„Do Krasolesí u Košetic jsem jezdila od dětství na chalupu. Když se nám narodila první dcera, strávila jsem tam s ní celé jaro, léto, pak i podzim a zpátky do města se mi prostě nechtělo,“ vzpomíná farmářka. Její láska k Vysočině a pravidelné návštěvy tohoto kopcovitého kraje ji nakonec přivedly k životní výzvě.
Rozhodnutí padlo ze dne na den. I náhoda v tomto případě sehrála svou roli. V knihkupectví Janě Provazníkové totiž přistála v ruce publikace, která jí poskytla návod, jak kozy chovat. „Nápadu jsem úplně propadla,“ vzpomíná.
Starost o kozy je rutinní záležitostí. „Jakmile vypravím děti do školy, musím hned obstarat zvířata. Tedy nakrmit, vyčistit a podojit. Nejprve se postarám o drůbež, potom jsou na řadě ovce, nakonec anglonubijské kozy. Vyzvednu děti a zamířím s kozami na pastvu. Když už si myslíte, že si sednete, je čas na večerní dojení,“ líčí koloběh všedního dne Provazníková.
V samotných začátcích si chov ozkoušeli na čtyřech kozách, které byly jakýmsi předvojem jejich dnešního farmaření. V současné době se jejich stádo rozrostlo na čtyřicet kusů. Na otázku, jaká jsou vlastně kozy zvířata, odpověděla majitelka bez zaváhání: „Přátelská a neobvykle zvídavá, která přijdou na zavolání. A všechny mají také svá jména.“
Přítel dělá sýry, děti se zapojí jen někdy
I přes počáteční nezkušenost se Jana Provazníková se svými blízkými snažila beze zbytku zužitkovat kozí mléko. Jak ale postupem času mléka přibývalo, začínalo být jasné, že výrobky rodina sama nespotřebuje a bude je muset začít prodávat.
„Mléko se zpracovává zde v Krasolesí v našem potravinářském provozu. Krom toho z našeho chovu nakupujeme a zpracováváme mléko kravské. Vyrábíme na 15 druhů produktů. Týdně zpracujeme na 1500 litrů,“ dodává Provazníková.
Letos rodina stávající produkty doplnila o kefír, který jak její členové doufají, bude žádaný. Zavádění novinek ovšem není prioritou farmy. Důraz leží hlavně na profesionalizaci výrobního procesu. „Soustředíme se spíše na udržení a zvyšování kvality produkce při kontrolovaném růstu výroby,“ uzavřela rozhovor a poukázala na fakt, že uměním není vybudovat firmu, ale udržet její prosperitu a stabilitu.
Na farmě pracuje prakticky celá rodina. Rozdělení povinností na takto rozlehlém hospodářství je ostatně přímo nutností. Obstarávání výroby a přímého prodeje sýrů má na starosti partner David Kolman. Oproti tomu mladá farmářka dává přednost udržování zvířat v čistotě a hlídání jejich potřeb. Do rodinného farmaření se sporadicky zapojují i děti.
„Necháváme jim volnou ruku, a když chtějí pomáhat, rozhodně se tomu nebráníme. Ale do práce je nenutíme. Možná to po nás jednou převezmou. Ke zvířatům zatím mají opravdu krásný a vřelý vztah,“ popisuje podnikatelka.
„Dovolenou jsem měla naposledy asi před čtyřmi roky,“ svěřuje se a zároveň dodává, že alespoň partner David s dětmi každý rok na týden někam odcestuje.
