Redaktor MF DNES Martin Vokáč se učí žonglovat pod dohledem lektorky Adély Kratochvílové.

Redaktor MF DNES Martin Vokáč se učí žonglovat pod dohledem lektorky Adély Kratochvílové. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jak si pořádně procvičit mozek? Jděte žonglovat

  • 9
Co se dá také dělat pro zdraví a duševní pohodu kromě vycházek do přírody nebo třeba správného výběru zdravého jídla? Začít žonglovat. Při této zábavě totiž lidé používají mozek jinak než při běžných činnostech.

"Žonglování je perfektní činnost na spolupráci mozkových hemisfér," říká Adéla Kratochvílová, lektorka, jež v pátek a v sobotu v jihlavském Vrakbaru pořádala kurzy pro veřejnost v rámci divadelního festivalu JID 20-11.

Současná civilizace dává větší důraz na racionální uvažování, člověk obvykle více používá pravou polovinu těla. A tím vším si rozvíjí levou mozkovou hemisféru. Žonglování zapojuje hemisféry obě a výrazně posiluje hlavně jeden z bodů mozku, corpus calosum. To je jediné místo, kde se obě mozkové hemisféry stýkají.

"Je to jediné místo, kde probíhají interakce mezi polovinami mozku. Tím, že zapojujete obě strany těla zároveň, tohle místo posilujete. To se potom odráží v asociačních procesech, v možnostech paměti, v rychlosti reakcí," vysvětluje Kratochvílová.

Sama žongluje už asi dvacet let. A své umění bohatě využívá v divadle. "Nežongluji jen tak pro nic za nic. Snažím se to uplatnit při představeních," říká žena, která hraje v brněnském kejklířském divadle Kufr. A kromě toho dělá i zdravotního klauna a zpříjemňuje dětem krušné chvíle v nemocnicích.

Redaktor MF DNES Martin Vokáč se učí žonglovat pod dohledem lektorky Adély Kratochvílové.
Redaktor MF DNES Martin Vokáč se učí žonglovat pod dohledem lektorky Adély Kratochvílové.

Redaktor MF DNES Martin Vokáč se učí žonglovat pod dohledem lektorky Adély Kratochvílové.

Žonglování podle ní může být prastará záležitost. "Měli jsme dílny, ve kterých probíralo, jak mohlo žonglování vůbec vzniknout. Že si třeba pravěký člověk házel s horkými kameny nebo brambory. Ale to jsou všechno jen domněnky," usmívá se.

Nejstarší zmínka o žonglování je stará tři tisíce let

Nejstarší dochovaný doklad o historii žonglování je tři tisíce let stará malba na stěně hrobky Beního Hasana v Egyptě. Na malbách tančí a žonglují ženy. Kdysi dávno to totiž byla právě jejich záležitost, naopak dnes se tím zabývají hlavně muži.

Ale kořenů má žonglování mnohem víc. Třeba z Asie pochází vyhazování předmětů podobných rybám nebo ptákům, s nimiž kejklíři balancovali na těle, v Číně zase vzniklo točení talířů.

To vše se mohli dozvědět návštěvníci pátečních a sobotních dílen ve Vrakbaru. Bohužel, nedozvěděl se to takřka nikdo. V pátek se přišla naučit žonglovat jedna slečna, v sobotu během první hodiny nepřišel nikdo. "Ještě nikdy se mi to nestalo," krčila rameny Adéla Kratochvílová.

Vysvětlila si to velmi nabitým programem divadelního festivalu. "Těch věcí a aktivit je pro účastníky festivalu tolik, že si někdy musí taky odpočinout," nedělala si z nezájmu těžkou hlavu.