Kontejnery s vyhořelým jaderným odpadem. Ilustrační snímek

Kontejnery s vyhořelým jaderným odpadem. Ilustrační snímek | foto: Reuters

Experti vymýšlejí, kam s jaderným odpadem. Ve hře je i Vysočina

  • 7
Zástupci státu i lidé ze Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO hledají lokalitu, kde by mohl skončit radioaktivní odpad z jaderných elektráren. Takové úložiště by nakonec mohlo být i na Vysočině. Vytipované tam byly hned tři lokality. Jednalo se o nich v Jihlavě.

"Splňte sliby - odejděte!" vyvěsili v přeplněné aule jihlavské vysoké školy polytechnické odpůrci úložiště. Konala se tam totiž veřejná diskuse na toto téma.

Tři vytipované oblasti - Hrádek na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví hora na Žďársku - leží v regionu Vysočiny.

Hlubinné úložiště vláda plánuje stavět kolem roku 2050, se zahájením provozu se počítá kolem roku 2065. Teď jde o to, prozkoumat podloží na různých místech a vytipovat lokalitu, která bude pro stavbu úložiště nejvhodnější.

Zástupce SÚRAO představil způsob výběru vhodné lokality: na lokalitě o rozloze 200 krát 200 metrů je potřeba provést průzkumné sondy do hloubky dvou až pěti metrů.

První kulatý stůl o hledání vhodné lokality - podobný tomu jihlavskému - se uskutečnil v roce 2010. "V této věci je třeba hledat shodu, řešení nelze odsouvat," upozornil Jiří Slovák ze SÚRAO.

Ve hře není jen Vysočina

Podle Slováka, zástupce ředitele správy úložišť, neznamená případné povolení průzkumu větší pravděpodobnost pro vznik úložiště na Vysočině. Například v Jihočeském kraji jsou vybrány dvě lokality a SÚRAO se k nim teď snaží přidat ještě další, vojenský újezd Boletice.

"Chtějí, abychom ji do konce roku také přiřadili do toho zásobníku," řekl Slovák na včerejší veřejné debatě k úložišti v Jihlavě.

Od loňska může správa úložišť nabízet obcím finanční kompenzace. Každá obec může po dobu průzkumu čerpat ročně 600 tisíc korun a dalších 0,30 Kč za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.

Třeba pro šest obcí v lokalitě Hrádek na Vysočině by to ročně dohromady znamenalo přes 11 milionů Kč.

"Chceme být jako každý jiný investor, který přijde do obce," řekl Slovák. Podle něho i tak průzkum nezačne v žádné z lokalit, pokud s ním nebudou souhlasit všechny dotčené obce.

Bude stát úložiště obcím nutit?

Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla obce pořád nemají dostatečné zákonem dané pravomoci, že dokážou stavbu takového zařízení odmítnout.

Obavy, že stát nakonec obcím, které průzkum povolí, stavbu úložiště vnutí, se ozývaly i mezi diváky. "Pro nás to asi nebude dostatečné," shrnul Zdeněk Jirsa, starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku.

Správa úložišť teď chystá veřejné debaty k úložišti ve všech vybraných lokalitách v zemi. Pokud všechny obce v některé z vytypovaných lokalit letos vysloví souhlas, začne tam geologický průzkum asi nejdřív příští rok zjara. Stavba úložiště by měla začít v roce 2050.