvatelstvu Brodu, který po dlouhé měsíce zůstal opuštěným spáleništěm. Den po vítězství husité vzdali díky Bohu a nejstatečnější z bojovníků pasovali na rytíře pod dobytými korouhvemi," píše se v publikacích o historii Brodu.

"Žižka z bitvy čisté svědomí neměl. Z kronik je známé, že o rok později v rozvalinách Brodu prosil Boha o odpuštění. I proto tato bitva, která ukončila druhou křížovou výpravu, není glorifikována," domnívá se Libor Honzárek.

Žalobce z Německého Brodu

Neobvyklou krutost a podlost husitů historici přičítají ne příliš známému faktu. Německobrodským rodákem byl totiž Michal de Causis, hlavní žalobce při procesu s Janem Husem v Kostnici.

Bitva změnila celou historii města. Až dosud bylo jeho obyvatelstvo převážně německé. Lichtenburkové Němce nalákali na těžbu stříbra. A ta s vypálením města definitivně skončila.

Život se do Brodu vrátil až po letech. I když až do konce druhé světové války nesl přívlastek Německý, znovu ho vybudovali obyvatelé čeští.

"Tehdejší výstavba už šla ztuha. Netěžilo se stříbro a nebyly peníze. I kostel byl dlouho jen zakrytý trámovým stropem bez střechy," vysvětlil Honzárek.

Brod se v té době začal budovat od základů celý znovu. Nikdy v historii se to už neopakovalo. Žádná jiná bitva ani světové války neměly na město takový dopad, jako události z počátku roku 1422.

Přiblížil se jim až v sedmdesátých letech minulého století komunistický režim, který nechal třetinu starého města zbourat.

"Brod zažil ve své historii dvě katastrofy. Poprvé, když ho roku 1422 vypálili husité. Podruhé v 70. letech minulého století, když ho zničil komunistický režim," opakuje další radní a milovník starého města Tomáš Hermann.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na humpolecké autobusové nádraží budou lidé ještě nějaký čas chodit. Výstavba...
Integrovaný dopravní systém naplánovaný krajem budí ve městech nevoli

Zatím v bolestech se rodí integrovaný dopravní systém Vysočiny. Proti jeho návrhu, jak jej hejtmanství prezentovalo, se ozývá řada kritických hlasů. „V tak...  celý článek

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.