Rodiče dětí v jihlavské speciální škole si pochvalují především nízký počet...

Rodiče dětí v jihlavské speciální škole si pochvalují především nízký počet dětí ve třídách, individuální přístup a přítomnost hned několika pedagogických pracovníků. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Tablety a speciální učitelé s asistenty. Inkluze přichází i na Vysočinu

  • 3
Školy na Vysočině se chystají na první rok povinné inkluze. Konkrétně v krajském městě se začlenění týká pouze dvou dětí. Obě v Jihlavě nastoupí po prázdninách do první třídy.

Už od září dostanou děti se zdravotním handicapem včetně lehkého a středně těžkého mentálního postižení, které se zatím učily na praktických a speciálních školách, možnost vzdělávat se na běžných typech škol.

To vše v rámci nového modelu inkluzivního vzdělávání. Nová vyhláška vzbudila negativní emoce nejenom u rodičů školáků na klasických školách, ale také u speciálních pedagogů a paradoxně i u rodičů dětí s postižením.

V Jihlavě se rodiče dětí do novinky nijak nehrnou. O tuto možnost vzdělávání projevila letos zájem pouze jedna rodina. Ze Základní školy speciální a praktické tak budou od příštího školního roku do běžné základní školy odcházet pouze dva sourozenci se středním mentálním postižením a autismem. Na příchod žáčků se připravuje Základní škola Kollárova.

„Budeme pro každé dítě přijímat asistenta pedagoga. Ve třídě bude snížený počet žáků, nově zřizujeme funkci speciálního pedagoga a už nyní paní učitelky, které budou děti učit, chodí na kurzy na Speciální pedagogické centrum. Pro děti připravujeme individuální vzdělávací plán a upravujeme i školní vzdělávací plán,“ vypočítává nová opatření ředitel základní školy Tomáš Zeman.

„Nedávno jsme tady měli schůzku a dávali jsme dohromady, co vše budeme muset ještě zajistit, na jaké speciální pomůcky jsou děti zvyklé, jaké prostory jim můžeme poskytnout, pokud by bylo třeba vzdělávat je mimo kolektiv dětí,“ dodává.

Chybí peníze i pedagogové

Ministryně školství Kateřina Valachová, která prosadila vyhlášku o zavedení inkluze, prodloužila do září 2018 termín, v němž by se všichni rodiče žáků s nějakou poruchou chování nebo učení měli rozhodnout, do jaké školy bude jejich dítě chodit.

Chce to zdravý rozum a cit

Dlouholeté zkušenosti s integrací své dnes již osmnáctileté dcery má Magda Vaňková z Luk nad Jihlavou. „My jsme si prošli snad vším, co nám školský systém nabízel,“ usmívá se.
Její dcera Magdička se narodila s Downovým syndromem. Když jí byly tři roky, dala rodina na doporučení odborníků a přihlásila ji do mateřské školy se speciálními třídami na Demlově ulici v Jihlavě. Součástí školky je také Speciálně pedagogické centrum, které se věnuje dětem s postižením. „Magdička tam chodila čtyři roky a využívali jsme všech specialistů, kteří tam byli k dispozici. Byli to naprostí odborníci s úžasným vztahem k postiženým dětem,“ vypráví.
Když se blížil nástup do základní školy, začala rodina řešit, kam Magdičku zapsat. „Žijeme v Lukách a chtěli jsme, aby chodila tam. S paní ředitelkou, která byla naprosto vstřícná, jsme se domlouvali na nástupu asi rok dopředu. Připravila pro nás velice šikovnou paní učitelku, která měla vystudovanou speciální pedagogiku. My jsme si sehnali asistentku a ta prošla s Magdičkou celých deset let a patří jí veliký dík za to, že se jí na základní škole tak dařilo.“
Magdička měla nastavený individuální vzdělávací plán. „A celou školu zvládla perfektně. Dnes umí pravopis i angličtinu líp než já. Má základní povědomí i ze základních předmětů, které se tam učí. Pěkně se k ní chovali učitelé, personál školy i spolužáci,“ pochvaluje si maminka.
Dnes chodí na jedinou praktickou školu v Jihlavě na Březinově ulici. „Je to vynikající škola, která umí perfektně pracovat s postiženými dětmi a mládeží. Výborně ji připravuje na praktický život.“
A jaký má názor na nové nastavení inkluze? „Je potřeba vítězství zdravého rozumu a velký cit rodičů pro postižení dítěte. Je třeba realisticky se podívat na to, co dítě dokáže zvládnout a hlavně kolik času a energie tomu rodiče chtějí a mohou dát. Mám hodně známých, kteří vzdali integraci v běžné základní škole. Až příliš moc chtěli integraci a dítě tam nebylo šťastné.“
A ještě jeden důležitý bod připomíná. „Chce to mít připravenou školu tak, aby se hned zpočátku neznechutili rodiče spolužáků a pedagogický sbor,“ dodává.

„Většina rodičů, jejichž děti k nám chodí, preferuje současný systém. Například u žáků, kteří mají lehké mentální postižení a k tomu kombinované postižení, nechtějí o novém modelu inkluze ani slyšet. Případ dětí, které od nás odcházejí, je opravdu výjimka,“ říká Zuzana Šimková, ředitelka Základní školy speciální a praktické v Jihlavě.

České školství není podle ní dostatečně nachystáno na masivní integraci dětí s postižením.

„Není připraveno po odborné stránce a nemá ani tolik finančních prostředků, aby těmto dětem mohlo nastavit podmínky takové, jaké potřebují. Navíc si myslím, že se kvůli tomu úroveň školství bude snižovat a budou houfně vznikat soukromé školy,“ předpovídá.

Rodiče dětí v jihlavské speciální škole si pochvalují především nízký počet dětí ve třídách, individuální přístup a přítomnost hned tří pedagogických pracovníků ve třídě.

Návrat zpět

Do speciální školy přicházejí i děti, které si neúspěšnou integraci v běžné škole vyzkoušely.

„Mám dceru s autismem a střední mentální retardací. Dala jsem na doporučení jedné neziskové organizace, abych svoji dceru nedávala do speciální školy. Ale již během první třídy nastaly potíže. Dcera nedokázala zvládnout režim normální třídy. Vadil jí hluk, nebyla schopná se cokoliv učit, pobíhala, vykřikovala, rušila ostatní děti. Zhoršily se její problémy v chování a úzkosti. Vše se zlepšilo až po převedení na speciální školu,“ popsala příběh maminka jedné z žákyň.

Integrace zdravotně handicapovaných či dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, poruchami učení či chování není přitom v základních školách na Vysočině nic nového. Podle mluvčí krajského úřadu Jitky Svatošové je v kraji v běžných základních školách integrováno 2 696 dětí a působí na nich 380 asistentů pedagoga.

Jenom v Jihlavě je v devíti základních školách začleněno 30 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a působí zde 14 asistentů pedagoga. Například na Základní škole Demlova je nyní sedm těchto asistentů.

Právě na asistentech pedagoga a jejich kvalitě bude úspěšnost inkluze záviset především. Nástupní plat 16,5 tisíce hrubého ovšem není příliš vysoký. Přesto na Vysočině zatím problém s jejich nedostatkem není.

„Pokud by ale počet dětí, které by ho potřebovaly, rostl po desítkách, asi bychom problém měli,“ připouští Tomáš Koukal, vedoucí odboru školství jihlavského magistrátu.