Jede do války? Cválající jezdec s mečem na výzdobě fasády Černého domu v...

Jede do války? Cválající jezdec s mečem na výzdobě fasády Černého domu v Třebíči. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Ubytování dvou francouzských divizí kdysi stálo Třebíč 300 tisíc zlatých

  • 0
Od starých Římanů přes Uhry k Rusům. Pro Třebíč byl nejhorší rok 1468, město málem zaniklo. Jaká vojska procházela územím Třebíčska, dobře dokládají archeologické nálezy, zápisy kronikářů i hroby válečných obětí.

První vojenské oddíly v ­tom slova smyslu se v oblasti objevily v době římského impéria. Doložena je existence římské vojenské stanice z ­2.­století našeho letopočtu u Mušova u nynější vodní nádrže Nové Mlýny. Historikové předpokládají, že v­ jejím okolí docházelo k vojenským srážkám – římští vojáci zde kontrolovali poražené germánské kmeny.

Nejvíce římských mincí a­ jiných archeologických nálezů bylo učiněno na Třebíčsku v jeho jihovýchodním okraji, ve vzdálenosti kolem padesáti kilometrů od Mušova, především v povodí řek Jihlavy, Rokytné u Jaroměřic a Želetavky na Jemnicku. U ­Budkova byla nalezena například římská ostruha a kování meče.

Pozoruhodnou stopou „Římanů“ by mohl být název Římské studánky u Hrutova nedaleko Kněžic. Z okolí však pochází archeologické nálezy z ­období podstatně staršího neolitu. Název oblíbené studánky vznikl nejspíše zkomolením jiného slova.

Ozbrojenci a lovci na Malovaném domě Třebíč neohrožují, dům se sgrafity patří ke vzácně dochovaným stavbám renesance.

„Traduje se, že se studánce původně říkalo Hřímská, protože když šla na Hrutov bouřka z této strany, odtud hřmělo, byla prý ta bouřka škaredá. Voda ze studánky je dobrá, ale okolní podloží podle místních lidí zřejmě nějak přitahuje blesky,“ uvedla kněžická kronikářka Pavlína Divišová.

V roce 1404 došlo při moravských markraběcích válkách ke střetnutí u­ Znojma. Město však ani po dvou měsících nebylo dobyto. Hůře dopadla o několik let později Třebíč. U Věstoňovic stojí javor, o kterém se říká, že pamatuje husitské války. Za dozvuků této neklidné epochy bylo za takzvané druhé války husitské dobyto a zničeno v roce 1468 město Třebíč.

Uherská vojska Matyáše Korvína pronásledovala do Čech ustupující vojska syna Jiřího z Poděbrad Viktorína, která dostala do Třebíče. Matyášovy voje 14. května město dobyly a vypálily. Viktorín se opevnil v klášteře a nakonec se mu z obklíčení podařilo uniknout, ale pro Třebíč byl letopočet 1468 nejhorším v dějinách.

Na začátku 18. století Třebíčsko poznamenaly otřesy z napoleonských válek. Historické záznamy například zmiňují rok 1805, kdy Jaroměřice nad Rokytnou vyčerpávala povinnost živit francouzská vojska.

Do první světové války narukovalo 155 třebíčských sokolů

Městem Třebíč prošel ve dnech 19. až 26. listopadu toho roku Napoleonův první sbor pod velením maršála Bernadotta. Po bitvě u Slavkova byly v Třebíči ubytovány dvě francouzské divize od 9. do 29. prosince – město to stálo 300 tisíc zlatých.

O čtyři roky později bylo město Jaroměřice nad Rokytnou opět okupováno francouzským vojskem po bitvě u Znojma. Lazaret Napoleonových vojáků byl zřízen ve zrušeném klášteře na nynější faře, v tehdejší škole a v obecním domě.

V dobové kronice napsal zdejší páter Chvilíček: „Hřbitov pro zemřelé Francouze byl vykázán u začátku aleje vedoucí na Blatnice po levé straně. Tam bylo z 56 mrtvých pohřbeno padesát a ­zbytek na farním hřbitově – bez obřadu, bez kříže.“

Po bitvě u Lipska vznikl další hromadný hrob v Jaroměřicích v letech 1813 a 1814. Tehdy tady Rakousko zřídilo vojenský špitál na zámku a v bývalém klášteře. Bylo zde umístěno tisíc zraněných a nemocných vojáků.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Mezi nimi se rozšířila epidemie neštovic, která měla 850 obětí. „Byli pohřbíváni na panské nivě za cihelnou – je to oblast po pravé straně staré silnice do Bohušic za prvním železničním přejezdem. Ještě v roce 1824 bylo toto území označeno názvem Krchůvky,“ uvedla badatelka Klára Čudrnáková, která se o­ hromadných hrobech napoleonských vojáků dozvěděla, když k Jaroměřicím před lety přijela pracovat jako stavbyvedoucí. Napoleonova generála Jeana Boudeta pohřbili v Moravských Budějovicích.

První světová válka znamenala odliv celých ročníků mladých mužů – do války muselo narukovat například 155 třebíčských sokolů, proslavili se třeba Josef Švec a Jan Syrový.

Druhá světová válka nechala krvavé stopy na Třebíčsku převážně až ve svém závěru, tragickým paradoxem bohužel od osvoboditelů. Sovětská letadla například 8. května 1945 bombardovala Moravské Budějovice, výbuch tří sovětských pum omylem shozených na Hrotovice usmrtil více než 150 lidí. Poslední němečtí vojáci druhé války prošli Moravskými Budějovicemi na Jihlavu 9.­května 1945 o půl jedné ráno.

Další tanky se objevily na Třebíčsku o 23 let později. Na fotografiích je například v Jemnici 22. srpna 1968 nasnímal lékárník Bohumil Mitiska. Zachytil chmurnou agresi okupantů ze Sovětského svazu.

V Třebíči se jedno ze sovětských okupačních aut zřítilo ze srázu u­ Máchova jezírka, hned dva tanky spadly ze silnic u Vladislavi – jeden do řeky, druhý na louku.

,