Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cimrmanovy stopy na Vysočině: v Pacově Hodina pravdy, v Brodě zase zářič

  14:38aktualizováno  14:38
Léto je ten správný čas uvědomit si a poznat, kde jsou na Vysočině „zlaté“ stopy génia Járy Cimrmana. Jejich pravost potvrdili kdysi při odhalení Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem.

Na výlet se můžete vypravit po místech, která připomínají Járu Cimrmana. A jde nejen o místa na Vysočině, dalším je třeba hrad Kyšperk. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Třeba Cimrmanova hra Hodina pravdy – v jejímž závěru se hlavní hrdina dozvěděl hroznou pravdu, že svého syna mylně považoval za svého otce – měla v roce 1911 neslavnou premiéru v Pacově. Město si tuto událost připomíná jednou putovní pamětní deskou a několika malými destičkami v ulicích.

Kovové tabulky si nechali Pacovští vyrobit ve slévárně v Novém Ransku. Tam jim řekli, že už dělali i Brežněva, ale Cimrmana ještě ne.

Pacovští ochotníci kdysi secvičili i Cimrmanův kus Vichr z hor, jemuž předcházel útěk prodavače vstupenek do Pelhřimova. Pokladník zmizel v roce 1911 i s vybranými penězi, aby je zachránil před nespokojenými diváky.

Vichr z hor, který postupně „odvál“ kulisy na připravený vůz, pomohl divadelní družině k úprku z Pacova. Cimrmanovi herci si dílo pochvalovali. „Vichr je sichr,“ shodli se.

Kovové tabulky s připomenutím géniova pobytu pověsili místní kupříkladu na pacovskou bramborárnu ve Starodvorské ulici či na turistickou základnu v Pošenské ulici.

Střed Evropy vyzařuje energii do širokého okolí

Na Cimrmanovy stopy jsou hrdí i v Havlíčkově Brodě. Mají tam obří trychtýř, do něhož vtékají všechny druhy energií. Místní nadšenci v jedné zahradě vyměřili střed Evropy. V bádání jim pomohl nesmrtelný odkaz autority, která je respektovaná od Aše po řeku Moravu.

Cimrman podle brodských badatelů pojal někdy kolem roku 1907 myšlenku, že se usadí. Hledal proto místo, ze kterého by mohl svou mimořádnost vyzařovat do celé Evropy. Tím místem určil její střed. Zde potom plánoval postavit vysílač poháněný elektřinou.

Vybral proto pozemek u řeky a kvůli dostupnosti u brodu přes Sázavu. Tam následně místní objevili zdánlivě obyčejnou skleněnou kouli. Tu dnes jako důkaz házejí do vypouklého trojúhelníku, na jehož dně jsou souřadnice města. Koule se točí a pomalu se blíží tam, kde samozřejmě skončit musí.

Maketa středu Evropy z dílny Jana Exnara je prvním hmotným ztvárněním středu Evropy podle Járy Cimrmana. Kdo fyzikální důkaz tohoto faktu zpochybňuje, může na radnici získat razítko, které tuto skutečnost dokládá.

Havlíčkobrodští začali pátrání v Divadle Járy Cimrmana. U Zdeňka Svěráka se snažili zjistit, zda se génius někdy o středu zmínil. „Měli jsme štěstí. Zjistilo se totiž, že když se Cimrmana ptali, kde leží střed Evropy, odpověděl doslova: ‚Taková místa bývají u brodu.‘ To už byla stopa, a tak začalo pátrání,“ popsali místní nadšenci.

Střed Evropy ve tvaru trychtýře umožňuje jímat všechny druhy energií právě do tohoto místa. „Navíc je schopen tyto energie rovněž vyzařovat,“ upozorňují ve svých zápisech brodští znalci.

Trychtýř je umístěn v Havlíčkově Brodě na zahradě kavárny U Notáře v Sázavské ulici. Autorem je umělecký kovář Martin Šteller. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V nové expozici ledečského hradu je okolo 150 hodin. Muzeum se ale bude dále...
Hrad v Ledči otevírá muzeum cenných hodin. Tikot tu bude znít 20 let

Hrad v Ledči nad Sázavou nabídne od čtvrtka svým návštěvníkům jednu zcela novou atrakci. Ve čtyřech zrekonstruovaných místnostech jeho správa zřídila novou...  celý článek

Výstava o pohádce Pyšná princezna v Telči.
Pyšná princezna se po 65 letech vrátila do Telče i se zpívající květinou

Na zámku v Telči začala výstava o Pyšné princezně. Ne náhodou. Od jejího natočení letos uplynulo 65 let, vznikala mimo jiné právě i v Telči. K vidění jsou...  celý článek

Největší ozdobou výstavy na pardubickém zámku je kopie Svatováclavské koruny a...
Korunovační klenoty se přestěhují z pardubického zámku do Jihlavy

Jak vypadají české korunovační klenoty, si zájemci prohlédnou v galerii jihlavského hotelu Gustav Mahler. Od 9. února do 2. dubna tu budou k vidění repliky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.